Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Poučení často přichází příliš pozdě (Dílo je nepřístupné pro ženy od 15 let)

21. 09. 2010
10
19
3515
Autor
Prosecký

"Je to zločinné spolčení, na to můžete vzít jed, ale to už vyšetří jiní," poznamenal ke mně neformálně, ale spisovně referent oddělení kontroly finančního úřadu, zatímco upíjel o přestávce kávu a pokračoval:

"My jsme povinni vyčíslit únik daně z příjmu. Teprve potomuvážíme, jak bude šetření pokračovat! O všem budete informováni dle Zákona o správě daní a poplatků."

Jeho přísedící kolega nejprve mlčel. Byl přítomen pouze kvůli předpisu o objektivitě a těšil se, až to skončí. Měl na stole dost vlastní práce s DPH. I proto se teď snažil všechno urychlit:

"Kolik dní jste oslíka zvaného "Otřes se" používali?"

"Říkejte "používal",  prosím. Kouzelný dědeček u toho nebyl."

"Mám to v protokolu opravit?" znuděně se optala přes rameno zapisovatelka od počítače.

"Trváte na opravě textu otázky?" podíval se na mě referent jedovatě.

"Ano."

Zapisovatelka otráveně opravila text a provokativně se podívala na hodiny na zdi. Už měla být dávno na obědě. Referenti  se dál vyptávali, nic nehodnotili, ani se nijak nevyjadřovali. Jen výzva k podání vysvětlení ležela zlověstně před nimi i přede mnou a v ní text "Pokud se bezdůvodně nedostavíte, ani nepodáte vysvětlení, může vám být vyměřena pokuta až ve výši dvou miliónů korun českých ..."

Po nějaké době stále se opakujících otázek se referent zvedl a odešel do vedlejší místnosti. Něco tam zašustilo, otevřely se dveře a v nich se objevil On.

Kouzelný dědeček. Doufal jsem, že ho nikdy neobjeví. Před mýma očima ho referent začal konfrontovat s mými odpověďmi:

"Přítomný ...  uvádí, že jste se žádného jeho otřásání oslíka, ani rozdávání dukátů neúčastnil. Je to pravda?"

"Ano."

"A co 21. září ve čtyři hodiny odpoledne ve Vrchlického sadech?"

"To jsem nebyl já," lhal Kouzelný dědeček a vytáhl svůj plánovací kalendář. Skutečně: na tu dobu tam měl poznamenánu návštěvu u holiče a přiložen pokladní doklad někde z chomutovska. Užasl jsem. On musel dobře vědět, co nám hrozí, když se tak pojistil. Kouzelný dědeček se však navíc chopil slova:

"Prosím, aby do protokolu bylo uvedeno, že přítomný ... si na mně vynutil předání "Ubrousku prostři se" a "Oslíčku otřes se" násilím. Já jsem sice byl jejich původním majitelem, ale nikdy jsem je nepoužíval pro druhé, pouze pro svou soukromou potřebu. Není možné najít žádného svědka, který by mě viděl, že peníze rozdávám."

Zapsala to. Nebyl jsem schopen slova. Já se ho celou dobu snažím krýt a on klidně všechno hodí na mě a ještě mi přitíží. Odvedli ho na hlavní chodbu. Zapisovatelka přede mě položila protokol. Prolétl jsem ho v rychlosti, ačkoli naléhali:

"Přečtěte si ho pozorně, jestli se vším souhlasíte. My počkáme!" nemohl jsem to zapisovatelce udělat. Podepsal jsem, po mně i oba referenti.

Konečně jsem mohl vyjít na chodbu. Měli jsem tam počkat na odpolední pokračování. Lépeřečeno mohli jsme také jít na oběd, ale neměl jsem prostě na nic chuť.

Kouzelný dědeček tam seděl jakobynic.

"To jsme skončili, co, chlapče," pokynul mi smířlivě na místo vedle sebe. Neříkal jsem nic, jen jsem usedl, a tak pokračoval, "uvidíme, kdy to dají policii, a jak to vyhodnotí tam. To víš, je to nejenom únik daně z příjmu, protože jsi vydělal ohromné peníze. Také je to padělání peněz, i když oslíkovy dukáty vypadají přesně jako zlaté pamětní mince České národní banky. Nikdo jiný než banka je totiž emitovat nesmí. Vždyť kam by to vedlo? Trh by se zahltil penězi, nikdo by si jich nevážil a všichni bychom se zhroutili pod obrovskou inflací!"

Tak on to všecko věděl. Nakonec ještě měl pravdu, že mi to dal pod nátlakem, když viděl, v jaké jsem situaci. Ohromeně jsem na něho zíral a slyšel jsem:

"S "Ubrouskem prostři se" nebývají takové problémy. Snad jen když se toho chytne obchodní inspekce." Nadechl se sípavě a pokračoval:

"Udělal jsem ale chybu," smutně se přiznal.

Zaradoval jsem se. Snad se konečně dočkám vysvětlení toho jeho podrazu a uslyšel jsem:

"Měl jsem ti dát i "Obušek z pytle ven". Na finanční úřad je sice také krátký, ale mohli ti přišít neoprávněné držení zbraně hromadného ničení a skončil bys na kriminální policii. Tam je to mnohem příjemnější než na finančáku." 

Konečně jsem se zmohl na otázku:

"Dědečku, proč jste mě tak podrazil s tím násilným vynucením kouzelných předmětů?"

"Ale, chlapče, přece kvůli mojí bábě. Víš, jak ta by řádila, kdybych se do něčeho zapletl?"

Podíval jsem se na něho vyčítavě, ale i chápavě.

Jako by četl moje myšlenky, zeptal se:

"A proč jsi vlastně ty vyšel do světa a skončil tak zoufale?"

"Měl jsem malou farmu. Přivydělával jsem si i truhlařinou a občas jsem vypomohl kamarádům ze vsi na stavbě. Ale té mojí to bylo furt málo. Její sestra ve městě si koupila briliantové náušnice a ona ne. Oprášila můj klarinet ještě z doby Lidové školy umění a tak dlouho na mně seděla, až jsem to vzdal a vypravil se do světa zbohatnout hudbou. Ale jak už to chodí: Cestovní náklady, strava a ubytování pohltily většinu toho, co jsem vyžebral a nakonec jsem měl méně, než když jsem vyšel.  Kéž bych zůstal na svém bramborovém poli."

Dědeček se zatvářil tak moudře, že jsem si vzpomněl na staré pořekadlo: Věk nechrání před hloupostí. Pak pronesl tu nepěknou myšlenku:

"Chlapče, chlapče, pamatuj si: Žádná žena nestojí za to, aby muž kvůli ní měnil své životní plány!"


19 názorů

Prosecký
23. 09. 2010
Dát tip
Zamyslím se nad tím. Díky, že o tom přemýšlíš. Za ten rok a půl na Písmáku jsem nějak získal zlozvyk nepřetahovat příliš text, protože každého otravuje posunovat to myší. Už jsem navrhoval Derovi, že by zvláště pro delší prózy byl lepší formát e-booku, aby si čtenář prostě mohl stránky "obracet".

reka
23. 09. 2010
Dát tip
Aha, jo, ja jsem nejak pochopil, ze to ma byt takova parodie na zaverecne ponauceni. Jen mi tam nejak nesedlo k tomu celku, ze to prijde tak zcistajasna. Mozna kdyby se uz pred tim objevily naznaky vztahu s zenama. Je tam ta zminka o dedeckove zene, ale ta jde tak nejak do ztracena. Treba kdybys tu nejak rozvedl, napriklad tak, ze dedecek nikdy nechtel byt kouzelny, ale stal se kvuli manzelce, tak by to melo paralelu k tomu pribehu chlapika. Nevim, tak neco.

Prosecký
23. 09. 2010
Dát tip
reko, už poněkolikáté slyším, že ten konec se k tomu nehodí. Ke všem dědečkovým charakterovým vadám přijde podle mě další šokující vysvětlení. Měl to být vrchol s velmi rozporuplnou moudrostí jako parodie na takové to závěrečné ponaučení s pokýváním hlavou.

reka
23. 09. 2010
Dát tip
eh, oprava. Koukam, ze to povidka je, nevim proc, zafixoval jsem si pri cteni v hlave, ze jsem tenhle text nasel mezi fejetonama.

reka
23. 09. 2010
Dát tip
Tohle me pobavilo. ANi moc nevim, proc jsi to oznacil jako fejeton, spis mi to prijde jako vtipna povidka. Jen ten zaver je divny - z jednoho tematu to posledni vetou znicehonic uhne do neceho jinyho, moc jsem nepochopil, proc takovy prechod.

sharik
23. 09. 2010
Dát tip
tohle se cte vyborne, mimo jine to i pobavilo... nedat tip by byl hrich

Prosecký
23. 09. 2010
Dát tip
Lady, děkuji ti za povzbudivá slova. Odkud znáš moje (finanční) poměry?

Příliš nechápu proč, ale dneska v noci se mi zdál sen, jehož (poměrně pomotaný) děj vycházel z této povídky. Tak se domnívám, že a) ano, patnáct mi už dávno není a byla jsem varována, že to nemám číst, takže si za to zřejmě můžu sama, b) sice mi to přijde na tvoje poměry celkem slabé, ale když se mi o tom dokonce i zdá, nepochybně si to zaslouží tip.

Prosecký
22. 09. 2010
Dát tip
Díky, experimentátore2! Přijde-li ti nereálný závěr se strejcovskou hospodskou moudrostí, musím poznamenat, že vlastně celý děj je nereálný.

Teda. Musím tě pochválit. I když závěr mi přijde nereálný - že by to skutečně pronesl. Ale jinak nemám nejmenších výtek (až na drobné přepisy).*

Prosecký
21. 09. 2010
Dát tip
foto, očekávav problémy nejen s feministkami, ale i s ostatními ženami, preventivně jsem v podtitulu prohlásil dílo za nepřístupné pro ženy od 15 let, už když jsem to ráno začínal psát. Ale na druhou stranu: kolika vrcholných uměleckých děl bychom se dočkali, - kdyby se Mozart stalposlušným kapelníkem, jak chtěla jeho žena, - kdyby se Beethoven oženil. - kdyby se Picasso vyučil truhlářem a zůstal věren řemeslu atd., atd.

foto
21. 09. 2010
Dát tip
a co na to feministky?*

Zaujalo, pobavilo, zasmál jsem se. Se závěrečným bonmotem sice na 100% nesouhlasím, ale prosím. Je to alespoň názor. Zdar + sílu+tip! J.Š.

Lakrov
21. 09. 2010
Dát tip
Začátek je hodně popisný; především uvozovací věty jej takovým činí. Nešlo by to bez nich? Jen přímé řeči... Ale ve chvíli, kdy je zmíněn kouzelný dědeček, to dostává spád a stává se z toho dobré čtení. Poslední věta pak k předchozímu společensko-ekonomické satiře příliš nesedí... více soukromě.

pěkný pohled na věc. Už dávno jsem si říkal, proč se "ubrousky prostři se" nevyrábějí ve velkém... Zdá se, že to zakázala ČOIka. Nebo EU? :o)

Prosecký
21. 09. 2010
Dát tip
Ano, flope! Díky za návštěvu. Jsem ekonom. Továrnu na Absolutno jsem četl, moc už si to nepamatuji, ale doptám se mé ženy, učitelky literatury. Co vlastně vysvětlit?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru