Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePokořen
29. 09. 2009
11
10
1741
Autor
slivaka
...starý *Casanova*
Vodíc se za ruku po parku sám sobě květy trhává sledujíc noční polárku na loži z vášně lehává. Do kapek deště ponořen za duhy konec tahaje uvnitř sám v sobě pokořen odpoví slunci.. snaha je. Běží noc, týden po roce ke břehu řeky blíží se rozličné jídal ovoce naději oči.. klíží se. Se stromy tiše promlouvá vrýval i do nich znamení poslední láska připlouvá se smrtí bílou.. kamenní.
10 názorů
kouzelná_květinka
01. 08. 2010
Malebné... upřímné.... smutné... a mluví to ke mně. To mám ráda.Tečkuju :)
hm, hm, hm... to už je v tomhle týdnu podruhý, co tu na Písmáku čtu o Kasánovovovi:*T
http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=337786
Dobrá... jsou tam místa, která působí maličko lacině, ale neruší to vůbec celkový dojem. Připomíná mi to vzdáleně něco od Vladimíra Merty, ale nevím co. :o) *T*