Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+11 neviditelných
Co bude až tu nebudem
datum / id24.01.2010 / 346738Vytisknout |
autorexorcista
kategorieMiniatury prozaické
upřesnění kategoriekrátké pozastavení
zobrazeno1437x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
Neboť vím, že písmácká široká veřejnost nerada dlouhé pózy, napsal jsem to tak krátce, jak jen to šlo :)
Co bude až tu nebudem

 

        Jak to tak vypadá, jsme nejdominantnějším druhem naší planety.

 

        Už několik tisíciletí se opájíme dojmem, že všechno se točí kolem nás. Nebo se alespoň chováme, jako by to tak být mělo. Krásně jsme si postupně transformovali význam slova "harmonie" z "v souladu" do "pohodlné a přizpůsobené člověku".

 

        Pokud bychom přirovnali planetu k jednomu velkému organismu, kupodivu zjistíme, že jsme se evolucí vypracovali do podoby velice nebezpečných cizopasníků, kteří se rozhodli, že vysají hostitele bez ohledu na to, jestli pak budou mít dál z čeho žít nebo ne. Ochránci přírody jsou šílenci, protože když se podívám z okna, jsou tam přece stále stromy, takže proč něco ochraňovat? Když vinou lidí vymře živočišný druh, no a co, však ona si s tím příroda nějak poradí...od toho ji přece máme, ne? Příroda je tu už několik stovek let od toho, aby kompenzovala naše pokusy udělat z ní, jako z divokého stromu, estetickou a - pro lidský druh - příjemnou bonsai. Je to, jako když se příslovečné blechy hádají, čí je pes na kterém žijí. Ze Země se stalo cosi, co není dostatečně ergonometricky navržené pro člověka a tak, přirozeně, hledáme způsob, jak to napravit. Ve vlastních očích jsme se stali natolik důležitými, že už se nepřizpůsobujeme okolí, nýbrž okolí přizpůsobujeme sobě. Za každou cenu.

        Sem tam, někdo z nás, ucítí podivné kousání svědomí. Pocit viny si ale umíme také podřídit. Vytvořili jsme si skvěle fungující systém "odpustek", který nám umožní usmát se, odfouknout a spokojeně večer zase usnout. Například necháme všechny ty zlé a bezohledné lidi zlikvidovat nějakou šťavnatou filmovou pohromou. Popravdě řečeno, jsme v tom stále lepší a lepší a můžeme si to dovolit nejen v širokoúhlé projekci, ale také ve 3D. Jasně, vždycky někdo přežije, aby mohl vrhat procítěné pohledy na zbytky měst a pronášet: "Bože, co jsme udělali špatně" případně "máme možnost začít znovu, teď už to ale uděláme správně". Paradox všech uvědomění filmových koukejte-jak-jsem-obyčejný-a-přežil-jsem hrdinů mi připomíná jednoho, který už je starší a, popravdě, pochází z úplně jiného druhu snímků.

        Je to skutečně dávno, co jsem poprvé zhlédl film Rambo III, ale i dnes si moc rád pouštím jednu scénu. Je to výslech plukovníka Trautmana ruským důstojníkem. Bitva argumentů vyexceluje ve chvíli, kdy Trautman naléhavě oponuje rusovi: "Pokud byste studoval dějiny, věděl byste, že tihle lidé se nevzdávají (Afgánci), ti raději zemřou, než by byli otroky okupujících vojsk, takové lidi nemůžete porazit, my to víme (američané), my to zkusili ve Vietnamu!" Není to jediné tvrzení na plátně tohoto druhu, ale je to jedno z nejmarkantnějších. Exprezident USA se možná měl víc koukat na filmy vlastní produkce, protože pak by si plukovník Trautman, pomyslně, nemusel nyní ťukat na čelo a kroutit hlavou. Stejné podivnosti provádějí i oni přeživší v blízké nebo dálné budoucnosti, když drží k hrstce přeživších proslov o tom, že lidé minulosti věděli o problémech a, jak to jen mohli udělat, nic neudělali. Kdybychom se chovali podle prozření alespoň jediného hrdiny katastrofických filmů, možná bychom si uvědomili, že jsme jen jeden z mnoha druhů zvířat na planetě Zemi, který se, kdo ví jestli ne nešťastnou náhodou naučil, jak využívat kolo a zkrotit oheň. Možná v nás druhová hrdost povraždila veškerou pokoru. Stáváme se stále větší a smrtelnější hrozbou pro ekosystém, kterého jsme před tím, než nás napadlo, že je tu on pro nás, nikoli my pro něj, byli součástí.

 

        Nakonec zůstává otázka. Co když, až se konečně objeví zkázonosná, apokalyptická pohroma, nepřežije nikdo z lidského pokolení? Je až překvapující, že z pohledu někoho, odproštěného od patetického a křečovitého lpění na lidské důležitosti, je odpověď směšně jednoduchá.

 

        Na planetě Zemi se zase bude, na nějaký ten čas, žít hezky.

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

25.01.2010 23:18:03exorcista
Děkuji vám všem za slova souznění

je dobré vědět, že někdo z lidského plemene stále používá rozum k přemýšlení a ne vymýšlení způsobů jak nakopnout profit.
25.01.2010 21:18:56Kate 18
Ježiš, tak to je úžasné!
Vskutku. Přepisuji do deníčku..možná.
Tip!
24.01.2010 14:18:53razdva
já taky
24.01.2010 08:29:06renegátka
Cítím to stejně.

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.