Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dopis druhému virtuálnímu příteli.

15. 02. 2010
21
30
3825
Autor
Oldjerry

Nazdar, příteli,


odpusť, žes na odpověď musel čekat tak dlouho. Staly se totiž věci... Začnu něčím úplně jiným, souvislost odhalíš až později.


Jsem původem Kladeňák. Vracel jsem se tam, dokud žili rodiče a dokud žili, nebo byli schopni se sejít mí kamarádi ze školy, Jedním z těch, které jsem rád vídal, byl jistý Milan Pekař. Průmyslovák báňský ještě s nějakou polovysokou nástavbou. Na posledním srazu - asi před deseti léty - jsem s ním trošku popil - nějakých pět Plzní a přitom jsme si vyprávěli životní příhody. Už ani nevím proč mne pozval domů - bydlel nedaleko hospody, kde jsme měli sraz…my, bývalí spolužáci ze dvou devátých tříd - nebyl tedy problém přemístit těla o nějakých 200 metrů dál. Jeho paní byla v práci, vytáhl odkudsi načatou láhev slivovice a malinko jsme ji potrestali. Tedy láhev, samozřejmě…

Pak začal vyprávět o dílně  jako o své milence, samý superlativ... Povídám : Jo - a kde ji máš? Tady, tadyhle za rohem... vždyť víš - bývala tam prádelna. Věděl jsem, už skoro padesát let : No - tak mi tu zázračnou dílnu ukaž...

 

Ty superlativy byly oprávněné - dílna byla opravdu špičková, světlá, čistá, uklizená, uspořádaná : ve skříních uložené vrtačky, brusky, rozbrušovačky, hoblíky a další udělátka, elektrická měřidla, zkoušečky, izolace a koncovky, transformátorová svářečka, po stěnách přehledně a systematicky zavěšené rašple, pilníky, nebozezy, šroubováky, dláta, kleště, nůžky a jánevímcoještě, pod oknem hoblice a vedle zámečnický ponk, stojanová vrtačka, hoblovka, pásová pila a kombinovaná fréza se soustruhem. Další a další věci : brusné papíry, laky, lepidla, vazelíny, oleje, terpentýn.... štětce jako nové - no prostě řemeslnická balada. Zmáčknul jsem vypínač u soustruhu a do Milana jako když střelí prakem – skoro zařval: Co blbneš - to se nepouští...!

 

Moc chytře jsem asi nekoukal. Vypnul soustruh a vysvětlil mi mnoha a mnoha slovy, že to je expozice... na tom soustruhu ještě nevytočil ani telefonní číslo. Podobně to bylo s ostatním stroji a veškerým nářadím, nepoužíval ty věci a stroje k péči o dům a předměty v něm, ale používal dům, aby mohl pečovat o to nářadí a zařízení.

 

Vrcholem bylo překvapení když jsme se vraceli z dílny ke flašce. V malé boční chodbě vedoucí k dílně nesvítilo světlo. Pozor, Jardo, tady jsou dva schody. Mně tu nesvítí světlo už asi rok  a já nemůžu přijít na to, proč. Byla tu prasklá žárovka a od té doby nemůžu přijít na důvod... Jen tak, jako ze srandy mu povídám : a podíval ses na pojistku? Né, proč?

Dvakrát jsem polkl a povídám trochu přiškrceně : Kde máš ty pojistky? Zavedl mne ke skříňce, otevřel... Pojistky a vypínače popsané včetně nulového můstku, žádná pavučina, jen stopy prachu, pojistka byla samozřejmě vypálená. Šesti ampérovou reservní neměl. Povídám : dej si tam slabý drátek a zítra si kup pojistku.

Kam drátek ? koukal na mne nechápavě.

Máš tu někde kousek licny? Čeho ? ptal se blbě... Už mi to bylo jasný. Podívej - kousek vodiče ze svazku drátků, třeba z auta, nebo... Jo, to mám v kuchyni a obratem přinesl svitek - tak 1mm2. Vytáhl jsem drátek, přichytil čepičkami pojistky a povídám : nezapomeň si koupit tu pojistku  - tohle není jištění, to je jen přemostění. Abys nevyhořel....


Proč ti to píšu? No za prvé proto, aby ses pobavil. Za druhé proto, že - jak se tomu klukovi ještě dneska chechtám, tak si uvědomuju, že to jsem přesně já ve vztahu k počítači. Mám teď dva  kompjútry  dvoujádro s 2 GB RAM a půlgiga grafikou, druhý čtyřjádro 3,2GHz s gigovou grafikou a 4 GB pamětí. Dílna - celkem slušná. No - a já vlastně umím kulový hovno s přehazovačkou. Mám tři kamarády. Jednoho fyzického, který mi opečovává hardware, a dva virtuální : vsetínský mi pomáhá se softem a litvínovský s mašinkami, které jsou naplněním mého dětského snu - jen s malým, pětašedesátiletým zpožděním.


To ještě není! konec...


Jako mi nestačil normální počítač, který by i při slabší hardwarové konfiguraci pohodlně stačil to, co já potřebuji - tak jsem měl pocit, že musím posílit i v softwarové oblasti. Už mi nějak nestačily XP Houmles, vzhledem k disponibilnímu hardware jsem chtěl přejít  z 32 bitové verze na 64 bitovou. Když už jsem měl torrent čtyřiašedesátkových xpéček, tak mi kamarád (první virtuální) poradil, abych si do kompu zrovna dal Widle sedmičky.


Zkrátím to : mám v počítači Windows 7 64 bitovou verzi a : zaprvé mi nechodí mašinky, na – již v dětství vysněném - modelu. Nejde mi Photoshop 6.0, který taky v 64bitech neexistuje. Vyhodil jsem několik (dokonce ještě i DOSovských) her, které na XP chodily. Prostě - někdo neví co je pojistka a druhý zase co je to hranice schopností počítače a programu. Co je nejhorší? Že si neuvědomuje ani hranice schopností svých vlastních. Zaplatí jak ten kladenský spolužák, jediný rozdíl je ve způsobu placení... On zaplatil tímhle mírně sarkastickým vyprávěním, já platím tím, že jsem k smíchu sám sobě.

 

Tak jsi si početl, příteli. Zatím ahoj a měj se líp, než zrovna teď se mám já.



Jarda


30 názorů

Oldjerry
16. 03. 2010
Dát tip
Děkuji, avoxíčku

avox
15. 03. 2010
Dát tip
:-) */

Oldjerry
26. 02. 2010
Dát tip
A.H. - nejsou, ale blbý je, že k nim nejsou 64bitové programy a periferie. Nepomáhá většinou ani softový můstek 32/64 bit.

A.H.
26. 02. 2010
Dát tip
Pravda, pravda. Ale ty W7 nejsou tak špatný. *t*

Oldjerry
23. 02. 2010
Dát tip
Díky, flegy.

Vrcholem bylo překvapení, když ...(chybí čárka), jinak je to parádní počteníčko, pobavilo...jak já ty technický věci nenávidím :-)

Oldjerry
18. 02. 2010
Dát tip
Díky, dívky!

Hesiona
18. 02. 2010
Dát tip
Výborně, Jerry. Kabrňák! :o)))*

Štírka
17. 02. 2010
Dát tip
napsal jsi to pěkně... a je to fakt o hranicích... aby vše bylo k něčemu a taky tak trochu na míru... a život nebyl o dojmech pro druhé, ale o životě... a vůbec, není to to, co jsem chtěla... možná je třeba mít jistoty a život jako schůdky, které můžeš sice přeskočit, ale na zavěsit do vzduchoprázdna...No, vrátím se na začátek : pobavila jsem se :-) t*

Oldjerry
17. 02. 2010
Dát tip
Dobře : dohodneme se, že jsem Světlana Nálepková a ukončíme to (:-D

Zuzulinka
17. 02. 2010
Dát tip
..už nevím, kdo jsem...prý Jarda....

jejdavilda
16. 02. 2010
Dát tip
náhodou zuzulinka je typická Jarda

Norsko 1
16. 02. 2010
Dát tip
To víš, přijeli snowboarďáci

Oldjerry
16. 02. 2010
Dát tip
Klucíííí - vy mi dáváte sodu... (:-D

Vaud
16. 02. 2010
Dát tip
Nebuď jak malej Jarda, Jardo!

Norsko 1
16. 02. 2010
Dát tip
S Milanem nuda není nikdy, Jardo. Máš mylné informace

Oldjerry
16. 02. 2010
Dát tip
S tím vědomím jsem to psal. Například nevím, jak by mohla být Milanem Zuzulinka... a krom toho by tu byla odporná nuda.

Norsko 1
16. 02. 2010
Dát tip
Nejsme všichni Milani. Jardo

Oldjerry
16. 02. 2010
Dát tip
Nore - jestli narážíš na to, že si potřebuji něco dokazovat - tak máš pravdu. Všem - ale skutečně všem - děkuji za přečtení. Tento dopis / e-mail skutečně odešel příteli Milanovi... Pokud nejste všichni Milani - nic si z toho nedělejte. Nikdo není dokonalý. Já jsem taky jen Jarda

Zuzulinka
16. 02. 2010
Dát tip
fajn čtení... za sebe mohu konstatovat, že pro uživatelský software (tzn. většinu programů, které průměrný uživatel kdy použije) jsou vůbec nejlepčí XPéčka ...my si doma pořídili Vistu...muž argumentoval tím, že se tam dá nastavit limit přístupu k počítači dětem...a já mu naletěla... minulý týden přitáhl domů PC s XPéčkama, zatím nní zprovozněno...ale bude, bude...bude:o)

Háber
16. 02. 2010
Dát tip
fakt* som si počítal* bolo to pekné* poučné* pravdivé*

Já teda počítačům rozumím, ale ony mně ne. A jednou jsem vyhodil pojistky celýmu paneláku, a přežil jsem to. Od té doby vím, že drát, který je pod proudem, a drát který není pod proudem, vypadjí nachlup stejně, jenom jsou odlišné na omak.

Diana
16. 02. 2010
Dát tip
Je to tak! A můžeš být absolventem třeba tří VŠ, pořád budou některé mašinky chytřejší, než ty. Kdo z nás si občas nad svým vlastním PC nerve vlasy? :-))))****

Toscana
16. 02. 2010
Dát tip
umím nahodit pojistky, co se počítače týče, jsem cosi jako cvičená opice - a teda vůbec mě to netrápí, prostě "Někdo vdolky, jiný holky"... Můj muž si poradí s PC i s elektrikou, ale zase neumí uvařit svíčkovou, upéct dobrý koláč a vyžehlit si košili... Od toho jsou partneři, aby se vzájemně doplňovali a pomáhali si. O přátelích to platí taky. ;-) *t

jejdavilda
15. 02. 2010
Dát tip
po třetí domluvě vetšinou vše samo začne fungovat neboť každý přístroj ví, že by pád ze 4 poschodí nepřežil*

Bíša
15. 02. 2010
Dát tip
Jsem na tom podobně...

Sebastiana
15. 02. 2010
Dát tip
No vidíš a já když vezmu do ruky šroubovák, tak mi ho všichni rvou z ruky a řvou, abych proboha na nic nesahala. Pravdou je, že jsem jednou opravovala akumulačky šroubovákem a zapomněla je vypnout z elektřiny. NIKDY už to nezapomenu, to byla šlupka. Šroubovák je tam přivařený doteď.A pojistky umím nahodit. Jen se nesmí sahat na ten šroubek pod nima, taky kope.

baaba
15. 02. 2010
Dát tip
PC Darwinismus

Vaud
15. 02. 2010
Dát tip
já nevím ani jedno a nesvítí mi světlo na schodech a Photoshopu nerozumím, protože ho mám německy *

Norsko 1
15. 02. 2010
Dát tip
Víš co, olde, já se vůbec divím, že jsi do těch kompů šel

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru