Až...

podařené dílko*

Na mě je to příliš násilné. Hned v úvodu mě zarazilo opakování chybující-chybu a zoufalství oddávající se posilování ve formě shybů mě téměř dorazilo. Pravda je, že prachu-strachu pak již působilo téměř jako balzám, ač by mě ve většině jiných případů vůbec nenadchlo. Dobře na mě nepůsobila ani sprška slovních spojení, která ve mě takto pohromadě vzbuzují dojem křečovité velkoleposti - bouře zmeškaného času, kosti zoufalství, životní bahno, halda (špinavého?! já tedy čistý snad ani neznám) prachu, kvas strachu. To vše ještě umocněné nepříliš přirozeným slovosledem (až vynoří se, a povaha má nebude už, ...) Chápu myšlenku, kterou se autor pokusil vyjádřit, ale forma ani zpracování mě neoslovují.

mysli na čtenáře... výstižné, ale nepoetické!

děkuji vám. Nicollette: Protože je to dosti výstižné

pěkné, Tony

životní bahno je slovní spojení, které se hodí spíš do internetového článku než do básně... nač to?

...píšeš to sám...strach zbytečný *

Kéž by...

v lednici mám gin. Trocha toniku, a je to