nevyřčená

nedokážu říct, co je mezi námi

protože nějakou dobu nemluvíme

ale ještě se umíme dohodnout o dluzích

a posloucháš, jak bylo v práci

já zas vím, že holka má tvoje oči

vítá mě se známým úsměvem

koupili jsme postýlku se skluzavkou a hradem

představ si, kdybych ji skládal já

představ si prohlé boky a zuby na krku

dlaně pevně v pase

jak tenkrát na chalupě otevři okenice a přeď

na celou ulici

bývaly časy, kdy moje nemít rád lidi byla póza

jak fena ‘s mě vykrákala za krkem, odhalila

věděl jsem, že přes i proto mě miluješ

bojím se, že jsem nakazil vyléčeného introverta

nemohu tvou skepsi vystát

pořídili jsme druhý, tentokrát s pinďourem

představ si, kdyby byl (měl ho) jak já

vím, že dokážu zešílet do minuty

vím, že nebudu línej na letišti tvých zad

vyhladím třeba zámek na levé lopatce

jen když mě pozveš

tak, abych uvěřil