Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vulgarita, jak ji svět nezná.

03. 08. 2010
8
20
2940
Autor
Edvin1

Toto je rozhovor s mým německým kolegou, češtinářem, v institutu v Kolíně nad Rýnem, kde t.č. pracuji. Zkuste pochopit druhý odstavec, na němž vše stojí. Tedy povídání o tom, jak je nebezpečné pokusit se urazit - Slovana.

Dost dlouho jsem váhal, jestli mu to mám říct. Bylo to u stolu v kantýně.

„Pane kolego, nechci se vás dotknout, ale bryndáte si na kravatu,“ nevydržel jsem to.

Až se zakuckal, jak jej to polekalo. Byla hedvábná, červená s modrými puntíčky, jedna z kolekce, na níž si velice zakládal. Sklonil se k ní, a pak na mne vrhl pohled plný hněvu.

 

„Snad jste se neurazil?“ řekl jsem. Jeho nasupená tvář působila groteskně.

„Vy, vy… osobo! Vy mě ani urazit nemužete!“ vyjelo z něho.

Kolega bohemista zase jednou překládal. Ze své rodné němčiny do jazyka mého.  Sie können mich gar nicht beleidigen, zní ta fráze v originále. Hm.

Tak tě urazit nemohu. Taková nula jako se vůbec nepočítá.

Uvidíme.

 

Namočil si ubrousek do sklenice vody a kravatu si očistil. Zastrčil ji mezi dva knoflíčky košile, pod bradou si za límec vsunul jiný ubrousek a uhladil jej na prsou.  

 

Jedl jsem a díval jsem se na něj. Vždy, když vkládal do úst sousto, zatvářil se, jako by jej někdo vedl na mučidla. Po chvíli jsem se k němu naklonil, co nejlíbezněji jsem se usmál, a řekl jsem tak, aby to nikdo jiný neslyšel:

„Čuráku!“

Ústa se mu zastavila v polovině žvýknutí. Udiveně na mne pohleděl.

„Co ržíkáte?“ řekl.

Nešetřil jsem úsměvy:

„Vole blbe idiote.“

Poslední internacionální výraz pochopil, a hned se zpětně propracoval k významu předešlých. Polknul, a pak se mu brada roztřásla.

„Co si to dovolujeté?“ vyrazil ze sebe.

„Kreténe!“ řekl jsem polohlasem a napil jsem se ze své sklenice. Nad jejím okrajem jsem viděl kolegova pootevřená ústa a vykulené oči.

„Jsi hajzl, a tvoje matka byla kurva,“ zašeptal jsem mu a důvěrně jsem zamrkal.

„Vy mi ubližujeté,“ řekl.

„Já že vám ubližuju?“ zakroutil jsem hlavou.

Třesoucíma rukama si sundal brýle a čistil si skla.

„Proč bych to měl dělat?“ řekl jsem. A tišeji: „Ty pitomče!“

Pořád si čistil brýle. Rozhlédl se po sálu a pronesl plačtivým hlasem:

„Er will mich beleidigen!“ On mě uráží!

U okénka zase jednou někdo upustil tác a kolegova slova zanikla v potlesku strávníků.

 

Obřadně jsem si ubrouskem utřel ústa, vše srovnal na tácu a vydal se k okénku.

„Ccc. že ho urážím. To jsou mi věci,“ kroutil jsem hlavou.


20 názorů

..no..mluvíš doufám jen o té básní Stručně a sebestředně..probůh!

Edvin1
07. 09. 2010
Dát tip
Podívej, problém je v tom, jak se o erotice píše. Pokud to jsou náznaky, je vše o.k. Vše ponecháváš na inteligenci a imaginaci čtenáře, čímž jej, ne sebe jako vypravěče, vyzdvihuješ a navíc mu dáváš svobodu, aby si danou scénu představil způsobem, jaký je mu nejmilejší. Třeba aby v dané scéně viděl sebe a svou milou. Uděláš-li to explicitně, jako snímek z pornografického časopisu, pak čtenáře naopak podceňuješ, děláš z něho omezence, kterému je třeba vše naservírovat polopaticky. Přečti si prosím Hemingwayovo dílo Komu zvoní hrana. Tam je takových scén hned více. Autor jen naznačuje, ale mně tam nic nechybí. Zvídavému čtenáři řekl vše potřebné, aby si zbytek domyslel. Mimochodem, práce s pouhými náznaky byla jeho specialitou, napodobovanou mnohými. Pak je zde ještě jedna záležitost: Píše-li takto explicitně žena, získává text jeden erotický náboj navíc. Výsledkem je nálož, vyhledávaná jistým druhem mužů. Myslím, že v tom je mimo jiné rozdíl mezi solidní literaturou a triviálním, na pudy apelujícím textem. Je-li to Tvým cílem, spokojíš-li se tím, pak na to samozřejmě máš právo. Ale nenárokuj si nic víc. Nic ve zlém. dědEd :-)

..pokud máš na mysli erotiku..nic neslušného na ní přece nenííííííí..:)))))))))))))))))))

Edvin1
07. 09. 2010
Dát tip
Sem si všim!. :-)

..myslíš pod dílem nebo v reálu?..:))))) ..bez obav..nejsem bůhvíjak slušná..:))))))

Edvin1
07. 09. 2010
Dát tip
Šepot: Ani si nezanadáváš? :-o

:)))))))))))))))))))))..beze slov..:)))))))))))

Bíša
20. 08. 2010
Dát tip
:+)

Edvin1
06. 08. 2010
Dát tip
Video je zajímavé,až na to, že tam jsou chyby, a zvláště "vysvětlení" etymologie zmíněného slova. Původ vulgarismu "fuck" je totiž nejasný.

Edvin1
05. 08. 2010
Dát tip
Norbert: Nejlépe se nadává v cizí řeči - nedrásá to duši. A člověku se stejnětak uleví. :-)

Lakrov
05. 08. 2010
Dát tip
Při čtení 2. odstavce mě napadá, co vedlo onoho kolegu k tak hrubá urážce, jakou použil. Při svém vzdělání a zaměření musel přece vědět, že oba tyhle -- ač foneticky nepodobné -- jazyky, se po několik století vyvíjely ve 'společné lokalitě', a tak i logika urážek musí být podobná. (Neznám žádný cizí jazyk tak dobře, že se s jistotou zasměju vtipu nebo dokážu někomu vynadat, ale tuším, že podobný typ urážky -přehlížení- existuje snad v každém jazyce.) Následný výčet nadávek mi pak připomíná cosi jako test jazykových znalostí onoho slavisty. Napadá mě, že nadávat (vlastním jazykem) někomu, o němž jen tušíme, že by mohl rozumět, je vždy snazší, než nadávat 'čistokrevnému' krajanovi. A nadávat (sprostě) jiným, než vlastním jazykem? To se nadávající muže cítit téměř nevinně :-) Trochu mi to připomnělo hrubší podobu Čapkovy pošťácké povídky.

Edvin1
04. 08. 2010
Dát tip
marvin: šak se taky za to stydím! :-) Ale co by člověk pro Aleša neudˇál, že?

a nemáš to ještě v konceptech? nikde v seznamech to nevidím...

Edvin1
04. 08. 2010
Dát tip
Když si nepospíšíme, budu mít po uzávěrce u Tebe dluh třech tipů. No nazdar! (Do.....) :-)

aha, nějak mi to uniklo...omlouvám se...

Edvin1
04. 08. 2010
Dát tip
Tu to máš, Alešu. Stydím se za to.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru