Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seH.
Autor
Edvin1
Stalo se. A pokud se Vám to zdá melodramatické, tak vězte, že kdybych ten příběh do všech detailů rozepsal, tak, jak se udál, a taky co následovalo až do dnešního dne, Vaše kritiky by mne roztrhaly na cucky.
Ten chlapec, na kterého myslím, dostával na Vánoce vždy to, co si přál. A i když na to nebylo a rodiče se měli co ohánět, aby své děti pouze nakrmili a ošatili, jednou to byla kytara, podruhé brusle. Nechtěli vidět a slyšet pláč zklamaného dítěte.
Sotva povyrostl, odešel. Po mnoho let o sobě nedával znát. Občas jsme se doslechli, že se plaví někde po mořích, šplhá po horách, létá v kluzácích, píše básně, míchá se v cizích zemích do politiky, dobývá ženská srdce, plodí děti, vyniká v literatuře, a kdoví , co ještě vyvádí.
Jeho místo u štědrovečerního stolu zůstávalo rok co rok prázdné.
Nakonec se vrátil.
"Tatíku, maminko, mám pro vás dárek," natahoval k nim ruce s balíčkem.
Rodiče děkovali a usmívali se na něj z portrétů vyrytých do náhrobního kamene.