Angel

Přišla ke mně v noci, nečekána, bez ostychu

S temným světlem solných svící, bílých šatech a potichu

Odhrnula závoj pravdy, však nespatřil jsem její tvář

Snad jen záblesk její brady, odraz v očích nebo svíce zář

Sehnula se nad mé lůžko, se zdobenými nebesy

„Zůstaň ještě chvilku ležet, zůstaň ještě chvíli tam, kde jsi.“

Kol postele pár otáček vykouzlila na špičkách

Po pár krocích luční víly upadla mi na polštář

„Ty jsi anděl, moje můza

Proč teď jímá se mě hrůza

Že tvý oči toulavý

Nedostanu ze hlavy

…jestliže mne opustíš“

„Tys mne, hochu, můj milý

Spatřil teprv před chvílí.

Já to mám přec těžší jen

Jsem tu s Tebou každý den

…ale ty mne nevidíš“

Její ruce hedvábné pohladí mne po vlasech

A pak kousek od mých skrání, šeptá její horký dech

Šeptá, špitá mi ta slůvka nočních vášní

„Já teď zhasnu…… a ty začni!“