Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kachny

Výběr: G_B_Show, Bílá_Místa_V_Akvarelu
29. 12. 2009
12
18
3000
Autor
pozorovatel

Kachny


Tma. Kvákající kachny a podivný, tlumený ženský hlas v telefonu.
Režisér uctivě a snaživě odpovídá:
Samozřejmě --- Líbil se vám scénář? Máte nějaké připomínky? --- V lednu. 22. ledna. --- Samozřejmě. ---- Děkuji. Na shledanou.
Mezitím je v záběru Lukáš, který s napětím poslouchá. Je nervózní, zamračený, doufající, s nadějí v očích.
Režisér típne telefon a kouká na Lukáše. Cukají mu koutky.
Tma. Titulky „Kachny“ a bláznivý jásot a sprostá povzbuzující slova obou aktérů. Poprvé je slyšet ústřední melodie.

Lavička. Režisér a Lukáš mají každý v ruce kameru a točí se navzájem. Částečně improvizovaný rozhovor o tom, jak moc důležité je natáčení pro Lukáše. Režisér je vůdčí osobností, má jasná stanoviska, ohleduplný k Lukášovi a jeho touze, přesto velmi mužný a obhroublý, chce mu pomoci splnit si sen.
Režisér:
Nacvičíme si to. Ty tu sedíš, já jsem Lucka, ty mě miluješ a koukáš mi zamilovaně do očí.
Lukáš se smutně podívá režisérovi do očí.
Režisér:
Čum mi zamilovaně do očí, ty vole!
Lukáš se zamilovaně podívá režisérovi do očí a povídá:
Debile, já nevim, jak se chovat zamilovaně. Budu děsně nervózní. Jsem ji viděl akorát v televizi a teď tu bude sedět se mnou a budeme se líbat. Z těch nervů ji ještě pobliju.
Režisér říká pomalu a kantorsky:
Musíš hlavně dýchat, soustřeď se na dýchání. Dýchá s Lukášem a drží ho za ruku jako by to byla rodička.
Ji miluješ, ne? Lukáš pokyne hlavou. Prostě se budeš držet scénáře a jejího prsa. Režisér se řehtá a Lukáš ho s předstíranou zlostí jednoruč škrtí. Až když se oba uklidní, režisér pokračuje:
Projedem si ještě hlavní scény.
Lukáš sáhne režisérovi na prso a řekne:
Umocňuji celkový efekt.

Hospoda. Celý štáb sedí nebo stojí u stolu a vypadá velmi komicky a zamyšleně. Všichni působí jako typičtí intelektuálové z FAMU, co se divně oblékají. Zvukař snímá zvuk, dva kameramani točí diskusi.
Lukáš se sklopenou hlavou říká velmi tiše - tak tiše, že mu zvukař cpe mikrofon téměř pod nos:
Řekněme, že existencialisté první vlny sledovali bariéry komunikace. Jdi do hajzlu s tim mikrákem! - - Protože se ale stalo již banálním mluvit o něčem takovém, ve svém filmu sleduju již čirý rozpad sociálních vazeb, nikoliv úchylky v jejich provázání.
Lukáš zvedne hlavu a podívá se na ostatní. Ti se jen zamyšleně mračí a kynou hlavou, někteří kriticky špulí rty a další si jen drbe obočí. Režisér kouká do stropu a je otráven.
Lukáš doplní svůj monolog:
Je to o lásce a splněném snu.
Tato věta většinu štábu vytrhne z jejich pózy. Podívají se na sebe navzájem, jestli se jako nemají začít smát. Někdo se zasměje.
Nakonec ten nejvíce chytře vypadající člen štábu řekne:
To nenatočíš...

Znovu lavička s režisérem a Lukášem, kteří mají v ruce kamery. Sedí naproti sobě.
Lukáš toporně, velmi nevěřícně až s odporem:
Jsi moc hezká.
Režisér velmi chlapsky:
To je moc přímý. Spíš řekni něco poetického.
Lukáš se až roboticky rozhlédne po ostrově a až pak zarecituje:
Nakreslím tě nahou
na černé nebe plné děr
kam se schováš
a nikdo tě neuvidí
jen občas prosvitneš oblohou
a spadne ti hvězda
Lidé si budou přát
spatřit tě
a mně bude stačit pocit
že nahoře je obloha
plná tvých skrýší
Režisér někde uprostřed básně přeruší Lukáše:
Do prdele, co je to za kecy? To vůbec není ve scénáři! A podívá se do do zmuchlaného papíru, co má v kapse.
Lukáš:
To jsem včera složil, myslel jsem, že by to mělo bejt něco poetičtějšího.
Zatímco režisér protáčí panenky: Holky letěj na básničky, ne?

Znovu hospoda ve stejném složení, jen piv je víc a intelektuálové jsou více rozjetí, což znamená, že se buď vesele klimbají nebo kouří dýmku.
Režisér má před sebou papíry a říká:
Tady prostě Lukáš sedí a kouká na ni. Ona kouká na něj, pak řekne blabla a dramatický moment.
Intelektuál s kamerou se zeptá:
A budeš chtít kameru více naturální nebo statickou jako nezúčastněnou, nerušící akci?
Režisér mimikou vyjádří, že je mu to fuk a řekne:
Co já vím. Hlavně to natoč. Ať je tam všechno. Stejně pojedem na dvě kamery, tak se tam něco najde.
Zatímco číšník rozděluje piva a píše čárky, jeden intelektuál se zeptá:
A o čem to je? Poté, co se na něj většina štábu podívá s opovržením, doplní. Myslím, jak se film sociálně vymezí a jaké poselství chce divákům předat. Jakou filmovou tvář představí? Co je smyslem?
Všichni mlčí. Režisér je překvapen a kouká do rohu místnosti.
Po krátkém tichu řekne číšník, zatímco čárkuje:
Se tady mladej chce asi muckat s Vondráčkovou, ne?
Mlčení štábu přejde v tázavý pohled na režiséra, který stále kouká do rohu místnosti a nedává nic najevo. Je vidět, že většinu štábu velmi zajímá reakce režiséra.
Nakonec jeden ze štábu se zeptá:
A není to nemorální? Neměla by to vědět, že ji zneužíváte?
Režisér smutně pohlédne na číšníka a řekne:
Ještě jedno pivo, Fando.
Číšník souhlasně pokyne a s prázdnými půllitry odchází.
Neznámo odkud se jen ozve ono známé:
To nenatočíš...

Lavička a její okolí. Připravuje se na natáčení, všude kolem spousta lidí. Režisér vše organizuje. Lucii Vondráčkovou upravují. Lukáš ji z dálky pozoruje a přešlapuje na místě. Snaží se zhluboka dýchat a uklidnit se. Přistoupí k němu režisér a poplácá ho po rameni:
Klid, to bude dobrý.
Lukáš nešťastně:
Jakube, já nikdy neměl holku.
Režisér znejistí, podívá se na Lukáš a velmi pomalu a zřetelně se zeptá:
Jak neměl holku? Jako že jsi nikdy nespal s holkou nebo...
Lukáš:
...nelíbal s holkou.
Režisér už není nejistý, ale zadržuje v sobě hněv. Velmi, velmi pevně chytne Lukáše kolem ramen a mezi zuby procedí:
To bude dobrý! To bude dobrý. To bude dobrý. To bude moc dobrý.
Lukáš usedne na lavičku a tváří se velmi zmateně a nejistě. Lucie působí profesionále a usmívá se kolem sebe. Přistoupí k sedícímu Lukášovi a podá mu ruku.
Ahoj, já jsem Lucka.
Lukáš na ni vyděšeně hledí, potřese rukou, usměje se a za trvalého kývání hlavou řekne (přičemž stále sedí na lavičce, zatímco Lucie stojí):
Lukáš.
Kameraman si různě hýbe s herci, nastavuje světlo, měří, atd. Lukáš si kouše horní ret.
Je vidět štáb, jak napnutě kouká na Lukáše sedícího na lavičce.
Režisér zakřičí:
Ticho! Připravit! Kamera?! Jedem!

Ještě chvíli pozorujeme nehybný a napnutý štáb, který hypnotizuje Lukáše. Po krátkém tichu začnou dva houslisté stojící u kamery hrát ústřední melodii.
Dvě kachny plují po Vltavě. Nic jiného. Jen dvě kachny plují po Vltavě.
Melodie ustane. Lukáš kouká nepřítomně na kachny. Pohled kamery na Lukáše, pohled na kachny, na Lukáše. Přistoupí Lucie a hned si přisedne.

Lucie:
Mám málo času, tak to urychlíme.
Lukáš přivítá Lucii pohledem a dál sedí velmi toporně. Neví co s rukama:
Tak jo.
Lucie:
Čím začneme?
Lukáš:
Tak třeba - zadrhne se. Režisér se ho snaží popohnat pohledem. - líbáním?
Lucie pohotově:
To spíš až na konec. K líbání se musíme nějak dostat. Začnem od začátku.
Lukáš už poněkud klidnější:
Jo. A co mám jako dělat?
Lucie:
Něco řekni.
Lukáš:
Co jako?
Lucie:
No, něco hezkýho třeba.
Lukáš:
Jsi moc hezká.
Lucie:
To je moc přímý. Spíš řekni něco poetického.
Lukáš se naučeně rozhlédne po ostrově. Pohled na vodu s kachnami, na ostrov.
Lukáš:
Člověk je ostrov sám o sobě.
Lucie:
Aha. Radši mi řekni, jak mi to dnes sluší.
Lukáš:
Sluší ti to.
Lucie:
Řekni to víc hezky.
Lukáš:
Moc ti to sluší, Lúco. --- Máš pěknou šálu. --- To zní trapně, ne?
Lucie:
Ani ne. Jde ti to dobře. Ono je celkem fuk, co holce řekneš. Hlavně, že je to něco hezkýho.
Lukáš:
Rozumím. Žádné posmívání, hloupý vtipy a podobně.
Lucie:
Přesně.
Lukáš:
A teď to líbání?
Lucie:
Ještě ne. Teď se musíš přitulit a hladit po ruce.
Lukáš se přitulí a hladí Lucii po rukavici.
Lukáš:
Takhle?
Lucie:
Jo, to je hezký. Jen trochu pomaleji.
Lukáš:
Hm, to mě moc nebaví. Jak dlouho musím hladit?
Lucie:
Dokud se ti nepodívám do očí.
Lukáš:
Aha. To je jako signál, že se můžem začít líbat...
Lucie:
Ne. Tím ti dám najevo, že můžeš blíž.
Lukáš:
Timhle tempem se nebudem líbat nikdy.
Lucie:
Musíš být trpělivý. To celý je o trpělivosti. Holka si tim chlapce zkouší.
Lukáš:
Jestli jako nejsem úchylák...
Lucie se usměje a podívá na hodinky.
Lucie:
Tak teda přejdem na líbání.
Lukáš:
Óká. Co mi radíš?
Lucie:
Buď spontánní.
Lukáš ironicky:
To je skvělá rada. --- Mám jako víc používat jazyk?
Lucie:
Spíš ne. Nech se vést. Jen otevři ústa a kopíruj.
Lukáš:
Nemůžem si to zkusit? Já se moc ještě nelíbal, víš. Se bojim, abych to nezkazil.
Lucie:
No, já ti nevim.
Kratší pauza na rozmyšlenou.
Lukáš:
Ale no tak. Nikomu to neřeknu. Bude to jen mezi náma. Fakt si to potřebuju vyzkoušet. O nic nejde, jen líbání. To se mezi kamarády může, ne?
Lucie:
To je divný.
Lukáš:
Prosím.
Smutně se Lukáš podívá na kachny.
Lucie se podívá na hodinky a řekne:
No dobře.
Lukáš:
Díky, jsi super.
Lucie:
Ale bez jazyku!
Nervózně se k sobě přiblíží rty. Oba nemají zavřené oči. Lucie uchopí Lukášovu hlavu a nastaví si ji, jak potřebuje. Lukáš jen pootevře ústa a hodlá kopírovat. Lucie jen letmo zavadí o jeho rty. Jemně ho kouše a až pak začne líbat. Lukáš neví co s rukama. Nakonec ji sáhne na prso. Lucie přestane líbat.
Lucie:
Ale tohle už není líbání. A ukáže na ruku držící prso.
Lukáš:
Umocňuju celkový efekt. Myslíš, že je to už moc?
Lucie:
Ale ne. Je to dobrý. Já jen abys něco nezkoušel...
Lukáš:
Jasný, celé je to jen modelová situace.
Znovu se líbají. Lukáš má stále ruku na prsu a stále má jen otevřená ústa i oči.
Režisér to už nevydrží a zakřičí:
Stop! Ježiši Lukáši, teď už ji nemůžeš líbat jako největší začátečník. Teď už jsi ji dostal, tak to musíš trochu rozjet. Uhni, ukážu ti to.
Režisér rychle přisedne k Lucii. Lukáš stojí a nevěřícně kouká. Režisér obejme Lucii a ukazuje:
Máš ruku na prsu, koukneš jí do očí. Zavřeš oči a vášnivě líbáš.
Režisér se líbá s Lucií a Lukáš je celý bez sebe.
Lukáš:
Héj! Už je mi to jasný! Nechte toho! Kdo je tady herec? Ty nebo já!
Režisér v klidu dolíbá, usměje se na Lucii, pak na Lukáše a řekne:
Tak prosím, maestro...
Lukáš usedne. Kurážně se chopí prsa a čeká na pokyn.
Režisér:
Kamera?! Akce!
Lukáš pohlédne Lucii do očí. Zavře oči a přehnaně vášnivě a nemotorně líbá. Režisér jen kroutí hlavou. Lucie po chvíli vezme Lukášovu ruku a přesune ji na své hýždě. Hladí ji na hýždí.
Náhle se Lucie postaví, podívá na hodinky a řekne:
Tak super. Myslím, že už to umíš dost dobře. Já musím jít.
Lukáš:
Tak jo. Díky. --- Snad to vyjde.
Lucie:
A kdy máš to rande?
Lukáš:
...zítra.
Lucie:
Tak hodně štěstí.
Lukáš:
Jasně. Tak se měj. A - uvidíme se.
Lucie:
Jasně. Ahoj.
Lukáš se rozloučí, pohodlně usadí na lavičku a usměje na kachny. Pohled kamery na kachny.
Režisér:
Ááá stop!

Jako by z Lukáše spadla celá ta tíha. Uvolní se a proskočí na místě, má radost, že už to skončilo. Poděkuje Lucii. Všichni jsou spokojení, že mají vše natočeno. Režisér děkuje Lucii a štábu. Pak na sebe pohlédne režisér a Lukáš a jako dva dlouholetí kamarádi se široce usmějí, plácnou si a obejmou se. A pak Lukáš vášnivě políbí režiséra a celý štáb i s Lucií jen nevěřícně koukají. Režisér nejdříve s vyděšeným pohledem reflektuje, že ho Lukáš líbá. Není schopen pohybu, v obličeji má křeč. Pak zavře oči a podvolí se. Houslisté hrají ústřední melodii.
Kamera odlétá z ostrova a zabírá stále menší a menší líbající se pár. Titulky. Konec.





18 názorů

pozorovatel
17. 05. 2011
Dát tip
jj, s luckou jsem randil hodně, než mi ji plekanec přebral...

Baziliška
16. 05. 2011
Dát tip
jsi opravdovej pozorovatel, tvoje síla je v přesným a trefným popisu situací, je vidět, že je máš do hloubky zažitý...málokdy povídce/dramatu věřím, tohle je lahůdka:)

OffTheLip
20. 06. 2010
Dát tip
hladí ji na hýždi....ne, díky.

guy
17. 02. 2010
Dát tip
no, kdybych tu vykecával všechny svý asociace, tak by to stejně nikdo nečetl, takže si počkám, až to uvidím natočený pokud se týká vlastního provedení tady jako písmáckýho díla, tak nemám žádné připomínky a konstatuju, že nelituju, že jsem to četl

Norsko 1
31. 12. 2009
Dát tip
Lukáš na roztrhání. Pojmenuj to tak a půjde to na dračku

papouch
31. 12. 2009
Dát tip
nemám pocit, že by ses "točil dokola" (viz StvN). Podle mě je to bez chyb.. takhle má vypadat surový scénář.. dokážu si celou projekci představit.

Zaujal mě ten suchý způsob sekání vět. Po čase to začíná působit téměř hypnoticky. A co bych zapíral, nakonec i ten příběh dokázal zahřát.;o)*

StvN
31. 12. 2009
Dát tip
Něco je vtipné a něco otravné. Ty otrvané asáže bys mohl vypustit. Nebo je napsat zajímavě. Přijde mi, že se tématicky a především obsahově točíš pořád dokola už několik let, dialogy typu: Lucie: Ani ne. Jde ti to dobře. Ono je celkem fuk, co holce řekneš. Hlavně, že je to něco hezkýho. Lukáš: Rozumím. Žádné posmívání, hloupý vtipy a podobně. o tom jsi toho myslím napsal už docela dost. Možná to potřebuješ pro film, budiž, ale pak jsi jenom student zajetej ve studentských stereotypech a píšeš tak, jak se od tebe čeká, že budeš psát. Bylo lepší, když jsi byl strojař a psal jsi, protože tak to bylo přirozené, poslední dobou na přirozenosti ztrácíš, začínáš bejt stejnej. Ostatně tím, že si budeš dělat legraci z "blbžých" intelektuálů nedosáhneš toho, že nebudeš stejný jako oni.

pozorovatel
30. 12. 2009
Dát tip
že je taky, ale hlavně že jo

pozorovatel
30. 12. 2009
Dát tip
lukáše budu hrát já přece! a režiséra jeden americký fotbalista, nebudu se líbat s béčkem líbám se vždy jen s áčkama, že je adámku:)

Fouraix
30. 12. 2009
Dát tip
kdo bude hrát rejžu a lukáše? (pokud nepatří mezi výhřevnější) to se jim líbit nebude

G_B_Show
30. 12. 2009
Dát tip
Je ti jasný, že teď už všechny zvěsti o tvý homosexuální orientaci definitivně dostanou jasný kontury?:) Takže se tě ptám rovnou: Máš radši Mahlera anebo mě???!

řádek
29. 12. 2009
Dát tip
a jo... mě přišlo, že už tu bylo něco podobnýho ke čtení, podobnej scénář. A že se mi to líbilo, mám ten dojem..

pozorovatel
29. 12. 2009
Dát tip
natáčí se to v lednu, v únoru to snad už bude k vidění taková ptákovina na cvičení

řádek
29. 12. 2009
Dát tip
nemohlo se stát, že už to tu bylo?

Winter
29. 12. 2009
Dát tip
Už jen z téhle povídky nesnáším famáky .) Tohle je ale fajn.

Na první přečtení se mi to líbí. Zajímavý námět i gradace. V jedný uvozovací větě mi přišel podivnej slovosled, ale teď už to nemůžu najít. Sem tam chybějící "se" a podobné chybičky z nepozornosti. Vykreslení Lukáše i režiséra pěkné, věrohodné. Hodně mě potěšil popis intelektuálů z FAMU, přesně takový jsem z nich měla dojem, když jsem tam seděla na chodbě a oni kolem mě chodili v těch hábitech. Takže to žije a to je hlavní. Určitě by bylo příjemný vidět to natočený tak, jak je to napsaný.

Háber
29. 12. 2009
Dát tip
:)* som sa zasmial:)*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru