Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+8 neviditelných
Vietnamské obchody
datum / id06.04.2010 / 352462Vytisknout |
autorZbora
kategorieFejetony
sbírkaFEJETONY nebo tak něco,
zobrazeno5834x
počet tipů35
v oblíbených3x
do výběru zařadilMarkéta,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Vietnamské obchody

Moc rád chodím nakupovat k vietnamským obchodníkům. V okruhu 150 metrů okolo mého bydliště lze napočítat na 12 jejich provozoven, takže si můžu vybrat, na které z těch roztomilých tváří vykouzlím svou milou návštěvou šťastný úsměv. Vždy mě potěší, jak jsou veselí a vstřícní, a obzvláště, jak mají na vše pohotovou pravdivou odpověď. Když se kupříkladu zeptám, zda jsou tato jablka česká, Vietnamec začne kývat horlivě hlavou jak smrtka na orloji a s výrazem barokního anděla se dušuje: „áno, to ceskí“. Pokud přijdu druhý den zopakovat u těch samých jablek tu samou otázku, jen v záporném znění a s nedůvěřivým pohledem na ta japka, vietnamec se zazubí, mává rukama jak při bouřce a říká: „né, to néso ceskí!“ A tak to probíhá se vším. „Jsou ty jahody sladký?“, „Anó, sladkí“, „Jsou ty papriky pálivý?“, „Anó, paliví“, „A to já nechci pálivý“, „Nepalí, jenom malo!“. Někdy mi připadá, že kdybych projevil zájem o nějakou zeleninu ze severního pólu, bude jí hned plný obchod.

Vždy jsem tak uspokojen, že mají přesně to, co vyžaduji a neroztrpčí mě ani, když mi zváží ananas, který jsem zakusil vzít z krabice označené cedulkou 19,- zakus a oznámí mi cenu pesátpet. Věřím jim totiž, klukům bezelstným bezmezně, že opravdu nepoznají rozdíl mezi scvrklým hnědým půlkilovým ananasím miminkem a žlutým, pevným, tříkilovým borcem z vedlejší bedny. Naopak mne tradičně potěší jejich neskrývaný obdiv, že já jsem to poznal.

Doporučeníhodné je též nakupovat u nich věci balené. Zkuste u jakékoli prodavačky v hypermarketu vypozorovat takový talent a smysl pro aranžování, jako u kteréhokoli Vietnamce. Často mne fascinuje, jak se jim ty nahnilé broskve podaří tak precizně obložit zdravými, že i sebezkušenější matka od rodiny nepodlehne vůbec podezření, že kdyby koupila pro každé ze svých tří dětí jednu volnou, podstatně ušetří, přestože se před balenými vyjímá ohromná cedule sleva.

Ale nejen kvůli sympatiím chodím k nim nakupovat, nýbrž i pozvednout sebevědomí. Vždy, když neodolám kvalitě materiálů a začnu si zkoušet nějakou vkusnou část oděvu, dozvím se záhy, jak jsem krásný a jak mi to sluší. Tuhle jsem si při čekání na autobus z dlouhé chvíle vyzkoušel kompletně celý stojan slunečních brýlí. Jedny po druhých mi podle paní prodavačky moc slušely. Včetně dámských a dětských. Bylo mi nakonec docela líto mladičké Vietnamky, která se snažila všemožně mi nastavovat zrcadla, aniž by dala znát, že postřehla, jak báječně se bavím (a taky jsem se trochu zastyděl), a rozhod se, že si ty rai-bany zakoupím. Tak mile mi balila můj nový luxusní doplněk do krabičky, jemně přikládala návod v několika jazycích (z nichž ani jeden se byť jen vzdáleně nepodobal češtině), a tak hezky se dívala, že jsem na okamžik zapochyboval, jestli jí nekřivdím. „Dvetěpaeťát“ ohlásila pak cenu. „Poprosím vás ještě o paragon“ já na to. „Dvetě“ pohotově ona.
 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

16.07.2010 19:33:31Norbert van der Strudel
toto mi pripadá ako písanie o samozrejmostiach
14.07.2010 21:21:08Movsar
skvěle jsem se bavil, protože znalý reálií - bydlím rovněž nad ulicí, kde je takových sámošek asi 5 vedle sebe.
a abych taky přispěl: v andělu jsem navštívil jejich bufet, objednal smyžený sýr a pořád čekám a čekám a pak zjistím, že od pultu slečna - už divě - volá: smayák, smyák!!!
21.04.2010 14:06:38.duke.
Tímhle už to nespravíš.
21.04.2010 13:40:08Zbora
redaktor poezie
Tak jsem si včera ani nemusel dávat tu práci a zvedat v příhodný okamžik ruku, abych se od profesorky při přednášce o bilingvismu dozvěděl, čím to je, že ti Vietnamci všechno odkývou. Shodou okolností žila nějaký čas v Číně a Vietnamu a začala vyprávět nějaké zážitky. Říkala třeba jak to probíhá když má vlak hodinu zpoždění: neohlásí se jako u nás - vlak má hodinu zpoždění, ale hlásí se pořád dokola: vlak přijíždí do stanice. Všichni jsou tam na to zvyklí a nepovažují to za lež. Poplach by naopak vzbudilo, kdyby se zpoždění ohlásilo, protože lidé tam nejsou zvyklí přijímat negativní informace. Další vtipná, kterou líčila jsou čínští a vietnamští tlumočnící, kteří netlumočí přímo to, co jedna strana říká, ale upravují to tak, jak si myslí, že je to pro druhou stranu nejpřijatelnější. Říkala, že je jedno z nejdůležitějších pravidel osobního styku nezklamat druhou stranu za žádnou cenu. My Evropani tomu nerozumíme a oni zas nechápou jak k sobě můžeme být tak zlí. Pokud pak přijedou do Evropy, je to jeden z nějvětších kulturních šoků, který ale chtě nechtě musejí překonat, protože jinak to na hodnoty původního obyvatlstva působí zhruba tak, jak píšu ve fejetonu...a naopak Čech, který přijede do Japonska a vysmrká se uprostřed pracovní večeře se nemůže divit, když se rázem ocitne na okraji společnosti.
19.04.2010 14:53:01Kamil Sikora
Tak to je asi ostravský regionální. Já ti to s těma jabkama taky věřím. V podstatě je to taková klasika, souhlasit se zákazníkem...:)
19.04.2010 14:49:18Zbora
redaktor poezie
Neznám, ale věřim :o)
19.04.2010 14:41:40Kamil Sikora
Zboro, to je přece strašně starý fór (asi 10 let), akorát místo "jablek" se používá "bavlna". Jinak je celý rozhovor s Vietnamským obchodníkem v podstatě totožný. Vy ten vousatý vtip v Praze neznáte?
17.04.2010 07:11:08Lakrov
redaktor prózy
Zábavné, výstižné. Taková fotka ze současnoti; úsměvná, ale nezesměšňující. Oportunisté s lidskou tváří...
17.04.2010 01:34:52.duke.
reka: díky bohu, že aspoň ty! ;)
17.04.2010 01:29:51.duke.
Rasismus zabalený do rádoby vtipných slov. Zvedá se mi z toho kufr. Výběr a 33 tipů. Písmák´s death..

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.