Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Samota

Výběr: Print
07. 05. 2009
17
10
1219
Autor
Renas
nejaká holka kričí ako ťa miluje
ach ako ťa len miluje ach ako moc
mám oči ako dve hrobky keď sa dívam
rozobrané obrázky ľudí
šróbiky a matky, drôtiky a spoje
je mi tak mŕtvo pri všetkej tej láske
mŕtvy svet mŕtvych presvedčení a snáh
popri utrpení a bolesti
osamelosť je veľká kurva načahuje ruky
dve špinavé hnáty zatiaľčo ty vzdycháš v čistej posteli
a plodíš deti lásky v úplne inom vesmíre ako je tento
skoro spíš keď ťa počujem v telefóne
položíš a zasmeješ sa ako keď zvonia roľničky
svet zavŕzga v mojich ušiach mocnejšie
vravel som čosi niekam niekomu
a vietor to zobral niekam osobne

10 názorů

Print
11. 05. 2009
Dát tip
Jedovaté, ale v menších dávkách léčí!:-)

Bíša
08. 05. 2009
Dát tip
Je to smutné...

Nonchalance
08. 05. 2009
Dát tip
od tej osamelosi sto percent!! a najprv som to prečítala :mŕtvy snah mŕtvych presvedčení a snáh to by tiež šlo:)*

no možná budu za úplnýho debila ale stejně musím říct že mi dílko připadá mnohem stravitelnější jak kritika od soulože, aj mi tak nějak víc dalo :o) ps. netřeba vždy freneticky aplaudovat

Mnohoznačná atmosféra povalečského hnipírdovství, sofistikované publikum jistě promine. Nevím, zda bylo nezbytně nutné zůstat věrný odkazu irénizmu, zvláště pak po boku předimenzovaného sublyrického formalismu, kterýžto v tomto případě není, především kvůli své nerozhodnosti, žádnou z několika možných variant lyrizace skutečnosti. Evokace specifické neurotické poezie jsou sice patrné i přes rýžové sklo, nicméně zdaleka se nekochají tak atraktivními formulacemi, kterým by bylo bezpodmínečně nutno freneticky aplaudovat. Poetickou rozháranost v případě tohoto textu ještě navíc umocňuje jakási nejapná nesourodost, záměrně generovaná nejednolitost, jejíž neomylná souhra se špatně odhadnutelným zveličováním významu slov vytváří v konečném důsledku dílo plné unavených prozaizačních snah, jehož fantazijní gradace není ničím jiným než touhou po protikladu předchozího společensky konvenčího směřování.

Oldjerry
08. 05. 2009
Dát tip
I já mívám podobné chvíle - jen nerodím děti, ale ta skepse a tíseň a beznaděj : mám štěstí, že tyhle splíny nemívám často a netrvají dlouho. Je vím, o co jde.... *

reinka
08. 05. 2009
Dát tip
je mi z toho smutno...

Doktor Věd
08. 05. 2009
Dát tip
dve špinavé hnáty zatiaľčo ty vzdycháš v čistej posteli a plodíš deti lásky v úplne inom vesmíre ako je tento skoro spíš keď ťa počujem v telefóne

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru