Trojsmyslná

až hustou tmu budeš     jen

ukrajovat a krájet

neprohlédneš

za

a tisíckrát míjenou krásu už nepohladíš

pohledem

na stromy

co ožijí                jen

tancem posledním

vím

tvé rty nevyzpívají

nedokončená přání

přesně odvíjeného chodidla

do víru

nového našlápnutí

pak jen úplně obyčejný strach

z nenávratna             ochromuje

prudce

citelně

vytepává známý rytmus

života

zvedni oči

k obloze

a průsvit mezi korunami stromů

ukáže ti cestu

zpět