Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKDYŽ CHYBÍ ODVAHA
10. 06. 2010
12
22
2689
Autor
macecha
Chodím lesem,
brodím se travou, vřesem,
pátrám po snu z dnešní noci,
co plný byl naděje.
Toužím po myšlence nesplněné.
V představách chci jít dále,
zavírám oči, ale je to marné.
Sny se splní jen těm,
co neutíkají, co mají je rádi,
na život nerezignovali,
těm,
co odpovídají vstřícně
celým svým srdcem.
22 názorů
Mimoň, tak jsem realistický snílek.
Guláš v tom určitě nemám :-)
Občas se zasním, jako každý člověk. I realista má právo na sny, nebo ne? A navíc, jde o skutečný zážitek. Neumím to napsat jinak.
Aneste Zanetti
10. 06. 2010
Bíšo, to snad ne! To je velká čest, když mě s ním srovnáváš.On je mistr slova, já jsem jen stará babka, která píše, co ji napadne, když je jí těžko. Díky za uznání.
Mimoň, já také nejsem snílek, ale realista. Takže máš pravdu. Píšu jen to, co momentálně cítím.
"chodí liška lesem
jehličím a vřesem" - Nevím, jestli je to Hrubín nebo Žáček, ale byla to říkačka, co jsem se učil v dětství.
Ostatní tématika je taková vyčichlá romantika (sny, představy, srdce, les...) je to moc přímočaré, moc jasné. Poezie to moc není.