Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Parťák z ostrova Premuda

12. 05. 2009
16
14
3947
Autor
Oldjerry

Parťák z ostrova Premuda

Tu starou tavernu jsme zahlédli hned při příjezdu do přístavu. Trochu připomínala žudro u nás doma, ale nesla zřetelně románské prvky. To jsme ještě nevěděli, že budeme třináct dní bydlet téměř v sousedství. Tenhle ostrov je trochu mimo hlavní turistickou a rekreační zónu a tak je tu poměrně lacino a kuny (říkali jsme jim žertem i trochu jinak) se nekutálely tak rychle jako na pevnině. I víno v taverně bylo při stejné (a výborné ) kvalitě za polovic či dokonce za třetinu ve srovnání se Splitem.
K moři se scházelo a pochopitelně od něj odcházelo po úzkých, ale celkem bezpečných skalních schodech. Ty měly nádhernou vlastnost: spodní schod končil na pláži - horní u taverny. Zatímco na západní straně ostrova ještě slunce pálilo, u taverny už byl stín, dubové stoly (černé a to jsme ještě netušili, proč černé) a lavice, což nebylo divné - dubů tu bylo okolo několik dost tisíc. Konkurovaly jim počtem jen různé druhy cypřišů.

Vyzkoušeli jsme to všechno hned po prvním návratu z plážičky pod skalou uzounké jako pruh toaletního papíru. Dopíjeli jsme první džbánek, když najednou odkudsi shora zazněl hukot vzbuzující představu motoru helikoptéry. Koukáme tam a koukáme onde... a najednou rána do stolu a převržená sklínka ve které bylo po dně vína. V nastávajícím šeru jsme si nevšimli maličkosti : že obojí způsobil veliký, dobře třináct centimetrů velký brouk - Roháč. Ne roháč, ale opravdu Roháč. Bez rozpaků a pozdravu se vrhnul na loužičku červeného vína z převržené sklenice a ta podivuhodně rychle mizela před očima. Pochopitelně jsme z toho měli vánoce a vtipným řečem nebylo konce. Když Roháč dopil, začal pochodovat po stole pečlivě se ale vyhýbaje krajům. Asi tu nebyl poprvé... Hledal... Tak jsem mu nalil ještě jednou - tedy ucmrndnul - a brouk se pustil do druhé louže. Dopil a snažil se odstartovat někam do koruny blízkého dubu. Ale ouvej : po krátkém letu zapadl do křoví a my jsme skoro unisono řekli : Ten ji má jak z praku ! Toho už neuvidíme...

Druhý den už trochu přežraní sluncem jsme zase zasedli pod dubem a se soumrakem se ozval povědomý hukot. Uviděli jsme brouka znova a pak ještě jedenáctkrát... a popili jsme spolu. Živijó !

V den odjezdu jsme museli vstávat brzo - na první loď a tak jsme večer skončili u taverny ještě za světla. Když jsme se začali chystat do postelí, povídá brácha : sakra ! já nemám brejle... asi jsem je vyhodil z kapsy, když jsem platil.
Ale co, povídám, krčmář ti je ráno dá.
Jenže - co kdyby nebyl tak brzy vzhůru, brácha na to, nic ho ráno nehoní... já tam skočím.

Vrátil se za dvacet minut a ještě ve dveřích se chechtal, až mu tekly slzy. Hodil brýle na stůl...
Co je, povídám ...
Představ si, uchechtl se sourozenec : přijdu tam a brouk courá po suchým stole. Tak jdu dovnitř a poprosím o trochu vína. Krčmář oči jak tenisáky, jak to, že chci jen decinku. Když jsem se otočil ze dveří, zvědavě za mnou vyšel. Jenže brouk už byl pryč - co taky v hospodě, ve který vám nenalejou, žejo ? Už zvedám skleničku, že ji do sebe hodím, když mi hostinskej s dvěma slovy vzal sklenku z ruky a nalil z ní trochu vína na stůl. Vrátil mi skleničku a víno k dopití a rozhodil rukama jako - teď koukej.
Hele co ti budu povídat, ještě ani nepřipažil a brouk už přistával.... loužičku vína obešel, obešel celý stůl, na víno se vykvajznul, najednou roztáhl krovky a bezpečně odletěl vzhůru do koruny stromu.

Urazil se... Neunesl fakt, že jsme se s ním nerozloučili...


14 názorů

Oldjerry
14. 05. 2009
Dát tip
Díky ti - Ó bohyně lovu

Diana
14. 05. 2009
Dát tip
Idyla. potěšení. :-)*

Oldjerry
14. 05. 2009
Dát tip
DĚKAN, VINDALE

kdysi jsem byl na podobným místě, Starý Kaštel.. roztomilá povídka, nej pro mě ten první odstavec, výbornej popis, expozice.. fajn fajn

Oldjerry
13. 05. 2009
Dát tip
Noro - já už mám šmytec - nesmím do letadla... dík

Oldjerry
13. 05. 2009
Dát tip
Nore nechlastej - ten brouk to zvládal líp. Ty už potom blbě čteš (:-D Někdo vraždil brouka ? že jsem se toho nevšiml.... Květoň : je to fakt úmyslně, je to takovej burcovník a jak vidíš - funguje kachen - to je dobře, že nejsi kritik. Každý kritik se totiž snaží podpořit růst autora . Mně to k ničemu není - já už i takhle mám stodevadesát... Všem vám dohromady děkuji, že jste to přečetli. Ostatně hlavně kvůli vám publikuji jen krátké věci.

kachen
13. 05. 2009
Dát tip
Já nevím proč, nejsem kritik,ale nějak špatně se mi to četlo, zdálo se mi to být trošku krkolomný, ale konec mě pobavil :D fakt originální...hi

Kouzelný příběh. Jenom mě trošku mate věta - "dubů tu bylo okolo několik dost tisíc"

to mne pobavilo:o))****

Norsko 1
13. 05. 2009
Dát tip
Takhle vraždit brouky. Fuj :-)

Bíša
12. 05. 2009
Dát tip
:o)

Háber
12. 05. 2009
Dát tip
skvelé* ja som doma jednu chvíľu choval moľu, každý večer som ju vypustil z vytríny v obyvačke a potom zasa zavrel za ňou sklo - asi tak mesiac. Ona si pokrúžila po izbe a poctivo sa vrátila za sklo medzi hrnčeky, ale potom na to prišla moja poriadkumilovná manželka a moľu - zabila*

macecha
12. 05. 2009
Dát tip
pěkné ...T***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru