Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Země dávných věků

26. 03. 2009
1
3
927
Autor
Marci12

Z té země dávných věků,
poslyšte příběh o ryzím člověku.
Narodily se beze strachu,
podobné si jako dvě zrnka hrachu.
Splétali jim vlasy do copánků,
jedna často budila se ze spánku.
Obě královské byly krve,
pocty patřily však jen té prvé.
V indiánské zemi dávné,
královské dvojčata nemohly být žádné.
Jen jedna být může trůnu nástupce,
ta druhá skončí víc,než trpce.
Ta prvá vzácný dar měla,
budoucnost předvídat uměla.
Však sestra její se zamilovala cele,
do krásného španělského dobyvatele.
Pod srdcem zrálo jí děťátko,
život její měl skončit zakrátko.
Ta,jež viděla budoucnost,
věděla,že láska je víc než ctnost.
Úlitba bohu naplánována byla,
dívka obětována být měla.
Bůh Slunce krutý je,
víru v něj krev oběti zalije.
Věštkyně čistého srdce,
jako oběť rozpřáhla ruce,
dýchala prudce,tak prudce,
do chvíle,než vyrvali jí srdce.
Jménem své sestry láskou,
oděla se smrti maskou.
Obětí boha Slunce se stala,
však život milovat nepřestala.
Dnes znovu mezi námi je ,kdo ví,
zeptejte se ,snad vám odpoví.


3 názory

Marci12
01. 11. 2009
Dát tip
Díky vesuvanko :- ))

vesuvanka
31. 10. 2009
Dát tip
Námět básně mě zaujal, Mayové a Inkové byli pověstní těmito krutými rituály. Báseň by byla možná lepší ve volném verši, ale i tak dávám tip

Rani
26. 03. 2009
Dát tip
možno by to chcelo dať do prózy...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru