Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

lásku

18. 05. 2010
17
14
3502
Autor
Štírka

lásku

 

ne kusy papíru

s nímž sotva polepíme stěny

nač nosit oblek na míru

bez něj

i v něm

jsi bezejmenný

s logikou žití na štíru

možná i touhy, milování

pár pohlazení tichou dlaní

s představou

šerodávných snů

co volávám je bez ozvěny

jen prostor

žádné mezistěny by rozdělili tvé a moje

vzácnosti

možná s cenou hnoje

dívám se dívám do tvých očí

a hledám dávná znamení

zas kámen do své studny házím

a to co čekám

nenacházím

  

už není zítra je jen dnes

vím co bych chtěla

další jitra

usínání a nová zítra

ač dávno nejsou cesty cest

zůstalo jít a stále hledat

bez bolesti pro to co není

 

a bez nutnosti

 

nalezení

 

 

/I.T. 27-4-2010/


14 názorů

Štírka
16. 12. 2010
Dát tip
děkuji, že ses zastavil a vrátil i mě o kousek zpět...mám ráda taková připomenutí...

Stařec_007
16. 12. 2010
Dát tip
Dechberoucí :-) T

slivaka
09. 09. 2010
Dát tip
..líbí moc..*silné a životní..t.


pupin
22. 05. 2010
Dát tip
cítím z básně bolest,ale v závěru i naději.která není odtržena od skutečnosti - prostě to tak může být tip

Diana
21. 05. 2010
Dát tip
hezké *

...viz nes

Hezké zastavení.T.

Dnes počtení dvojí, co pohladilo***

Inko, děkuju. za odpověď. Z písmáka mám poslední dobou osobní pocit, že jsem se propadl někam do písmáckého undergroundu. Jsem možná trochu sebestředný, ale myslím že snad ani nejde tolik o to, kolik písmák dostane tipů, jako spíš o počet lidí, kteří si jeho názory přečtou. A alespoň něco mimopapouchovského sdělí navíc. Dík za každou konrétní kritiku, třebas i nelichotivou. I když každý tip potěší egoistické srdíčko! Ach, my zatracení egoisté! Zdar a sílu! Šťastnou cestu! J.Š.

Štírka
19. 05. 2010
Dát tip
Jirko, děkuji - moc. Právě se chystám na cestu do Doks... pro mě trochu z ruky... a dávám si na čas než vyjedu :-) Ještě načerpám trochu energie, kterou tu pro mě zanechali druzí : třebas Ty. A za to, cos mi napsal snad ani poděkovat nejde, to jen pohladí po duši a zůstane... zásoba pro horší chvíle. Přeji, ať samota - jen ta, které jsi pomohl z ulity na svět, žije svým životem dál a Tobě, ať se daří... jako v posl.době to, co sem dáváš.

Inko, jak jsem již u tebe objevil, píšeš velmi zajímavě o věcech, které i mne zajímají. Píšeš, takové lidské příběhy o lidských přáních, touženích i souženích. Prostě tvoje básničky podle mne nejsou jen písmáckou poezií pro poezii ve škatulkách, ale mají naopak širší lidský rozměr. A to se mi líbí. Dík za tvoje básničky i za Prázdnotu. Stává se (Prázdnota) pro nás, mne i Kiwagama, pomalu jistě stálicí našeho společného repertoáru. Kiwagamo mi nedávno mezi řečí prozradil, aniž by někomu chtěl lézt do řitky, že si Práznotu doma pro sebe přehrával- zkoušel, myslím, pro svoji potěchu. A tohle, když řekne Kiwagamo, ten notorický zapřisáhlý odpůrce hudebního stereotypního zkoušení...? Tak to je poklona nad poklony. Pro text a snad i pro hudbu. Takže mám pocit, že tahle "práce" s Prázdnotou nebyla úplně marná. Zdar a sílu! J.Š.

Mně se to líbí :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru