Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKlekání
Výběr: Zbora, a2a2a, thalina, Markéta, nes
11. 08. 2010
46
37
4420
Autor
Augustin_Šípek
zvoní do oken nebeského panoptika
a lebky lidí mají tvar elipsy s naraženou podkovou
ta cinká při každém kroku v rezonanci s ohbím prosté mysli
a jako na xylofon dutými tóny hláskuje
kam bože dal jsi moji blízkost
klekání je čas mezi okamžikem a vším co je poslední
město stydne – milenky opravují svá mínění
a zbytky bolehlavů zpřítomňují to co bylo
a možná zase bude pokud hlad po žízni
udělá pár čárek
37 názorů
Sice už má 42 tipů, takže ten můj nic neznamená, ale tady ho dát prostě musím.
psalo ti to tady hodně lidí a já na tom nebudu jinak: nemám pro to slova*
strašidlo Julie
18. 08. 2010
p.s. přitom na mě působí tvý texty studeně, někdy až sterilně,...: "některý". Tenhle je tak na rozhraní:))
Krásná. Možná druhý a třetí verš jsou trochu moc dlouhé a kostrbaté na úvod :-).
blboun nejapný
12. 08. 2010
prvni cast je moc kudrnata a pretizena nakladem variaci..
druha cast je uplny opak a uplne by si vystacila sama...
amanda rybová
11. 08. 2010
To je o způsobu myšlení. Kdo není naladěn, musí číst tolikrát jako já... *