Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNikdySám(Hromnička)
Výběr: Print, Rivka
29. 10. 2001
12
0
3563
Autor
Vojtek
...
.
Už nešumí mezi prsty
jak rozpjatá křídla naděje
listy Bible zpod lavice
A roztažené prsty rukou
ty kusy ledu!
krumplované bolestí
marného hledání úchytů
pro výstup
.
Z kostelní věžičky
ukrývá v záňadří
dva tóny ze zvonice
(Snad plátnem neprotekou...)
Jen ohmatané lano zvonu
navlhlé gravitací lepkavého potu
a každodenní dřiny
nabízí zadní dvířka
pro cestu
.
Nedalekou!
.
Vybíhá do deště
s nemocí pod víčky
než příliv vzepjal se
A pak ještě...
dívá se do tváří
Co v okně nezáří
pro něho nadějí
světýlka hromničky
.
Ale kruci!!!! **!!
.
.
.
...........n´´oóóóó ...... ve šššštvrtek dem kupovat minimálně basu...
.
pýýp
Se mi zdá, že toho zmeškaného čtvrtka budu ještě dlouho litovat...:)))))) *!
No, můžem to spojit s tím čtením co bude v Brně, ať se ty akce zbytečně neroztahávají...:)))))))))))
I ty jeden!!!:-))
Ale i tak: šup s tím, kam to patří!!!
Nicméně o to nejde...jde o to světýlko hromničky..., o nemoci z podvíčky..., o krumplované bolesti...
o tebe, trošku o mě, o každém z nás...
Eh...jsem příliš dojatej a momentálně příliš tvůj - to si nenaříkám, jen suše konstatuju a raděj "hrdě" odcházím...!:-)
Ale vrátím se...
*!
Vojtíšku..... **********
A teď stejně tu z tý portmonky.... ;-) (Ponorky... ;-))