Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

1. Nikdy není tak hrozně, aby...

27. 07. 2010
1
1
992
Autor
Gastarbajtr

...všechny postavy jsou fiktivní, všechny skutečně někde existují... ...všechny příběhy jsou vymyšlené, všechny se opravdu někde staly... ...Nikola se nejmenuje Nikola... ...inspiraci poskytly rozhovory neznámých na chatech, icq, statusy na facebooku, odposlechutné hovory v ranních vlacích Ústí nad Labem-Děčín, městské dopravě a pohostinstvích... ...není jasné, jak se bude příběh Nikoly dále vyvíjet, ale náhoda tomu jistě spravedlivě pomůže...

Menuju se Nikola. Mám docela štěstí, protože bych se mohla menovat taky Oldřiška nebo Bedřiška nebo Xénie a z toho by mě asi hráblo. Stejně je divný, jak ty ména můžou změnit sympatie k člověku. Já bych třeba vůbec nemohla chodit s klukem, co by se menoval Emanuel. Jako ňákej motýl, nebo by mě pak řikali, že sem Emanuela, ta kurva. Nebo třeba taky Vavřinec, o tom sme se nedávno učili ve škole, byl to ňákej starodávnej rytíř, možná kazatel nebo tak něco. Ale už si nepamatuju přímení, jen vim, že byl odněkud od Příbrami, z Březnice snad. Takový starodávný ména by měli dneska zakázat, kdo by se tak dobrovolně menoval? Dyť v televizi je takovejch men, co sou nový a rozhodně lepší než Vendelín a František.

Jo a dneska mám hroznou depku, teda nejenom dneska, ale dneska sem to už nemohla vydržet, tak sem si řekla, že o tom budu psát, protože sem zoufalá. O víkendu mě nechal Karel, řek mi, že sem blbá a neumim se bavit. Brečela sem dva dni, zachoval se tak hnusně, já se přece umim bavit, to mi říká každej, teda kromě něho. Celej večer sem se věnovala jen jemu, pořád sem u něj seděla a snažila se ho rozesmát. Byly tam taky ty jeho tlustý kamarádky, jak se s nima jenom může kamarádit? Žádnej pěknej kluk si přece nepřisedne ke stolu, kde sedí tlustý a uřvaný holky, co si myslí, že sou krásný. Špeky jim lezly z kalhot a jim to vůbec nevadilo, málem sem se pozvracela z toho. Kdybych tak měla taky vypadat, asi bych rači skočila z mostu nebo snědla ňáký prášky. No a taky tam bylo pár jeho kamarádů, co pořád na mě koukali a šklebili se, snažila sem se, abych se jich nevšímala a aby si Karel nemyslel, že se mi snad líbí nebo tak. Představovala sem si, co budeme dělat večer, až pujdem k němu domu, jestli bude chtít po mě sex, já sem totiž myslela na všechno a koupila sem i gumy, abych jako nebyla zaskočená. Četla sem, že tohle kluci ocení, když na to holka myslí, ale nikdy sem si toho nevšimla, že to někdo ocenil, ale už si to nepamatuju nebo to brali jako že tak je to normální.

Ale von se ten večer choval uplně nemožně, pořád chodil s kamarádama na bar, protože slavil narozeniny, bylo mu osumnáct, tak moh pít jako legálně. A mě to vůbec nebavilo sedět tam s těma tlustejma krávama, co mi určitě záviděly, že sem štíhlá a že mám hezčí vlasy a že sem pěkně namalovaná a nesmrdim potem. Pořád po mě čuměly a snažily se navázat hovory, určitě ze mě chtěly vytáhnout něco o nás s Karlem, co všechno jako mezi náma je. Co je jim do toho, vůbec sem se s nima nechtěla bavit, tak sem pokaždý odsekla a měla od nich pokoj, na mě si jen tak nikdo nepříde. Ale Karel to uplně posral, né jenom ten večer, ale uplně všechno, že mě nechal. Hrozně se vožral, není zvyklej pít tolik tvrdýho, protože si hraje na fotbalistu a ti přece pít nesmí, jinak by nestíhali běhat celej zápas. Takhle mi to aspoň vysvětloval, když sem ho doprovázela na tréninky na stadion. Já sem se těšila na sex celej večer a on byl u stolu hodně vožralej a začal na mě mít voplzlý narážky stejně jako ty kamarádi, co tam taky byli. A ty tlustý krávy se tomu smály, až se jim břicha vlnily jako na aerobiku. Chtělo se mi brečet a taky sem byla pořádně nasraná, tak sem Karlovi řekla, že už chci jít domu. Zeptal se mě proč, že je eště brzo a proč se jako jediná nebavim, že mu to dělám schválně, abych mu zkazila oslavu. Snažila sem se mu vysvětlit, že to není pravda, ale nepochopil to, protože byl na sračky.

Když sem mu druhej den ráno volala, tak to pořád nezvedal, asi až napopátý a nechtěl se mnou mluvit. Slyšela sem tam ňákej jinej hlas než jeho, vsadim se, že to byla jedna z těch špekounek nebo možná obě, a potom mi řek, že ho mrzí jenom to pivo a že mě už nechce vidět, prej sem ho celou dobu jenom ponižovala a dělala mu naschvály. Hajzl jeden!! Za celou dobu, co sem s nim byla, sem s nikym jinym nespala a vykousla sem se jenom se dvěma klukama a o tom vůbec nemoh vědět! A i kdyby, tak co jako, na tom nic není, to nic neznamená. A nejvíc mě nasral tim pivem, když sem mu asi potřetí řikala, aby už šel domu, tak rozhodil rukama a zvrhnul mi plný pivo do klína. Dobytek!!! Nesnášim pivo už tak, navíc sem teď smrděla jako sud, a to sem si kvuli němu vzala sukni a silonky, i když věděl, jak to nesnášim nosit. Byla jsem mokrá i na pi.., tak sem se zvedla a utíkala pryč. Já kráva zapomněla, že to mám domu přes celý město. Přišla sem domu po půlnoci, smrděla na sto honů, za dveřma na mě hned vybafla matka a začala kázání, že na podobný tahy mám eště dost času a kdesi cosi, eště že byl táta na noční, jinak bych zas dostala na prdel. Jediný štěstí, že sem celej večer pila zadarmo.


1 názor

Piscis
28. 07. 2010
Dát tip
no zajimave, jsem zvedava na pokracovani...:-) T

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru