Neštěstí Anny Plaňkové

… a ona si myslí, kdovíjak není zajímavá v tom svým klobouku, kdo ví, kde ho sehnala, říká, jak byl drahej a že se to teď v Paříži nosí, mě to připadá spíš jako k popelnici ale ona už je taková, že vypadá jak strašák do zelí a ten její to je to samý, myslí si o sobě, že když je pan rada, tak že si může dovolit takhle se naparovat a vůbec, co tu chtěj, akorát se musí chlubit, že zase byly v hotelu Inperial na obědě a ptají se co jsme měli my, ale uzený s čočkou je taky dobrý a nikoho to nezabilo a takový libový mi pan Špaček ukrojil, ne jako minule kdy to ani pes nežral, musela jsem to maso vyhodit a takovejch peněz stálo, jenže to ona nevidí, co všechno stojí, nikdy ani nehnula palcem a ten její si nakrad a živí jí, ale co až si najde mladší a vykašle se na ní, to bude mít smůlu ale já jí pomáhat nebudu, i když je to moje sestra, já jsem jí to říkala, a´t si dává pozor a že se řítí do pekla, bohatý jsou až to není hezký a z toho nikdy nic dobrýho nevzešlo, jenže na kafe se stejně pozvat nechaj, i když ví, že na tom nejsme nejlépe a jak krčí nos, no jo, na to její kafíčko to asi nemá, tak sem ale nemá lízt, že jo a vůbec, kdo jsem já, abych dělala nějakou služku, to abych jim pořád sušenky nosila, ale třeba pak na chvíli sklapne a nebudu muset poslouchat ty řeči o tom, kolik co stojí v Miláně a co v Londýně, taky se musí vytahovat a ty kozačky, co si tam někde koupila, to by si slušná ženská na sebe nevzala a jak já k tomu přídu, že celej život poctivě pracuju a jsem ráda, že jsem ráda, jenže to je taky ten můj mužskej, pořádní peníze domu nepřinese a já abych se strhala, no jo, holt někdo si to umí zařídit, jenže né já, husa hloupá, dopadnu jako chudinka maminka, ale ta už to má za sebou, ta už je v pánu a jen se kouká, jak se tu já trápim, ale už nebude dlouho a taky budu mít klid, že jo a ten trouba, co s nim žiju, ať se třebas zblázní, co já bych se starala jak nějaká chůva celej život se starám a nemám z toho nic akorát bolavý záda a zničenej život to je taky svět tohleto.