Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nemusím, já už ho vidím aneb následky hladovění na organismus

25. 11. 2009

2526

Autor

jejdavilda

Celý den jsem vydržel

už ho skoro vidím

Evin pohled dolů sjel

( ještě dnes se stydím )

17 názorů

Sebastiana

26. 11. 2009

Dát tip

8-)

Květoň Zahájský

26. 11. 2009

Dát tip

Když jdu ve čtvrtek večer domů ze sauny, jsa sklerotikem, přihodí se mi lecco.

čučenka

26. 11. 2009

Dát tip

Nahý, Květoni? Ty nenosíš skotský kilt? Dole bez? Taky bys zahlédl a ani bys nemusel trávit noc zabásnutý za pohoršování veřejnosti. :-)

Oldjerry

26. 11. 2009

Dát tip

Ty ho vidíš ? Který konec ? Nevidět bližší je varující - nevidět vzdálenější je alarmující. Raději muč organismus hladem....*

aleš-novák

26. 11. 2009

Dát tip

kdepak, co oči nevidí, srdce nepálí :o)

nahá12

26. 11. 2009

Dát tip

aha, tak pánové drží diety až když jim začne být smutno po pohledu na své skvosty...to je smutně veselé :-)

aleš-novák

26. 11. 2009

Dát tip

stačí jen jeden den hladovět, abys ho přes panděro viděl? Tak to je zatím jen druhý stupeň obezity z třístupňové škály...

Květoň Zahájský

26. 11. 2009

Dát tip

Někdy, když je takhle po dešti, je jasná měsíčná noc, v kalužích se odrážejí hvězdy jako v zrcadle a já jdu nahý po náměstí, tak jeho odraz v louži pod sebou taky zahlídnu.