Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVšechno je špatně - SuperStar
Autor
pronick
I.
„ Vypadni!" vykřikla Petra na Lukáše.
„Ale miláčku, já ti to vysvětlím."
„Vysvětlíš? Vysvětlíš?! Co chceš asi ještě vysvětlovat?" hodila po něm jeho klíče. „ Jseš normální hovado!"
„Ale to Terka vyjela po mně, vážně! A stejně k ničemu nedošlo!"
„Tak Terka po tobě,jo? Kdybys alespoň byl chlap a přiznal se! Ale já už předtím viděla, jak se na ni pořád díváš."
„Ale to není pravda. Víš, že pořád myslím jenom na tebe."
Zkusil na Petru zamilovaný pohled, na který ji tenkrát dostal. Petra už ale byla rozhodnutá...
II.
„Žiješ, vole?" zaklepal s ním Jakub.
„Jo, ty vole. Co tady dělám?"
„Ležíš. Nebo si snad myslíš, že levituješ?"
„To mi taky došlo. Ale proč jsem sakra u tebe?...A čemu se tak blbě směješ?"
„ Tobě. Hele nezvedej se a lež. Bolí tě hlava, co?...Už si aspoň vzpomínáš?"
„Jo, byl jsem přece v bytě, s Petrou. Začali jsme se hádat kvůli Terce a..."
„A? A jseš vocas. Podvádět softballovou pálkařku. Dovez jsem tě k sobě, aby ses dal do kupy."
„Dík, ale to bylo jinak.A kam sakra jdeš?"
„Jdu ti pro zrcátko, až taky z toho něco máš. Chceš napít?"
III.
Všechno je špatně. Jeden den má člověk všechno a druhej den už ani neví, jestli má ještě nějakou cenu vůbec být. V jednu chvíli prožívám okamžiky skutečného štěstí a za chvíli, za chvíli si přítelkyně myslí, že jsem ji podved´ s její nejlepší kamarádkou. Pro dobrotu na žebrotu. Já jsem chtěl přece jenom pomoc´ Terce s učením! Jasně, je to hezká holka, taky milá, ale přece vyjela ona po mně, tak za to nemůžu! Nebo můžu? Možná jsem si měl říct, že to může dopadnout špatně. Možná jsem měl, ale jenom jsem chtěl terce pomoct! A teď za to trpím. Je to její vina.
IV.
„Ahoj,moc ráda tě vidím. Pojď dál."
„Terko, musíš Petře říct, jak to bylo."
„Já myslela, že jí řekneš ty, jak to je, že se máme rádi a že chceme být spolu."
„Počkej. Terko, známe se dlouho, víš, že tě mám rád-"
„No když já tebe taky!...Co se tak odvracíš?"
„Já tě beru jako kamarádku. Miluju Péťu a chci s ní bejt."
„Ale co to úterý? V úterý nám bylo spolu přece hezky!"
„Jo, to bylo, ale já to bral jinak než ty. Prostě jsme se moc napili."
„Moc napili? Tak ty se se mnou vyspíš a potom řekneš, že jsme se moc napili!"
„Nebreč, prosím. Prostě se to stalo, ale musíš Petře říct, jak to bylo. Že o nic nešlo."
„O nic nešlo? Když já tě miluju!"
„Beru tě jen jako kamrádku. Vím, je to moje chyba, že jsem tě nechal, když jsi po mně vyjela, ale musíme jít dál."
„Já ale-"
„Pojď sem. Všechno bude dobrý, jen Petře řekni, jak to bylo."
Po chvilce ji pustil a odešel.
V.
Všechno je špatně. Včera jsem myslela, že se na mě konečně usmálo štěstí a dneska? Dneska už zase nemá nic. A to jsem myslela, že mě miluje. Dali jsem si s ostaními víno a pomáhal mi s učením. Potom všichni odešli a asi jsem mu naznačila, že ho chci. Asi jsem po něm vyjela. Musím to urovnat s Petrou, je to přece jenom moje chyba.
„Péťo, promiň. Já, já jsem vám to nechtěla pokazit."
„Já vím. Pojď ke mně. Už jsem vám odpustila."
VI.
Všechno je špatně. Ten zmetak se opije a přefikne holku, o který ví, že ji mám rád. A já? Já vůl ho ještě dotáhnu k sobě, když dostal po tlamě od Péťi. Jak to bylo? Prostě ji opil, jako by nic jí řek´pár hezkejch slov, pár úsměvůpár polibků. Neměl jsem odcházet! Nechat je samotný. Teď si zas užívá s Petrou. A já? Jdu hnusným šedivým městem, nad hlavou obloha bez hvězd. Turisti všechno fotí. Nechápou, že se mi rozbil svět. Všechny sny zničený. Nicotu jejich foťáky nezachytí, nezachytí tu bolest. Ale člověk by se neměl vzdávat.
„Ahoj Terko, chci ti něco říct..."