Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Via Olomucensis I.

14. 09. 2009
1
0
2058
Znovu na cestě
tentokrát na silnici
v jednu chvíli v polích,
pak na Malém Hradisku.

Cesta plyne, plyne
a mě duní svědomí
hlubina, hlubina
tam někde zakalená.

/Promiň, mrzí mě každé zbytečné slovo
odpadlá věta K,
jenž unikla tvé pozornosti,
nebo sis ji vyložila jinak./

Tyhle cesty jsou odchodem z tévho dětství
tam někde odlétají kusy tvého štěstí.

Kudy, kam,
zběhlíku špatných věcí?
Jak silné je tvé prokletí?
Už tě neslyší ani tvůj anděl strážný.
/Zvláště poté, co vypadnul z okna za jízdy./

Vzlétnul orel, poslední z posledních,
jsi pozván do klubu zasvěcených,
nechceš a nepříjmeš nikoho, kdo
ti nezanechal dobrého.

Znovu na cestě,
hluboko v pochybách.
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru