Šelesty

Nebudu opakovat to, co už tu je psáno. Cítím to jako Print. Zajímavost : ač je ta báseň naprosto konzistentní - stejně si umím představit, že by mohly spolu existovat i jen první a poslední sloka...

Parafrázuju janinu6: často si před tebou připadám němý...

Milá Alimro, tvojí poezii nerozumím obecně vzato, což se stane. U této básně si dovolím zaslat avi kritikovi po citaci jeho vlasních slov:"Další fotografie do soukromého alba, nad nímž bohužel cizinec bez kontextu nakonec usíná"... krytyk: a tohle ti takové nepřipadá?

Na Tebe člověk musí mít rozpoložení a chuť se vracet. Třeba I. Wernische můžu číst kdykoli a pokaždé mi sedne. Podruhé už mě ale číst většinou nebaví. Když jsem tuto přelítnul v rychlosti poprvé, říkal jsem si, že to je nějaký kýček. Naštěstí mě napadlo vrátit se a uvědomit si, že za některými takovými výrazy, co jsou v poezii obecně hojně rozsívány, stojí něco, co už zas tak běžným vyjádřením není.

Markét, děkuji Krytyku, joo, 4. února má svátek kde kdo .-)

Zas nevím, co dodat... často si před tebou připadám němá :-)

nevěděl jsem že 4. února je svátek Alimry .))

zaregistroval jsem tu dva názory - strhující začátek a strhující konec - kdyby se hlasovalo, tak jsem pro ten konec :-)

Alimro, chtěla jsem napsat, že máš vskutku oči proto aby viděly a ústa aby podala svědectví Ale Tvůj pohled je už sám v sobě svědectvím a slova? ... chtěla bych vidět do tváří těch jež si je čtou... :-) "Verše v knize jsou možnost poezie. Nebo také její hrob. K životu se probírá až tím, že se tištěné slovo proměňuje v hmotnou, trojrozměrnou lidskou skutečnost" (J.K) vše nejlepší k tvému čtvrtečníku svátku :-) markéta

z poslední strofy by se dalo vyvinout zajímavé haiku při troše štěstí a umu, který já nemám

:+))

*

Začínáš být k nerozeznání od Markéty, a to věru není nejlepší hodnocení ode mne, jako beton, jako beton

strhující konec*

Strhující začátek *t*