Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Jo, těžili ve vesmíru takové divné nazelenalé krystaly...! Nebyli to emzáci? Snad bych dokonce měl mít doma z téhle edice jakousi variantu Lunochodu.
(Do mě by nikdo nic neřek, Rajmunde.)
Já nerad posuzuju, jestli mám autorovi jeho poetiku věřit nebo nevěřit. Prostě tam taoisticky vlítnu a když se bavím, tak to ocením.
Podle mě fízluješ druhým do svědomí, když za ně chceš řešit autenticitu jejich poetiky. Pokud samozřejmě ta osoba nedává svou autenticitu všanc, ale to se tu neděje.
no jooo, ale mi to přijde takový chladný, jakoby bez duše, koulí či čehokoliv jinýho...jako Mallarmé 21. století, jenže já tomu původnímu Stephanovi jeho poetiku věřil, tomuhle ani zbla, čim to je Mimouni?
Cha chá, no to je opravdu hlína...
Tedy, pokud vím, byla kdysi jakási hornická edice lega. Taky jsme si s kamarádem docela u něj s legem hráli. Ještě v pozdním věku. Ještě před pár lety jsme chlastali jak duhy při jiné infantilní činnosti - Dračím doupěti, takže proč by nešlo chlastat i u lega, že.
No a pak už je ta báseň trochu uchopitelnější. Stále v ní zůstává spousta slov a spojení, kterým nikdo nerozumí, ale co na tom? Normální básně snad nejsou plny slov a spojení, co nikdo nepochopí? Opravdu se dobrá báseň vyznačuje tím, že z ní lze vytěžit úplně vše? A nebo také zbude místo pro krásu hlušiny?
Osmset metrů pod povrchem už je hlušiny opravdu dost.
Tip. A avi všem, promiňte tu drzost.
Hana Frýbortová,
odpovídám na tvé avízo, že jsem na tom stejně, tedy že nerozumím a proto si netroufnu ani říct, jestli je to poezie či nikoliv, ačkoliv si umím představit, a to bez ironie, že může být pro ty čtenáře, kteří mají větší míru fantazie.
Písmák