Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Naši blázniví sousedi

18. 01. 2010
12
30
3613
Autor
Edvin1

Tak už to bývá... Očekáváte-li vzrůšo, tak Vás zklamu. :-)

 

„Co s tím uděláme?“ zeptal jsem se jen tak, aby má žena neřekla, že rozhoduji vždy sám.

Stáli jsme v kotelně a nasávali vzduch přesycený výpary topného oleje.  Původní majitelka hrála s oblibou bridž, a trubky spravovala lepicí páskou.

„Spravíš to, ne?“

„Jasně,“ řekl jsem a vypnul jsem prsa.

„Tak to by bylo,” řekla má žena a otočila se k odchodu. Provedení přenechala personálu.

„Jenomže,” pípnul jsem.

„Co ještě?” zastavila se.

„Máme na to?”

„A co že to bude stát?”

Vyslovil jsem informovaný odhad.

“A je nějaká alternativa?” Výše ceny ji přiměla zaujmout neutrální postoj.

“Plyn.”

„Je dražší v provozu,” namítla.

„Ale levnější při pořízení. Plynárny teď pořádají nějakou akci.”

Brzy jsem měl objednanou demontáž, ale i následné práce jak plynárny, tak instalatérů.

 

Jenže nádrž nebyla prázdná.

„A co se zbytkem oleje?” volal jsem firmě, co měla rozřezat a odvézt nádrž a kotel.

„Můžete někomu věnovat,” řekli mi tam.

„A jak?”

„My to převezem, jen aby to nebylo daleko.”

Rozhodli jsme se pro jednu chudou vdovu z naší ulice. Navíc má ta ženská barák zadlužený. S původní majitelkou našeho domku hrávala bridž. Bude ji tedy hřát jak naše nafta, tak tklivá vzpomínka.

 

Ještě nebylo vše hotovo, ještě nám ti lidé demolovali sklep i přístup k němu, ještě vše smrdělo jako blázen, a už zde ta sousedka stála na prahu. Bez kytičky nebo koláče.

 

„Kolik že toho mělo být?” vyhrkla na mě a hrozivě našpulila rty.

„Sto osmdesát, říkali ti chlapi.”

„Tak to nesouhlasí.” Vytáhla z kapsáře nějaké papíry a brejle a začala mi ukazovat.

„Tak on si může někdo myslet, že já jsem stará bláznivá ženská a nevím, co mi tam nelejvají. Já si to, pane, dovedu změřit. Jo. Mám na to klacek, vlezu si s ním na nádrž a ponořím ho do oleje. Podívejte se!”

O naše zábradlí stál opřený černý a lesknoucí se prut. Vzala ho do ruky a ukazovala prstem, pod jehož nehtem se nacházel důkaz její pravdomluvnosti.

„Až sem by to bylo sto osmdesát. Ale ono to bylo jenom sem. To je sto sedmdesát. Nanejvýš ještě dva litry, ale ani o chlup víc!”

Opřela se o ten klacek a vystrčila bradu.

„Paní, to je snad jedno...” začal jsem.

„Řekl jste sto osmdesát!”

„To mi było řečeno.”

„A je toho mnohem míň!”

„Ale vždyť jsem vám to daroval!”

„Možná, a co jste řekl sousedům?”

„Já? Nic!”

„Jak to, všichni mluvěj, že jste mi daroval sto osmdesát litrů. A zatím toho bylo jenom sto sedmdesát!”

„Paní, tak já to napravím!”

„Pchá! Lidi si budou myslet kdovíco! Tohle už se spravit nedá!”

„Víte co? Tak já si ten olej vezmu zpět.“

“Nene, co se dá, to se už zpět nebere!”

“Tak co mám teda dělat?  Mám před váma padnout na kolena?”

Chvíli to zvažovala.

„Stejně byste to neměl jak vzít zpět.”

Měla pravdu. Ti od šrotu už byli pryč i se svou pumpou.

„Odnosím to v kýblech.”

„A kam?” triumfovala, „teďkon máte plyn, že?”

 

Zpoza rohu se vynořil její syn. Vzal mámu kolem pasu a táhl ji pryč. Chvílemi ji nesl. Vzpouzela se a na čele jí naběhly žíly.

Postrkoval ji po chodníku a za jejími zády na mě dělal posuňky. Kladl si při tom ruku na srdce a tak. A ťukal si do spánku.

 

Přibouchl jsem za nimi dveře.

 

„Strašně to tu smrdí!” řekla manželka a zase je doširoka otevřela.

„Jdu do sklepa. Bude třeba vykopat podlahu, je tím svinstvem nasáklá,” řekl jsem.

„Vezmeš si na to dovolenou? Nějaká ti od loňska zbyla, ne?” povzbudila mě. 

 

 

Po chodníku procházel náš soused, co každou neděli brzy ráno vytahuje svou mercedesku z garáže a projíždí se s ní po liduprázdných ulicích.

Hrozil nám holí za ten rozkopaný chodník.

 

 

18.01.2010

 


30 názorů

Bíša
20. 08. 2010
Dát tip
T.

avox
13. 02. 2010
Dát tip
úplně tu babču vidím :-)) leckde se takové najdou, i u nás v ulici */

Sebastiana
22. 01. 2010
Dát tip
Pobavila jsem se, problém jsem žádný neměla, udržím totiž myšlenku těch pět minut, co mi trvá to čtení a nemusím se vracet. Je to bezva vyprávění, takové mám ráda, sama píšu podobně.***

Edvin1
21. 01. 2010
Dát tip
Máš recht, i mně OPRAVÍM nesedělo. Napíšu napravím. Díky za tip. :-) Postaru? Jistě, čtu více klasiky než Lidovky. :-) V druhé řadě domků, ne? O.k., tak: Z naší ulice. Jsem Ti zavázán. Nadosmrti. dědEd :-)

Edvin1
20. 01. 2010
Dát tip
Víš, Aleši, já tyhle věci píšu i pro sebe a své blízké. A ti vědí, co ten zbytek vět po "a ťukal si do spánku" znamená. Ten dědek, co se v neděli ráno projíždí jako duch liduprázdnými ulicemi! Ho! Jen on by si zasloužil další miniaturu. A "máš ještě dovolenku od loňska, ne? Kdy si ji konečně vezmeš?!" Tak tohle u nás porád visí ve vzduchu. Já mám takovou fixní ideu, že se něco může stát, a tak si vždy nechávám kousek dovolené v zásobě. Což rozčiluje mou pragmatickou ženu i děti, ovšem z rozdílných důvodů... Takže si to tak ponechám,ano?

Edvine, chválím tvůj přístup. Kratší kousky mají větší naději přilákat pozornost. A k textu? Klidně to mohlo končit tím "a ťukal si do spánku." Pointa je přeci v té babičce, co chce svých deset litrů...:o)

Edvin1
19. 01. 2010
Dát tip
čekanko, já neumím jinak psát, víš? Žiju na maloměstě, jsem maloměšťák, tak si nebudu hrát na Jacka Londona, nemyslíš? A pointa je v tom, že to žádnou pointu nemá. Taková srandička prostě. Ta následující povídečka ji ovšem už má. A hryže mě, ta další pointa zatracená neobadaná. :-)))

Edvin1
19. 01. 2010
Dát tip
Já si odtěďka ukládám delší věci do šuplíku. Sem dávám jen věci krátké, jednodušší jak myšlenkou či obsahem, tak jazykově.

Edvin1
19. 01. 2010
Dát tip
Já si odtěďka ukládám delší věci do šuplíku. Sem dávám jen věci krátké, jednodušší jak myšlenkou či obsahem, tak jazykově.

Lakrov
19. 01. 2010
Dát tip
Ne, promiň, můj první ani druhý komentář nemél vyznít tak, že text je o ničem. V prvním komentáři zazněl předpoklad, že je ten tex součástí 'mozaiky' několika podobných textů, a že takový celek může mít vyšší smysl. A zmínka o 'textu o ničem' a 'násilném preparování' se taky netýkala téhle povídky. Spíš obecné (snad trochu nebezpečné) tendence 'eštihlování, způsobené civilizační nemocí zvanou internet.

Rendalt
19. 01. 2010
Dát tip
Máš pravdu, po té spoustě sračkoidních blbostí, co se tu vydávají za umění, jeden text o ničem ničemu neuškodí :-D Možná je obsahově ničem, ale ukazuje prostě normální život, obyčejnou denní epizodu, jak to běžně chodí ... takže je o ničem a zároveň o všem. Stejně jako tenhle zbytečnej komentář, kterej je teda hlavně k ničemu ;)

Edvin1
19. 01. 2010
Dát tip
Lakrov, o nic jsem neusiloval. O žádný minimalismus. Když mne napadl tento námět, uvědomil jsem si, že nemá v sobě víc než jednu srandovní myšlenku. Drobnou myšlenku se sepíše pár slovy. A pak je z toho minipovídka. Jako tahle. Sem tam mne napadne i něco obsáhlejšího, ale to se pak, jak jsem se přesvědčil, a jak mi bylo (i Tebou) řečeno, sem nehodí. To je záležitost pro papír. Pokud si myslíš, že je to o ničem, tak s Tebou souhlasím. Psal jsem to pro své pobavení, bez větších ambicí. Ostatně - proč sem nedávat něco o ničem? Jen se mrkni na ty miliony špatných básniček, na ty verbální průjmy. A to i od autorů s glejtem. Proč bych neměl psát jen tak, pro srandu? Jedno snad mi upřít nemůžeš - že jsem to jazykově odfláknul. Díky za kritiku. :-)

Lakrov
19. 01. 2010
Dát tip
Po přečtení následujících dialogů - "A je nějaká alternativa?" - "Plyn". - "Je dražší v provozu." - "Ale levnější při pořízení. Plynárny teď pořádají nějakou akci." se musím vrátit na začátek a podívat se, čím že to topili. Hned pak ale vidím, spojení slov 'výpary topného oleje' a je mi všechno jasné. Možná je ona 'důležitá informace' obklopena dalšími informacemi (zmínka o bridži), vedle nichž 'zanikne'. Ale spíš je moje nejasnost způsobena faktem, že v českých podmínkách je nafta (topný olej) tím nejdražším palivem. Proti minimalismu nic nemám, není-li z textu znát, že jeho hlavním smyslem je 'být minimalistický' (což není tento případ). Preparování textu se snahou o co největší zkrácení může mít za následek 'úžasně minimalistický text o ničem'.

Rendalt
19. 01. 2010
Dát tip
Narozdíl od Lakrova se mi minimalismus líbí, podle mě je to mnohem lepší než všechno obkecávat. Ta povídka ... je to vlastně jedna krátká epizodka s každodenního života, jak autor sám uvedl. Zápletka tím pádem nic moc extra, zvlášť začátek, ale s příchodem bláznivé sousedky to dostalo náboj. Aspoň trochu. Konec je dobrý, líbí se mi. Ale jo *

Edvin1
19. 01. 2010
Dát tip
Kdepak, čekanko,je to takový malý kamínek z mozaiky každodenního života, a rozhodně si nezaslouží text delší.

deset litrů...to mi připomnělo scénku z naší divadelní hry, kdy jeden z průvodců vypráví, jak o prázdninách prodával u silnice melouny. Když šel na záchod, tak mu někdo ukradl kasu a on musel těch DESET MELOUNŮ plati ze svého...:o)

Pozér
18. 01. 2010
Dát tip
dobré, dobré je to

Edvin1
18. 01. 2010
Dát tip
Ten litres? If I only knew! :-) Lakrov: Tomuhle se odborně literárněvědecky říká minimalismus. Jinak: Odfláknuto, protože na víc nebyl ani nápad, ani čas! Kde že ses to musela vracet? Řekni, rád se na to mrknu! Díky všem za návštěvu! dědEd :-)

baaba
18. 01. 2010
Dát tip
Diana vznesla TEN dotaz Tak kde???

Diana
18. 01. 2010
Dát tip
A kde je těch deset litrů, ha? :-)*

jejdavilda
18. 01. 2010
Dát tip
Okradls stařenku, hanba ti*

Lakrov
18. 01. 2010
Dát tip
Úvodní rozhovor mi připadá dost stručný, úsečný. Být to dialogy k filmu, bude zbytek informací nesen v obraze. Takhle se v jednom místě musím při čtení vracet. Postava staré paní je věrohodná. Nejspíš proto, že se to takhle odehrálo. Jako 'obrázek každodenního života' je to použitelné. Přepokládám, že takových obrázků je (nebo bude) víc. Pak z nich bude patrný záměr.

krása...dlouhá léta jsem se snažil domluvit se sousedem, aby mi prodal kus svého velkého pozemku. Bylo mu kolem sedmdesátky, vytrvale opakoval "to bych tátovi nemohl udělat!..." Pak se najednou rozkřiklo, že se stěhuje, prodal pozemek...i s domem...tak máme ruského souseda, smad s ním bude lepší řeč :o)

čučenka
18. 01. 2010
Dát tip
No vida :-). Názorný důkaz pořekadla, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru