Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vzkaz č. 1

05. 04. 2010
9
9
2153

Jsem plna jisker, které mi nedovolí spát. Bojím se, že nastavím je špatným směrem, odpálím a už nikdy nebude nic jako dřív. Rozlétnou se velmi daleko nesmírnou silou. Naráz rozervou všechny knoflíčky mé bílé košile. Nahánějí mi strach, neboť ten pocit, co plíží se po nocích, už jednou otíral se o mé srdce jak černá kočka. Hořím. A kdybych měla jen jeden den života, podlehla bych? Všude kolem dřímá tolik krásy. S jarem krása dostává nový rozměr, je cítit každým pohárkem jazyka. Voní, ne medem ale ženou. Žena, stojící při úsvitu na mole, dlouhé rozevláté vlasy, v hodinu, kdy měsíc usmívá se, kýve na pozdrav a odchází. Žena je moje prokletí - má minulost, přítomnost i zítřek. Za sklem ji pozoruji, oděnou jen do vlastních hebkých myšlenek. Voda ji stéká po zádech. Není natolik horká, poznám to, jinak by oblak páry pohltil ňadra, z kterých by zbyly jen smyslné obrysy....


9 názorů

Bíša
17. 05. 2010
Dát tip
Skvělý relax...

to ano, jak už jsem psala výše, je to pouze odreagování

"A kdybych měla jen jeden den života, podlehla bych?" Akorát tahle věta mě bere. Jinak je tvé dílko pro mě příliš útržkovité

apatie
06. 04. 2010
Dát tip
má to atmosféru, tak co už

děkuju, jestli se mi jednou podaří dopsat tu nekonečnou bakalářku, asi začnu po večerech psát krátké milé příběhy

V.Wanessa
05. 04. 2010
Dát tip
Chtěla jsem něco napsat, ale nevím, prostě se mi to líbí.

jsem se potřebovala uvolnit od psaní bakalářky, tak jsem vyplodila toto jako relaxaci :-)

Ó
05. 04. 2010
Dát tip
...obrysy ňader...na mole...vidím vždy když jsem na moll...možná by se ti líbila i "moje" poslední ňadra...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru