Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Toby

01. 12. 2009
7
31
5100
Autor
pozorovatel

Myslím, že jméno Chcanky jsem ukradl někomu z Písmáku. A "Tahle doba nesmrdí kundou." jsem taky někomu ukradl.


14ti letý Toby sedí na záchodě a nemá kalhoty dole. Kouří a dívá se na oblohu skrze špinavé okénko, které je téměř u stropu, aby nikdo z protější budovy neviděl žáky vykonávat potřebu. Toby je holohlavý, hubený, s něžným obličejem a oblečen v co nejtěsnějším oblečení.
Stejně starý Chcanky sedí stejně jako Toby a kouří. Jen nemá okénko a tak kouká dolů na špinavé dlaždice. Chcanky je skejťácky oblečený s naprosto prázdným a lhostejným pohledem.

Toby spolu s dýmem cigarety vypustí i slova:
Cítíš to?

Chcanky odpoví s cigárem v hubě:
Jo.

Toby pokračuje:
Tahle doba nesmrdí kundou.

Chcanky nereaguje a dál si kouká na dlaždice. Toby si típne cigáro o prkýnko a hodí špačka mezi ostatní cigarety v záchodě. Vychází z kabinky a odchází. Chcanky je sám a kouká na dlaždice. Natáhne všechny tekutiny, soply, sliny a vyflusne velký žlutý kemr na dlaždice.


Modře svícené akvárium s rybičkami a umělohmotným korálovým ostrovem.
Padesátiletý pár sedí v čínské restauraci. Koukají na sebe. Žena si nasliní prst a otře o mužovu tvář. Muž drží, nic neřekne. Přijde usměvavá číšnice:
Co si date?

První se ozve muž:
Stotřicet osmičku a pivo.

Servírka:
Plzeň?

Muž pokyne na souhlas.

Servírka:
A vi?

Žena otevře jídelní lístek, zavře a řekne:
Já to samý.

Servírka odejde. Muž hledí na ženu, která se dívá na rybičky.

Muž:
Jsou to parchanti. Žena se dál dívá na rybičky. Neváží si peněz, protože nikdy nezažili nouzi.

Žena se stále dívá na rybičky:
Ty taky ne.

Muž:
Je mi padesát a vypadám na sedmdesát. Musím si šetřit, abych vyšel s penězma na jídlo a ty zmrdi se malujou. Jak je můžu učit, když si zašívám ponožky, abych ušetřil?!

Žena se stále dívá:
Já zašívám ponožky.

Muž chvíli mlčí a kouká se ženou na rybičky, vře to v něm. Po chvíli řekne:
Možná bych je měl litovat. Žijou si v pohodlí, nemaj co na práci. Nikdo je nenutí. Celej den jsou na internetu jako ten náš retard. 

Žena se podívá na muže, který kouká na rybičky:
Učíš třicet let a už třicet let si stěžuješ na každou třídu, kterou dostaneš. Tebe Hynku sere, že nic jinýho neumíš.

Usměvavá servírka přinese dvě piva.
Plzeň.

Muž se usměje a kouká servírce na zadek, když odchází.
Já jim ještě ukážu! řekne kurážně.


Tak jak ho zabijem? Řekne ještě do obrazu učitelovy kurážné tváře Toby.

Toby a Chcanky sedí na rozdrbaném gauči. Za nimi je oprýskaná omítka a kolem nejrůznější zničené věci jako tříkolka s dvěma koly, vyfouklá nafukovací panna, obraz lesní tůnky s namalovaným kosočtvercem.

Chcanky:
Já nevim, zastřelíme?

Toby:
Moc nápadný, nechcem se nechat chytnout.

Chcanky se podrbe v rozkroku.

Toby:
Chtělo by to magora, co postřílí půlku školy a pak si sám vystřelí mozek z hlavy.

Mezi jeho řečí vejde 14ti letá dívka s neuvěřitelně dlouhou patkou. Políbí oba chlapce na ústa a usedne na gauč.

Chcanky:
Češi jsou nudný. To ti nikdo neudělá.

Toby:
Do prdele, Chcanky! Válíme se tu každej den. Válíme se tu tak často, že už nás ani to mrdání Haničky nebaví. Musíme něco udělat!

Chcanky:
Ty vole, nejsem žádnej Chcanky, ale Petr. Ještě jednou a budu ti řikat celym jménem!

Hanička:
A já jsem Kelly, woe!

Toby:
Mrdky jste. Tady probíráme vraždu a ne prkotiny.

Chcanky:
Já jen aby bylo jasno. Chcanky mi nikdo řikat nebude!

Hanička:
A co nožem?

Oba chlapci protočí panenky.

Zatímco Chcanky apaticky osahává prso Haničky, Toby si říká pro sebe:


Chce to něco nenápadnýho. Něco náhodnýho. Nic, co by ukazovalo k nám. Něco velkýho.


Ráno. Koupelna. Učitel v noční košili s natrženým límečkem si namáčí hřeben a pomalu si češe pěšinku. Pak se zamračí a prohlíží si vrásky na čele. Zatváří se přísně a následně se usměje, je spokojen se svou grimasou.

Koupelna. Toby se dívá do očí v zrcadle. Je nervózní. Sklopí trochu hlavu a užívá si pohled na své zlé já.


Třída. Učitel chodí mezi lavicemi a kontroluje, jestli někdo při testu neopisuje. Cestou peskuje studenty, kteří sedí křivě nebo mají na lavici nepořádek. Občas si přečte, co žák vyplňuje a dá mu pohlavek, když tam má něco špatně. Toby sedí vedle Chcankyho a naštvaně sleduje učitele.

Toby potichu:
Já ho fakt zabiju.  A sevře v ruce kružítko.

Učitel zaslechne Tobyho šepot a rychle se vydá k zadní lavici a udeří pěstí do stolu.
Radili jste si! Přiznejte se.

Toby:
Cože?

Toby dostane od učitele facku:
Co si to dovluješ, Horowitzi?! Mně žádné nedomrle nebude říkat „Cože?“ napodobí drzí hlas Tobyho. Okamžitě se omluv!

Tobymu cuká koutek i ruka, v které drží kružítko. Učitel se koukne na kružítko, ale nepřestává mít svůj oblíbený přísný výraz, který si trénoval ráno u zrcadla.

Toby se podívá učiteli do očí a celý rudý řekne:
Omlouvám se, pane učiteli.

Učitel Tobyho poplácá po rameni a řekne přátelsky:
Posaď se. Máš za pět. A obrátí se zády k Tobymu a jde pomalu k tabuli. Toby stále stojí, drží kružítko a nenávistně hledí na záda učitele. Chcanky se mu tiše pochechtává.

Chcanky:
Tak co Toby, co bude s vraždou?

Toby se uklidní, usedne a zabodne kružítko Chcankymu do stehna. Ten okamžitě vyletí z lavice a křičí bolestí nebo spíš šokem. Celá třída kouká střídavě na Tobyho a na Chcankyho. Toby se tváří jako že nic, ale Chcanky křičí dál. Spolužáci se snaží být co nejdále od Tobyho, který jen sedí a překvapen vším tím strachem, který vyvolává, se pobaveně usmívá. Dokonce i učitel se tváří vystrašeně.


31 názorů

pozorovatel
13. 12. 2009
Dát tip
na to, že jsem ti napsal, že nevidim smysl v komunikaci s tebou, mi píšeš čím dál víc na fb sis přidal ty mě a já ti napsal pouze jednou a to ještě z důvodu, že jsem něco nechápal.. že bych za tebou lezl, si vědom ani trochu nejsem nepiš mi každou svou pohnutku a osobní úvahy o tom, jaký spolu máme vztah díky

pozorovatel
13. 12. 2009
Dát tip
ach jo, marvine.. za blbce se moc rád označim ale co bych nikdy nesnesl, je být aktivním blbcem

pozorovatel
05. 12. 2009
Dát tip
nemyslim, že se nedá o 14tiletých mluvit takhle obecně film je uzavřená realita, v který sice musí být určitá logika, ale nemusí to být logika tvýho okolí

pozorovatel
05. 12. 2009
Dát tip
ty thalino a s kolika čtrnáctkama se bavíš?

Saša Deda
04. 12. 2009
Dát tip
zajímavé a čtivé, líbí se mi :-)

pozorovatel
04. 12. 2009
Dát tip
Dialogy trochu nepřirozený, ale možná by to nějak šlo. - já tý větě asi nerozumim.. na co narážíš?

pozorovatel
02. 12. 2009
Dát tip
kdyby opakování dlaždic nějak vadilo významově, tak neřeknu, ale v popisu, kde je důležitý, že nekouká na zem ale na dlaždice? kde je silikon?

katugiro
02. 12. 2009
Dát tip
tos mě docela nasral. chcankyho jsem si šetřil pro zvláštní příležitost. taková zlodějina.

sklenář
01. 12. 2009
Dát tip
...uprav si sloh mezi přímými řečmi (...v pěti větách 2x opakovat dlaždice trošku tahá za oko...). Sem tam nějaká hrubka. Pochybuji, že by 50-ti letý učitel použil slovo retard. Jinak místy celkem trefný, místy silikon... :) tak asi

Háber
01. 12. 2009
Dát tip
a jajajajaj* dobrá sonda do študentskej duše*

reka
01. 12. 2009
Dát tip
přesně tak. Jsem rád, že ses nedal:) Mimochodem, pozorovateli, četl jsi tohle? Doufám, že vy dva tam s tou Famu nějak zamáváte.

pozorovatel
01. 12. 2009
Dát tip
"vi" je tradiční čínské české slovo a reka mě chce nasrat:))

Beed
01. 12. 2009
Dát tip
Já jsem taky všechny najít nechtěla, Marvinku ;) Ale tyhle byly natolik děsivý, že jsem je sem prostě napsat musela.

pozorovatel
01. 12. 2009
Dát tip
vt marvin, to znamená, že obraz zůstává v čínský restauraci, ale zvuk už je z prostředí Tobyho a Chcankyho věty s prsem prohodim

reka
01. 12. 2009
Dát tip
Takové pubertální. Když jsem to četl, musel jsem myslet na tohle. Doufám, že se nám tu nerodí nový Bystroň.

pozorovatel
01. 12. 2009
Dát tip
vi je schválně ponošky blbě

Beed
01. 12. 2009
Dát tip
'Servírka: A vi?' 'Já zašívám ponošky.' - - - - Ehm... prosím, řekni mi, že je to schválně, prosíím... :) Ale jinak - zábavný...*

chááá, zůpr..

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru