Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pohledem

22. 10. 2010
20
19
3140

Díváš se na mě vědry kalné vody

ne prachem zcestných míst

spíš mlékem zkalené

tím

co ti schází

matčin prs tě dávno odstavil

a tys tak křičel: ne! nee! neee!

zatímco křik tak málo byl ti platný

srdce se navždy ztišilo

zborceno v sebe jako černá díra

měla tu být - a přece nebyla

maminka

máma

mamča

máti

matka

co z nemluvňátka muže tvořila

se ztratila

a nebylo už zbytí

jít dál tak sám

s otázkou věčnou v hlavě

proč právě ty

a tu

a teď

odpověď?

není

modř tvých očí zšedla...

jak umět lásku dát

když nebylo kde vzoru?

ať žije Sparta!

vivat Lakonie!

jsem silný muž a tak to má i být

kde cit?

pche!

nač?

jsem chlap - ne sráč

však ouha

kde právě zrodila se touha

tam ženy prsy

(ze starého vzdoru?)

též na věčnost se berou

dva malé syny

taky dcerku

kterou jak stvořit v ženu

v té absenci žen?

a šedá  modř

se v kalnou bělost mění

kde dno?

je stále - zdá se - hlouběji

svým vlastním pádům říkáš

s t ř í z l i v ě n í

na všecko žárlíš

nejvíc

N A D Ě J I


19 názorů

děkuji moc...

salome_sisi
16. 01. 2011
Dát tip
po matce zas časem přijde maminka...hlavně v posledních dnech života maminky...ale silné, líbí se mi vaše verše

macecha
25. 10. 2010
Dát tip
k tomu není co dodat .... T***

Veľmi pekné..strašne smutné...no napriek tomu nádherné, proste nemôžem inak len tak ako som u teba zvyknutý.

Smíšek:-)
23. 10. 2010
Dát tip
:-)))

moc vám všem děkuji za krásné reakce!!!

Bíša
22. 10. 2010
Dát tip
**

Jazylka
22. 10. 2010
Dát tip
ale dá je to pekné aj vo všeobecnej rovine - separačná téma, fajn spracovanie.

Makoves
22. 10. 2010
Dát tip
Povedené, daří se ti.

Hydron
22. 10. 2010
Dát tip
KRáSa nemám čo dodať...:))

100Wzarovka
22. 10. 2010
Dát tip
Tleskám To je téma, kterým se psychoanalytici "baví" již několik lidských životů a jen klopotně získávají milimetry vědění

verše patří vzpomínce na muže, který v dětství ztratil matku, v mládí matku svých dětí a v konečném důsledku víru v urozenost ženského srdce - není pak divu, že se k němu takové jen těžko přiblíží... smutný příběh, moc smutný...

renegátka
22. 10. 2010
Dát tip
Víš Jarmilko, děti od nás nejprve musí odejít, aby se k nám rády vracely.

Adamova Eva
22. 10. 2010
Dát tip
a naděje poslední umírá, nač žárlit, to se nesluší Jarmil, krásné verše :O) *

moc vám všem děkuji - ani nevíte, jak moc bych si přála uzdravení těch očí, co ztrácejí svoji barvu....

renegátka
22. 10. 2010
Dát tip
Velmi silné, oslovilo.*

Alegna
22. 10. 2010
Dát tip
líbí se mi zpracování i námět ***


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru