Modrý sonet

Upadlý měsíc ti v očích zmizel

a vyšel v ústech já s tebou ho cítil

pak v poli za úplňku vykvetla svízel

v zrnech byl čas a mrtvý nám svítil

svítalo do cest a my šli kolem sebe

vlasy nám zaplétal andělů pár

krajina světla snad bylo to nebe

v nížinách spali jsme a voněl suchopár

pak pod křídly pršelo a byli jsme v řečech

kolikrát jsem ti marně odmykal

má krev je z atomů a žilami teče

barevnou střídou jež na dně má kal

až bude ti zima a modře z nebe

tak zapal mi svíci já budu to vědět