Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mnesiac

Výběr: G_B_Show, Augustin_Šípek, pozorovatel
01. 06. 2009
23
28
3729
Autor
MeTB

Mikro-povídka.

Oslepující světlo, tančí v něm tisíce barev.

Tiše sténáte. Bolestí se vám snad rozskočí hlava: ale je to nádhera.

Ležíte na fotbalovém hřišti a pozorujete hvězdy. "Chvje-sta," řekne dívka vedle vás a obě se rozesmějí. Je teplá noc a zrovna padají hvězdy. Ležíte a dotýkáte se špičkami prstů u nohou. "Chvje-sta," opakuje dívka a vy se smějete s ní. Jste tak mladý.

Cítíte jemnou vůni kůže.

Otevřete oči a vidíte čistý bílý strop. Pozorně se díváte; takhle nějak musí vypadat nebe. Klid a mír. Krupicová textura. Kde to jste? Aha. Už víte. Nikdy nespíte oblečený v hodinkách, čas prostě plyne. Asi bude ráno. Kolik může být hodin? Slyšíte ptáky. Jenže na ptáky ve městě se nedá spolehnout, jsou stejně zmatení jako kdokoliv jiný. Může být půl čtvrté nebo třeba jedenáct. Opatrně se zvednete na loktech a snažíte se něco vykoukat přes žaluzie; pak vám dojde, že je to vlastně jedno. Je ostatně sobota.

Co to máte s rukama? Cítíte lehký tlak na zápěstí a hýbnete s nimi sotva o deset čísel. Světlo se vám zarývá přímo do tváře. Do mozku.

"Tak pojď," říká váš otec a shýbá se zadýchaně pro televizi. Kdy tak zestárnul? Vždycky byl silnější, vždycky to byl nejsilnější člověk na celém světě. "Pojď, pomůžeš mi ji vynést." Rychle dýchá. Ale bylo to přece jen pár schodů. To je nějaký podvod. Kolébáte se v tramvaji přes náměstí a sledujete svůj odraz na skle. Máte strach.

Světlo trochu polevuje. Vnímáte vysoké, bíle natřené stěny. A chladný dotyk oceli, zespodu.

Záblesk. Sedíte na posteli a opíráte se o zeď. Je časné nedělní dopoledne. Jste nahý. Ne, nejste nahý, jste ve spodním prádle. Čas ubíhá pomalu a líně. Docela jako slimák. Cítíte ruku na břiše. Postel je malá; usmíváte se jako stroj, bez emocí. Jen únava a nechuť. Co to tu vlastně děláte? Zavíráte oči. Čas plyne jako med. Kéž by odešla. Zapínáte televizi, vysílají pohádku. Je nedělní dopoledne, sedíte a usmíváte se.

A znovu oslepující světlo. Všechno je bílé. Někdo na vás mluví.

Bum. Přijde to nečekaně. Spodek a vršek se bez varování prohodí a vy slyšíte jen ránu a pak nepředstavitelně hlasitý skřípot plechu. V noze něco křupne. Dlouho je ticho. Musí trvat hodiny a hodiny.

Tlak na obou zápěstích. I na kotnících u nohou. A jemná vůně vydělané kůže.

Voda je všude kolem. Je dost studená, ale vám to nevadí. Přesněji - je vám to jedno. Plavete dál a dál; až tam kde už nic není a na ničem nezáleží. Ostatní zůstávají někde vzadu. Jiní se mohou utopit, vy ne. Vy ne. Plavete dál a dál.

Bolest mírně ustává. Slyšíte řev. Odkud přichází? Je to někde blízko. Odkud jde? Musí to být někde hned v okolí.

Snažíte se soustředit. Před očima vidíte její tvář. Jen její tvář.

Můžete křičet, jestli chcete, nikdo vás tu neuslyší.

Všechny vaše vzpomínky jsou teď naše.

28 názorů

Elleanor
16. 08. 2010
Dát tip
Makro-tip:)

Alojs
18. 09. 2009
Dát tip
každá pauza se obtížně přemosťuje... já skončil na více frontách, a přestože bych někdy rád zpět, moc to nejde... a někdy se ani nechce.

MeTB
18. 09. 2009
Dát tip
Alojs, máš pravdu. Upřímně řečeno, po pár letech psacího bloku je zkusit znovu něco napsat a nezahodit to, nebo se u toho nezbláznit a nesníst klávesnici, no, obtížný. Takže se pokouším poznenáhlu dělat druhé první krůčky a tohle je jeden z nich. :-) Dík za reakci.

Alojs
18. 09. 2009
Dát tip
jednoduchá věc. nedávno jsem četl něco podobného. pointa mě tedy uspokojila tak napůl. přesto... už jen, že ses vrátil po dvou letech... a že se drtivá většina současníků drží vzadu... kvalitativně. Ale jo :)

Vaud
09. 09. 2009
Dát tip
hezky jsi to sem nakladl primlouvam se za dalsi!

MeTB
10. 08. 2009
Dát tip
Že bych si jen tak u diplomky na chvíli stylisticky zacvičil? :-) Dostal jsem zkrátka chuť něco malého si napsat. Jak už ze mě dlouho nic nevylezlo, mozek tuhnul. Ale pohrávám si už dlouho s myšlenkou vrátit se k psaní, takže po malých krůčcích se rozepisuju. ;-)

domin.go
10. 08. 2009
Dát tip
Přiznej se, že je to stylistické cvičení? :) (tip)

Yvaine
12. 07. 2009
Dát tip
Zajímavé a nádherné.

těša
25. 06. 2009
Dát tip
byl jsem tu. víc asi nevím co dodat.

těša
25. 06. 2009
Dát tip
byl jsem tu. víc asi nevím co dodat.

Flákač
10. 06. 2009
Dát tip
marvelózní, t. (není to a-mnesiac?)

Nebudu tvrdit, že jsem to pochopil. Ale o to asi ani nešlo, víď? Pěkné.

MeTB
05. 06. 2009
Dát tip
Katugiro: Jisteze. :-)

katugiro
04. 06. 2009
Dát tip
Mnesiac je variace a-mnesiaca, ne? ;)

MeTB
04. 06. 2009
Dát tip
Úvodem děkuji všem za reakce. VT: Ano, háček u d, to je ten nejhůře viditelný háček...díky. Krajní meze - dobrý postřeh, to mě samotného nenapadlo, ale sedí to. ;-) G_B: Já tohle napsal čistě pro moje potěšení ze psaní, takže žádné složité formulace a snaha o pojmenovávání, přemýšlení. Ostatně dlouhodobě a obecně mě zajímá, co všechno se dá vynechat, vypustit a/nebo domyslet. Ucho: Jo, to je správně (v určitých mantinelech, alespoň). Póza: Dark City myslíš ten sci-fi film? Mám ho ve svém filmovém to-do seznamu. Avízo všem s omluvou, pokud bude vnímáno jako prejt.

Janina6
04. 06. 2009
Dát tip
Je to pro mě nepochopitelné, ale fascinující.

pozorovatel
02. 06. 2009
Dát tip
název má základ v Mesiacovi? nějak nechápu

pozorovatel
02. 06. 2009
Dát tip
asi to nevíš, ale napsals povídku o člověku žijícím v Dark City:) věděl jsem, že napíšeš o tom fotbalovym hřišti...byla to jen otázka času

v tuhle hodinu, pohodová věc a př tV

Taky pořádně nevim, pod co to vůbec vkládam komentář, ale to něco funguje..

G_B_Show
01. 06. 2009
Dát tip
Celý příběh jsi v podstatě vynechal a přece tam je. Tohle pro mě byl hodně inspirativní experiment. Kdysi jsem podobnou techniku psaní pozoroval na útržcích textů Henryho Millera. Celkem mě překvapuje, že to zkoušíš zrovna ty. Vždycky jsem tě měl za někoho, kdo k smrti rád jasně formuluje. Škoda, že už nepíšeš:) V*

Winter
01. 06. 2009
Dát tip
5+7-14-15-16 = tip

Dobrý. Škoda jen detailů, o kterých píše katugiro. Zejména pak řekne dívka vedle vás a obě se rozesmějí.

katugiro
01. 06. 2009
Dát tip
Dobrý; i když si myslim, že se to nedá přímo rozklíčovat, vlastně mi to stačilo i tak. Mátly mě detaily jako "obě se rozesmějí", "oblečený v hodinkách" je podivnost, přikurtování k ocelovému stolu si nedokážu nikam zařadit. Hezky popsané driftování zastřeného vědomí. *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru