zmrzle je bílo

řekni mi

včera jsme byli plni síly

hladíš mě prsty zkřehlými

chceš chytit síťkou na motýly

čas mihotavě přelétavý

tvé oči bezradně teď hledí

a objekt chvíli neposedí

nedá se přidat do sbírky

jsou chvíle však

kdy přítulný je

jiné kdy jako zrádná zmije

do rány čerstvé přidá jedu

však nikdy nemůže být tvůj

tak smiř se s ním

s tím poběhlíkem

který nám leccos hravě vzal

včera jsi neznal abecedu

až budeš u zet

co je dál