Noční bitvy

Pro Tvé lodě                      -po dohodě-                otevřela jsem brány přístavu

Odysseus mých snů uzmul na Kolchidě zlaté rouno,

pak usedl ke stavu,

aby si z třpytivé vlny upletl svetry

jednou

budu mít vápnem bílený domek, kočku a dva irské setry

a budu sedávat na zápraží

s moudrým úsměvem těch, co se stále snaží, ač to k ničemu nevede...

Majáky na nábřeží rozsvěcím každého večera

moře šumí odpovědi

do samoty                                                     a do šera

Tvou flotilu rozdrtili u Aktia

dávno před tím, než jsme se poznali

po nocích předčítám z Petronia příběhy, co kdysi v Antice utkali

lidé, kteří nám možná byli i podobní...

přijď večer                                           (- a zůstaň, než se rozední..)

šeptám vždy před usnutím ve své příliš velké posteli

ráno se budím sama

-a pokaždé to zabolí...