Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Přirozený výběr

Výběr: Monty_Python
21. 11. 2001
14
1
2907
Autor
horák

Přírozený výběr

Tak jsem vyhrál školní kolo biologické olympiády. Těšilo by mě to více, kdyby se kromě mě přihlásil ještě nějaký jiný soutěžící. Jen já jsem se nechal Šimuniovou přesvědčit, že olympiády jsou dobrým prostředkem k otevření si dveří na prestižní školu. Ostatní odradila nutnost vypracování vstupního úkolu rozsahu malé vědecké práce, a tak jen já jsem jako blázen jezdil celý rok k Žízníkovskému rybníku obtěžkán dalekohledem a do poznámkového deníku si zaznamenával každého obratlovce, kterého jsem pod hladinou, na hladině i ve vzduchu zpozoroval.

Na okresní kolo jsem dorazil plně soustředěn na podání odpovídajícího výkonu při testu, poznávačce i laboratorní práci, ale co to? Nikde žádní kluci. Byl jsem jediným soutěžícím mužského pohlaví. Ne že by snad můj příchod do učebny, kde probíhala prezentace, byl provázen obdivnými vzdechy či by snad dívky ječely jako při předávání Oscarů, ale přesto jsem pocítil jakousi výlučnost své přítomnosti zde.

Během testu jsem si všechny soutěžící začal pozorně prohlížet vědom si toho, že takovýhle výběr dlouho mít nebudu. Navíc mi chyběla jakákoliv konkurence. Horák vrcholem přirozeného výběru. Darwine, div se! Hlavně zaútočit na tu pravou. Nejprve jsem vyřadil všechny, co zdály se být zřetelně pod mojí úroveň. Pak všechny šprtky, co civěly do testů, neustále si leštily brejle a napětím okusovaly tužky. Nechci domů žádnou ctižádostivku. Když vypršel čas na vypracování testu, v kterém jsem v podstatě náhodně zaškrtával odpovědi, zúžil jsem výběr na pět holek.

Při poznávačce jsem se více soustředil na odhalení možných nedostatků zmíněné pětice než na poznávání přírodnin, a tak není divu, že jsem zaměnil paroh srnce za zuby divočáka, sluníčko sedmitečné jsem nazval beruškou a trnovník akát jsem si spletl s bobkovým listem. Prokoukl jsem však čtyři adeptky. Jedna měla penál popsaný jmény členů Luneticu, a tak se dá předpokládat, že by neměla pochopení pro mé Kabáty a těžko by si se mnou prozpěvovala: "Denně vožralej, mám velikej pupek, smrdim a jsem špinavej ..." Druhá se mi přestala líbit v okamžiku, kdy se usmála a dala světu na odiv zuby, které nesrovnají žádná rovnátka a leckterý zubař kvůli nim zapře svůj diplom. Další dvě se neustále něčemu hihňaly, a tak jsem je raději z výběru vyřadil. Nerad bych jim byl také jednou pro smích. Zbyla poslední, ale na té nebyla chybička. Jen se mi ji nedařilo zachytit při úsměvu, abych posoudil zuby. S jemnou grácií vyplňovala jednu kolonku za druhou, občas zvedla své modré oči od papírů a pročísla si dlouhé blonďaté vlasy. Vyšla má hvězda.

Během laboratorní práce jsem se protlačil vedle ní, a tak jsme téměř svorně odloupávali skořápku z vajíčka a pak zakreslovali jeho vnitřní stavbu. Bylo mi jasné, že je tou pravou, že je vítězkou mého výběru. Jen co jsme synchronně uklidili preparační pomůcky a odebrali se ke svým svačinám, oslovil jsem ji. "Ahoj, já jsem Horák!" Konverzaci se nebránila, a tak jsme si na nejbližší sobotu smluvili rande. Šli jsme se společně podívat na lokalitu, na které jsem prováděl svá pozorování. Na jiné záminky nereagovala.

Tři dny jsem pořádně nespal a nenamlouvejme si, že to snad bylo nepříliš lichotivým umístěním v soutěži (to mě více zaskočilo, že má vyvolená olympiádu s velký náskokem vyhrála a ještě dostala zvláštní cenu za vstupní úkol nesoucí název: Princip zpětné kompenzační vazby v modelech ekologických soustav na příkladu polygastrických animalií). V hlavě jsem si několikrát promítal, jak ji letmo políbím opřenou o statný dub na hrázi, pak ji pod nějakou záminkou zavleču tam za vodu do rákosí. Těšil jsem se, jak z ní vytáhnu fotku, budu ji nosit v peněžence a chlubit se s ní Pepikovi.

Na místě srazu byla dříve než já, na zádech velký batoh. "Co to prosím tě táhneš?" zeptal jsem se a v duchu myslel na deku. "Ale, vzala jsem smýkačku, dvě prosívadla, ampule s etherem, šedesátiprocentní ethanol, formaldehyd, vodní síťku a sklepávač." Konečně mi došlo, že nejvzrušivějším sobotním zážitkem bude maximálně sledování páření skokanů hnědých (Rana temporaria) či stavění hnízda lysky černé (Fulica atra).

 

 

 

 

 


1 názor

Katjusha
19. 03. 2004
Dát tip
a to je osud...nezapomen...za vsechno muzou ufoni....casem si zvyknes...

horák
19. 03. 2004
Dát tip
katjusho - a ty jses ktera? posledni dobou se mi tady nejak množí fanousci

Bobísek
13. 11. 2002
Dát tip
:)*

Shellinka
06. 09. 2002
Dát tip
*

Panu učiteli s láskou:TIP!*

Deltex
25. 04. 2002
Dát tip
*

Helča
19. 04. 2002
Dát tip
:-)) navíc by mě zajímalo, jak nakreslili vnitřní stavbu vajíčka. Bylo na tvrdo? A navazující snídaně...

Dabi
03. 04. 2002
Dát tip
Můj upřímný t*

blázen
19. 03. 2002
Dát tip
Uranium mi říkal, že Tvoje věci jsou dobré, a měl pravdu. Fakt jsem se pobavil.

horák
25. 02. 2002
Dát tip
S konci je vždycky obtíž. Zásada je vejít se pokud možno do stránky. Vydávám Horáky už ve třetím školním časopise, za tu dobu ho chtělo dobře deset studentů napodobit, ale mákokdy se vejdou pod tři stránky. Začínám chápat, proč byl tak ceněn Čechov. Napsat krátky a hutný text s hepáčem je umění. Jenže každý příběh prostě nelze vypointovat. Ten zážitek z jedné olympiády je téměř skutečný - ta holka byla fakt tragická. Prostě to nemělo žádný konec. Vydržel jsem s ní ležet v písku a pozorovat ptáky, ale vícekrát jsem ji už neviděl.

uranium
25. 02. 2002
Dát tip
O.K. máš pravdu, ani jsem si neuvědomil že je to dost krátký, můžu Tě poprosit jestli bys mohl zkritizovat můj fejeton, můj vzor Vašek?? Díky

uranium
24. 02. 2002
Dát tip
je to dobrý, ale zase mě to nějak přijde, moc rychle ukončený

Kami
29. 11. 2001
Dát tip
Fuj, korýše s broukem :o) a ani ta ženská nevyšla. (*)

Sama
29. 11. 2001
Dát tip
Ty jeden, fakt ti to dnes všechno vychází, i já mám radost z kladných reakcí na Šplhavce - jedeš jak drak. Ani nevíš, jak ti to přeju, přesvědčuješ mě stále víc a víc, že psát fakt umíš. Jen se děsím okamžiku, kdy tě napadne dát sem něco z deníku... (ale to už tě nejspíš napadlo, vidˇ- ne že by se něco nedalo vybrat, ale přesto nevím - i když musím ještě přiznat, že ten původní deníkový záznam se mi líbil víc než Konzument!)

Taky pěkný... Trochu a vzdáleně mi to připomíná Šimka s Grosmannem. *TiP*

Viky_tori
23. 11. 2001
Dát tip
jojo, biologický olympiády, to bylo moje :-))

Had
21. 11. 2001
Dát tip
:o)) .. no tomu se holt říká smůla

Kandelabr
21. 11. 2001
Dát tip
jo docela sranda...ale s tim šedesatiprocentnim etanolem by se taky daly dělat věci :-)

chichi :)) pekne :)

Vyprávíš fakt dobře. :-)* Žádný přehnaný patos, vtip, lehký styl... to můžu.:)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru