Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Temná strana

05. 09. 2010
4
5
1988
Autor
Dave Lister

Potkala jsem ji u kostela s manželem, šli těsně vedle sebe, pozorný a starostlivý Roman jí něco zrovna říkal do ouška.Lenka se po mně podívala, a  bylo jasné, že dneska nemá čas.

Pak jsem se s ní potkala někde u Lidušky, měla zas tu svoji bílou bundičku a bílozlaté boty, na hlavě nejkratšího platinového ježka, na jakého bych si nikdy netroufla.Náušnice nosila asi pořád ty jedny, takové malé zlaté pecičky.

Chodívala jsem k nim jedno léto docela často, naši kluci byli od sebe jen o rok, běhali kolem potoka s ostatními, a my jsme mohly v klídku sedět u kafe a probírat všechno možné.Ona a její manžel byli známí po celém městě.Začalo to tehdy, když Roman musel kvůli ruce skončit  s prací technika v naší fabrice..

Lenka občas vyřazovala tmavé věci a začala celý byt i oblečení ladit do světlejších barev.Pak Roman začal  vyvíjet tlak, aby chodila jen v bílém oblečení.Prý černá barva tlumí čakry a bílá je opačné funkce.Jo, čakry, ty teda neřeším už dávno..Jenže Romanovi šlo o duchovní mety nebo tak nějak..

To už měla třetího kluka a jak sama  říkala, neměla kam jít .Od něj.Maminka jí umřela a tátu neměla už dlouho.Měli třípokojový byt a Roman už dávno chodil jen na úřad pro papír.Tvrdil, že dvacet tisíc dostane od státu a víc mu nikde stejně nenabídnou, tak co nepomoct doma..Jednou  jsem k nim přišla, za ní, jak jinak, a už ve dveřích se mně Roman zeptal, jestli mám s sebou mobil..Že on se mobilů bojí, jednou mu jeden prý dal ránu, a tak ať mu ho dám, že má ve sklepě na to skříňku..Šlo mi o Lenku, bylo to trapné, říkala jsem si, jestli byl až dotud neškodnej, vyprávějící ty své historky o poznání,  ze kterých jen brněla hlava..tak ve chvíli, kdy mi sdělil, že pokud mu mobil nedám na odložení po dobu návštěvy, vyhodí mi ho z okna..Vyhodí..šel z něj strach, věděla jsem, že to udělá, buď odejdu, nebo..

Lidi jim říkali Bělásci, jak tak šli vedle sebe, jen v bílém, nakonec i s dětmi,  tři kluky,  bylo to dost úděsné, a já ji litovala.Kluci, a v bílém..Lenka prostě už začínala chápat, ale nevěděla, jak ven.Pastičky jsou všude, já zrovna z jedné vyběhla, ještě mi hořelo lano za patama..Ale poradit jsme jí nedovedli nikdo.Sešly jsme se u  pískoviště,Lenka už byla jen vážná.Řekla mu, kde má vzít peníze, ať už si  najde práci,  jenže..Odpověď  jak  z hororu.Když chce prachy, tak on je donese, ale je mu to jedno, klidně půjde a někoho zabije..Nebo když ona půjde od něj, skončí to blbě.Kdyby měl jí nechat byt, tak taky po zlém, jinak to nepůjde..No, střední škola ani vysoká nezaručí nikomu duševní zdraví.Chlapi, co s ním byli na vojně,říkali, že byl divnej už tehdy.

Koukala jsem na ni a říkala si, tak to má asi opravdu už Roman hlavu mimo mísu, kdyby aspoň mu pomohli doktoři..Pomohli mu k papírům na hlavu, to ano.Časem.To už měli zvonek od bytu předělaný na světlo, takže skoro se k nim nedalo doblikat.Roman byl šikovnej a hračička..

Vypadalo to, že snad má trochu Lenka pokoj, i když on byl prostě pako, už jsme k nim nemohli ani jít, bylo mi blbě z toho, že nás pořád poslouchal a  sledoval a stále mlel ty svoje konstrukce o ničem, nedal nám ani chvilku o samotě, stále ji měl na očích.

Potkali  jsme ji, když v létě jela s malým na kole z plovky, byl krásný večer, my jeli z vedlejšího města, tam byla čistší voda a soukromí.To mi chybělo , nemám ráda moc zkoumavé pohledy a chci mít klid.Jenže Lenka musela mít na tyhlety speciality maloměsta asi už brnění.Nebo rovnou atombordel..některé lidi lze užívat jen ve velmi malých dávkách.Šílené krávy a krasavice inteligentní, které stále někoho musí řešit, někdy i nahlas blízko postižené osoby..

Pak se stal incident ve škole, kam chodil její nejstarší, a bylo to asi kvůli oblečení a víc nikdo nevěděl.Ale děti jim sebrali, i když Léňa se starala a byla skvělá matka.Proč nikomu nic neřekla, o něm, dodnes nechápu.Asi nejen já.

Nějakou dobu, asi měsíc, to trvalo. Kluci byli v děcáku, muselo to být strašné pro všechny.Kvůli tomu pitomému oblečení, do kterého je nutil Roman, asi se nejstarší porval..děti ..a už to začalo.Jenže po měsíci jim kluky  museli dát, asi nepřišli na nic, co by dělali jako rodiče špatně..

Lenka nikomu nic moc už dávno neříkala, vypadalo to, že je opatrná na každé slovo.Nevěděla jsem, že je to tak moc strašné, až do dne, kdy jsem s ní konečně mohla prohodit slovo.Pořád drmolila že je šťastná a pokaždé větě sepnula ruce a zažbrblala Díky Pánubohu za všechno a pokračovala, ale moc jsem se nedozvěděla.Děti mají doma, vše se vysvětlilo, tak dobře.Ale proč mi připomíná někoho, komu vymyli mozek, nebo nějakého příslušníka sekty cojávímčeho..

Měla jsem už pár let pocit, že mi   Roman někoho připomíná, někoho, koho znám celý život.

Asi po vojně neměl moc vlasů a tak si začal hlavu holit.A byl čím dál hubenější.Ještě ten slamák  na hlavu a bylo by jasno..

Jednoho dne jsme se dívali na starou pohádku a najednou na scénu vstoupil  jeho dvojník, nevzpomenu si jméno toho pana herce..ale to je jedno..

Antropomorfní personifikace, která potřebovala nakopat do zadku.

...

V práci jsem zrovna měla nějaký přesčas.Když jsem se koukla před kopcem do jejich ulice, stálo tam bílé auto s pruhem, jen jsem si řekla Co se zase děje a jela dál..

Ráno v práci jsem  jen strnule čuměla na Radku, která s nimi bydlela v paneláku.Byl to hnusný sen a já se neprobouzela, takže to byla pravda.

Našli je oba v kolárně oběšené.Lenka měla napsaný dopis na rozloučenou.Jenže ona by děti, které milovala a moc chtěla, nikdy neopustila.Ani šílená.Věděla jsem, že Roman ji donutil.Dvojník Smrťáka.

Dodnes je mi divně, nechápu, proč se to stalo, ji dostat neměl, to přece mělo být jinak, vždyť to mohla někomu říct.Nebo ty slabé signály nikdo neslyšel?Ale co mají lidi dělat?Co se vlastně dá dělat?Někomu se stane, že má štěstí . 

Když Othellové škrtí své Desdemony, některé přežijí..Ale ten pocit, když vám někdo bere dech a tlačí vám ruce a vy cítíte že už může být pozdě..Lenka byla přiškrcená, tak jak jsem to viděla ve svojí vizi , když jsem nemohla spát a myslela na to, jak jí bylo, na jejich děti. Dozvěděla jsem se od jedné známé, co policie zjistila..Večer před tou vraždou Lenka vzala ty své zlaté pecičky , sundala je a dala Tomáškovi,co byl  o rok mladší než můj syn..Zjistilo se, že byla přidušená dřív než on, a ne dobrovolně, bránila se..

Už jsou to tři roky.Kluci žijí vedle ve městě u své tety, mají se asi celkem dobře.Když pominu to všechno.Jejich mámu veřejně nikdo neočistil z toho, že opustila dobrovolně děti a svět..

Do bytu, který patří městu, dlouho nikdo bydlet nešel.Až nedávno. Radka povídala, že se noví nájemníci ptali, kdo tam bydlel.

Prý se tam po pokoji prochází nějaká postava, bílá, nepoznali, kdo to je, a co chce.

Vím, že Lence je dobře, tu jistotu mám.Je mi to líto a pokaždé když vidím nějakou věc,knížku, co mi dala a fotky, vrtím hlavou a to ostatní ani nevím jak říct..svět je divnej.A  někdy se nedá něčemu zabránit, není jak se to dozvědět.Děje se to kolem  nás, ale nevíme o tom.Někdy se mi z toho motá hlava a někdy srdce.Tomu Hajzlovi hajzlů to nedaruju.Stejně jednou skončí v jámě ohně ale ještě tady dělá pořádnou  paseku.Musíme se s ním srát až do konce našeho času.Nevím, jak se trhá plevel, aby se nevyrvaly i klasy, nakonec to po mě taky nikdo nechce..ale nechci se jen koukat..Sakra, už ne.


5 názorů

Dave Lister
30. 11. 2010
Dát tip
Ez 25 17,díky za koment, nápad dobrý, jo já jsem se prozatím vypsala z toho všeho, a možný pokračování asi bude, to jo.Spíš byl pak pako než zrůda, nevím, no..

Jako povídka se to nečte dobře, ale jako příběh ze života je to těžký kalibr sám o sobě. Nechce se ti trošku zpracovat psychologii zrůdy? bylo by to úžasný psycho kdyby se ta povídka točila spíše kolem něj...


Dave Lister
06. 09. 2010
Dát tip
jo, díky, je to tak.

mezimraky
06. 09. 2010
Dát tip
Někdy čtu nějakou věc a vůbec si to s autorem nespojuji ani nedávám dohromady, tady to čtu spíš jako popis události,neříkám že to či to je lepší, ale když je to osobní věc jak dlouho se s tím má člověk vláčet, je to těžký

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru