Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMiluješ mě nemiluješ...
02. 11. 2010
15
21
3241
Autor
Taubla
Ty jsi se mnou a já s tebou,
přesto jsme tak každý sám.
Držíme se a přitom ruce zebou,
jsi náhle jiný než jakého tě znám.
Miluješ mě, nemiluješ, kopretinu trhám,
svět se se mnou náhle točí jak maškarní bál.
Nemiluješ! Tak další kytkou smutně mrhám,
zkouším štěstí zas a znovu dál.
Louka je už samý bodlák bez kvítí,
i já ostré trny náhle v srdci mám.
Je tma a já čekám kdy zase slunce zasvítí,
nejen na louku, ale i opět nám.
21 názorů
Je to možné makoves, tedy nemyslím že by to bylo tím alkoholem, ale že máš možná pravdu. ...I když z mého pohledu, když si to bez ní čtu, nějak mi tam chybí, ale mám možná jen zkreslený úhel pohledu...? :-)
Já nevím, asi je to mým množstvím alkkoholu v krvi, ale já to teď vidím tak, že bez druhé sloky by byla báseň lepší.
vždy slunce objeví se v tmách
zas květy vzejdou na lukách,
na místech, kdy zrály trny
rozjasní se po zatmění...
***
Je tma a ja čekám kdy slunce zasvítí,
nejen na louku,ale i opět nám.
/musím reagovať/
pretože sa to dobre číta
dobré napísany text-dá sa čítane aj pre citit.
Taubla, toto vôbec nie je blbůstka
sú to krásne verše *
/se mnou oddelene a jedno s navyše s v srdci/