Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO PŘÁTELÍCH od autora Norsko z biologického nadhledu
09. 11. 2010
14
159
4711
Autor
Zbora
Název rozboru je záměrně z části zavádějící. Básnické texty jsou často rozebírány z filosofického, teologického, sociologického a kdoví ještě jakého humanitněvědného hlediska. Jakýkoli text je myslím nicméně víceméně vhodné vnímat v co možná nejširších souvislostech a nevymezovat se vůči němu pouze jedním možným pohledem.
o přátelích
na dně nejsi tehdy, když nemáš co jíst, kde bydlet
nemáš-li práci, nebo jsi ztratil lásku
na dně jsi tehdy
když se ho dotýkáš nohama
Názor Lyryka:
15.10.2010 00:46:05 Krytyk
Zbora & a2a2a: ty vaše výběry jsou trpkým zklamáním nad rolí kritiků zde; zdánlivá kritická moc vám zatemnila úsudek a ocenit takovéto dílko znamená přímo plivnout na poezii; kde jsou vaše výběry pro desetkrát znamenitější osobnosti jako jsou guy, prosecký, aleš-novák a další ?? ocenit takovou banalitu může znamenat jen zneužití autority kritika, která má navádět k polopatistickému vidění světa, budete tím snad sami lepší básníci, když za vašimi zády, pod vaší zlovolnou nohou bude oceňován průměrný humor bez prvků poetiky? v mých očích rozhodně ne...
Dílo i s reakcemi je zde:
http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=368170
Ještě v úvodu bych se rád zmínil, že text nebyl samotným autorem osedlán kolonkou poezie. Norsko zvolil odpovídající kategorii Mimo. O průměrném humoru bych zde pomlčel, neboť přestože má dílo jemnou ironickou dikci, je ve své podstatě velmi přesným shrnutím reakce člověka na stresor, a to v obecné rovině. Hned vysvětlím proč:
V úvodní části autor zmiňuje všechny tři sociální potřeby, které vytvářejí tzv. trojnožku (práce – rodina – kamarádi, koníčky), přičemž frustrace už jedné z jejích noh vytváří distres (negativní stres) a židlička se začíná kývat, …tj. ztrátu zaměstnání, ztrátu partnera, o životním prostoru a potravě se bavit nemusíme – to jsou základní životní potřeby, a přátele zmiňuje autor chytře a jakoby nahodile už v samotném názvu díla.
Ovšem žádný ze zmiňovaných podnětů nezpůsobuje okamžité vyčerpání organismu - neposílá jej okamžitě na dno. Přestože se často po ztrátě partnera, práce nebo sociálního statutu dozvídáme od lidí, že jsou na dně, že nemohou dál, že umírají, k takovému stavu vede ještě dlouhá cesta, při které se organismus snaží se zátěží vyrovnat.
Nejprve bije na poplach (a zde se dostáváme konečně k oné biologické stránce věci) – podrážděním sympatiku, aktivací dřeně nadledvinek, vylučováním adrenalinu, aktivací adenohypofýzy. Organismus prostě aktivuje všechny volně dostupné prostředky, které slouží k tomu, aby se člověk s nastalou situací dokázal co možná nejefektivněji poprat. A často se propere do normálu.
Pokud stres pokračuje, dostává se organismus do druhé fáze – rezistenční, ve které zvýší sekreci hormonů kůry nadledvinek (mobilizace cukrů, rozpad bílkovin, šetření minerály…). Vpodstatě bere uvážlivě ze zásob. Dalo by se říct, že přestože už začíná zvonit gong, člověk je stále schopen zápasu v ringu.
Třetí fáze, je fáze vyčerpání, ve které organismus už „nemá z čeho brát“, nemůže nadále vylučovat korové hormony. A teprve v této fázi se člověk „dotýká dna nohama“. Dno je tady autorem používáno (ať už bezděčně, či záměrně) jako synonymum pro vyčerpání obranných schopností a nemožnost dalšího uvolňování energie. Dno, ve kterém může dojít k vyhoření osobnosti, atace psychózy, únavovému syndromu nebo rozjetí některé z fyzických nemocí – vpodstatě jakékoli si dokážete představit: cukrovka, chronická bronchitida, lupenka …často i maligní… (důležité je zmínit, že všechny tyto závažné změny v organismu jsou pak navíc už většinou nevratné). Dno, od kterého už se nelze odrazit.
V tomto bodě se můžeme (zbytečně) bavit opravdu jen o tom, zda je to poezie, a zda je ocenění kvality textu plivnutím na její nedefinovatelný pojem. Genialita (textaře - básníka - klíčníka) myslím nespočívá jen ve vykouzlení dokonalého jinotaje, nezjevnosti – něčeho, k čemu je potřeba objevit klíč k odemknutí a ten klíč pak aplikovat. Genialita (učence - inženýra - náhodného kolemjdoucího) není pouze schopnost vynalézt (objevit) žárovku nebo solární elektrárnu, penicilin. Genialita (prostá - "lidová") může být i umění něco naprosto přesně a konkrétně definovat, bez rozmělňování, bez nánosů teorií, tak, že je to srozumitelné a smysluplné. Norsko text osekal na kost. Napsal to jasně, přímo, bez příkras a kudrlinek, bez vzletnosti, bez zamknutí. Vidíte, co vidíte. Čtete, co čtete. Jestli je to poezie, závisí pouze na vás.
159 názorů
osobně mě iritovala tzv. trojnožka a okolních pár vět, ježto je to holá blbost toho typu, který z - aspoň občas - seriózní vědy dělá kupu žvástů, což mě zkrátka osobně sere /pakliže bys měl z nějakého důvodu zájem o konkrétní zdůvodnění, rád si budu chvíli hrát na chytrolína/.
obecně pak podle mého názoru směšuješ dohromady reakci na jednorázový a dlouhodobý problém, psychické a fyzické projevy a opomíjíš rozdílné reakce různých lidí na různé stresory a navíc - a to je nejhorší - ti kvůli vágnímu popisu nelze nic konkrétního s jistotou vyvrátit:).
(třeba "dno, od kterého se nelze odrazit." - jistě, pokud se odrazil, na dně nebyl, pokud se neodrazil, na dně byl, rozdělení do jednotlivých fází...)
Ale jistě, je to úvod, který je tam pro to, aby se bylo od čeho odrazit. Ale klidně mi napiš, co je na tom psychologicky podivného, nejsem psycholog, takže se velmi rád přiučim.
mohl bys mi tedy prosím úzce biologicky vysvětlit tzv. trojnožku, všechny tři sociální potřeby, kývající se židličku a podobné na mě příliš odborné záležitosti?
Jestli ono to nebude psychologicky dost podivné, protože jak název napovídá, je to bráno z úzce biologického pohledu :)
kouzelná_květinka
12. 11. 2010
podle mého názoru stojí zmíněný citát za hovno právě proto, že na něj lze napasovat cokoli včetně takovéhleho elaborátu (psychologicky mimochodem dost podivného, když už si se, zdá se, snažil o jakousi vědeckost).
nechtělo se mi číst všech 15stran "komentů"
dočetla jsem cca prvných 10 a líbí se mi názor autora experimentátor
Ledněmedvědí, protože ve Finsku lední medvědi nežijou. A taky velrybí, protože velryba nemá nožičky. Co jsem vyhrál?
test:
verlybi,tuleni,polarnelisci,losi,sobi,lednemedvedi,
tucnacci
...kterou z nich neni Norko mazany?
"som z toho akysi zmeteny pan minister, vase blahorodi"..
...diky tomuto ro-Zborovi jsem aspon klikl na dilo Norska, ktere mne ve chvili, kdy jsem nebyl ve spravnem case na spravnem miste uniklo!...
...takze jsem tipoval az nyni-kdyz tipuju JA je to jakoby autor dostal Zlaty vyber - takze jsem se vlastne provinil proti pravidlum, to je pruuuser!
...ale ja schvalne, ne ze by me to dilo nejak zvlast oslovilo, znam moc dobre tvorbu Norska a vim, ze ma daleko hodnotnejsi veci, ale tady jsem proste musel z principu!...
...Norsko je desne mazanej, moc dobre vedel, ze takovato dila se davaji do Indispozice - /to byste meli milankove smuličku-zadne tipky, zadne zlate graly/ - ale on severochladne mrsknul MIMOně...no neni von severskej Lišák?
UchoNaKoleji_
1) neoceňuji autora, ale text
2) nikdy neoceňuji ze svého pohledu blábol, ale text kvalitní. A pokud by to nakrásně blábol byl, z pohledu etiky to chyba není, z pohledu odborného ano, ale kdo to posoudí?
3) dle bodu 2) oceňuji působení na čtenáře, tedy nenechal jsem to bez povšimnutí
4) žasnu, jak vidíš, co oceňuji a co ne, dokonce mlhu poetiky, kterou, ač se snažím hodně, nevidím, a za ni už samozřejmě vůbec ne.
5) není pro mne určující, zda autor píše to, co chtěl napsat, ale to co jsem si přečetl.
Celkem opomíjíš vnímání autorovo, milé ucho. Jistě, píšeme pro čtenáře, ale především pro sebe, nám se to musí líbit, nás musí dílo oslovovat, jinak ho nezveřejníme, máme svá měřítka
:o))
tohle vždycky pobaví. vždycky.
tolik vyplýtvaných písmenek kvůli dvěma větám. dvěma větám.
dvěma větám, který možná něco znamenají a nebo taky nic a nebo někoho napadly mezi dvěma soustama svačiny. tybrďo.
tož, milý krajánku, fakt to nevím, jsem sice Ostravan, ale rodem spíše Valach, ale jako básník jsem si dovolil onen svébytný výklad, ale vážně, co to znamená, nějak podvědomě mi to říká, jako že rošťáku, což by tvému počínání i odpovídalo.
Notreal: když je čas, alespoň něco málo se prohodit snažím
http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=370110
http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=370252
Někdy je ale i těch deset minut dost, navíc za deset minut si kolikrát ani nesesumíruješ, co chceš vlastně napsat.
Zbora - Ano, právě to jsem měl na mysli onou "kratší formou", třeba za 10min se dá určitě napsat více, než "S vtipem a zároveň vůbec ne blbý."
Počkej, tohle jsem psal 2 hodiny. Pokud bych měl pokaždé když dávám výběr takto polopaticky psát, proč to dělám, přiznám se, že je radši přestanu dávat, protože by to bylo nad mé časové možnosti. Ke zdůvodnění výběru myslím stačí pár řádek.
Urvisu, chvíli jsem měl touhu urvat ti hlavu, ale poté jsem seznal, jakmile pominulo rozčilení, že bych bez dovolení zasahoval do tvé kompetence, třebaže mi není zřejmé, cože si chceš urvat, pokud vůbec, a tak se omezím jen na upozornění na překlepy v tvém nicku, a sice na záměnu ...i... a ...u..., ovšem s omluvou, vždyť je to přece jen o přázelích a jako takoví si musíme pomáhat.
N:polemiky nejsou nikdy zbytečné. vy jako aristokrat už svým jménem byste měl spíš přitakat jevům, které vás přesahují
Zbora - připadně mi, že by něco podobného, třeba jen v kratší formě, bylo vhodnější napsat jako zdůvodnění výběru, klidně to zažlutit a vyjasnit tak proč, a nejen Ty, ale i ostatní kritici by mohli být více konkrétnější, proč daný výběr udělují, věřím, že by to pomohlo i ostatním.
Nejspíš proto, abych jich měl osum a nikdo mě nemohl překonat, jelikož je to prakticky nemožné. Jiný důvod mě nenapadá
Zbora - Je dobré že jsi tuto kritiku udělal, ať už vede kamkoliv. Je ale špatné, že vznikla na kritiku Krytyka, jakožto zdůvodnění výběru.
Lyryk: děkuji za korekci, i když si nejsem zcela jist, proč bych se měl s chroustem bavit vážně, když si ze mě dělá švandu. O tom ostatním už taknějak netoužím diskutovat. Na diskusi jsme měli oba do dnešního dne času dost a pokud jsi seznal, že debata se mnou nemá smysl, nemá smysl ji znovu otevírat, souhlasím.
Lyrdo, zkus být někdy nad věcí a přestaň se ohánět pravidly, která jsou k ničemu. Touží po tom tvá psýché
Jiné argumenty nemáš?
Krytyk,
libovolný literární útvar, u kterého nestojíte o kvalitativní hodnocení ? tipy, výběry apod...
Já si nemohu pomoci, i kdybych pominul otazník, pak slovo ...nestojíte... neznamená kategoricky ...odmítám..., ale spíš je blíž význam ...nezáleží mi na tom..., jinak by se autor nepochybně ohradil. Je to otázka jazykového citu.
pravda Nordo, taky ti nikde vinu nedávám, takže další diskuze s tebou je bezpředmětná .)
Že nestojím, neznamená, že ho přes mou zjevnou nechuť nemohu dostat, viď, Lyrdo
v nabídce Díla -> Kategorie se zobrazí stránka s popisem kategorií; o kategorii MIMO se tam píše toto:
MIMO (10072)
libovolný literární útvar, u kterého nestojíte o kvalitativní hodnocení ? tipy, výběry apod...
a2a2a: hlavní zlovolnost vidím v tom, že jako kritik jsi o tom zřejmě nevěděl, ale pak bys měl rozumně uznat chybu; ne tak ty, ty se chytneš grafického šotka a zpochybňuješ znění jinak jasného textu; já nijak nezpochybňuju jakoukoliv subjektivní chválu kteréhokoliv díla, zrovna tak nelze zpochybnit jiným jeho odsouzení, vždy to může mít různé legitimní důvody, ale jasně zpochybňuju oprávněnost výběru v typu díla, které o něj neusiluje, to je prostě schválnost a nejhorší je na tom veřejně trvat, asi proto, že sis vědom absolutní beztrestnosti;
Zbora: pokud se dovoláváš odpovědi na nějakou otázku, měl bys sám napřed zdvořile odpovědět a ne měnit téma způsobem: tohle důležité je a tohle co tě Krytyku zajímá, to důležité není; pro tebe rovněž platí (i v minulé diskuzi logicky platil) text adresovaný a2a2a;
když už tahle diskuze vznikla, nemusí nutně mít jen osobní podtext; Zbora v předmětném textu shledal, že slovo dno je v kontextu "podnětem", nevím co je podnět za literární pojem, ale pokud by mělo jít o překlep a mělo jít o podmět, pak jím není slovo "dno", ale podmět je nevyjádřený -> ty, coby 2 osoba singuláru; slovo "dno" je v prvním případě určením místa a ve druhém případě předmětem...
připadlo ti to vtipné? ale to mě těší, i když si nejsem jist, zda se nemýlíš
Norsko: Styl máš, to ti neupírám. Nevrdím nikde, že tvůj text není (byť slabá) poezie a že nemá styl. Naopak jsem se byl za to, že onen vtip na konci je právě známka stylu, která nesmí být při hodnocení poetičnosti pominuta.
Jinovata je boží. Někdy dokáže mluvit i srozumitelně, ale mně neodpoví, případně používá stále zmatečných pojmů, na kterých trvá. Zatím
:-)
a2a2a: Nesouhlasil jsem s celou reakcí kritika, ale s konkrétním jeho názorem na jednu věc, o které jsem pak psal. Co se týče hodnocení kategorie mimo: přísně vzato by se hodnotit opravdu neměla, nebo spíše ne jakožto literatura. Kategorie totiž určuje měřítka, která v kategorii mimo nejsou. Ale to je přísně vzato. Ze zneužívání moci nikoho neviním ani se k tomu nevyjadřuji.
Ta moje poznámka k tobě, kterou jsi citoval, nebyla myšlena ironicky. Nicméně pomyslný spor o tom, co ještě interpretovat a co už ne tu mezi námi dvěma a ještě fouckaultem je. Na závěr jen bych dodal, že proti té norského básničce nic nemám, podle mě je to prostě průměrná básnička (nebo mimo). Vyjadřoval jsem se k tomu, co psal Zbora.
Chroust si opět dělá švandu. Když mu někdo přihraje..
V konci je ovšem k uzoufání nudnej
No právě, nevim, chrouste, jenom zkoušim odhadovat a často mi připadá, že k tomu, jestli je to myšleno vážně nebo s nadsázkou se rozhodneš až podle okolností, tím, jaký zvolíš tón v reakci následující po reakci toho, ke komu promlouváš.
Navíc třeba u takových perel, jako "chcípni hufnágle" se člověku prostě nechce věřit, že to myslíš vážně, ale nic jiného mu pak nakonec nezbyde.
divej Mára
09. 11. 2010
pěkná a zajímavá úvaha k zamyšlení, souhlasím i se závěrečným odstavcem, TIP
podle mě, tohle dílko poezie není, je to jakési konstatování či glosa, ve které je na dřeň pravdy
Jinovata: souhlasím, beze zbytku, jen bych ale snad doplnil, že pro mě osobně je styl "jen" prostředkem, bránou k poezii, kterou hledám až za ní a o poezii můžu hovořit až ve chvíli, kdy ji jakýmkoli způsobem otevřu. Možná proto pro spoustu lidí není moderní poezie poezií, protože k ní nemají klíč a za poezii považují to, co jsou svými smysly schopni postihnout. Proto se asi tak často objevuje názor: "tohle snad ani není poezie". Ačkoli, přiznám se dobrovolně, si tuhle formulku taky pro sebe občas řeknu, a rychle tu myšlenku zapudim jako omezenost, je to jedno, protože pokud někdo za textem vidí poezii, těžko ho přesvědčíš, že to poezie není a naopak.
Jinovata je boží. Jak se do všeho sám a dobrovolně zaplétá! Ten, kdyby někomu měl něco opravdu vysvětlit, tak by to nejdřív sám musel umět. Styl mám, Jinovato, to mi neupřeš
:-)))
Já tady hlavně neprezentuju tenhle přístup k dílu jako jediný správný, jen nastiňuju, proč třeba pro mě osobně hodnotu má a připouštím, že pro někoho jiného může být banální. Ale ať mi proboha nikdo neříká, že jsem idiot, že to takto vidím a že mám zatemněný mozek. Je to to samé, jako kdybych někomu říkal, že je idiot že věří na ufouny.
Zbora: Špatně jsem si vyložil, co píšeš. "Ovšem žádný ze zmiňovaných podnětů nezpůsobuje okamžité vyčerpání organismu" není pointa, ale jen začátek výkladu.
V tom případě se omlouvám za ten zjednodušující příklad. Nicméně jeho smysl zůstává - popsání reality není samo o sobě poezií, důraz je třeba vždy klást na to "jak". Píšeš, že lidová genialita může být i tato prostá definice něčeho. To máš jistě pravdu. Jestli je to poezie však nezávisí pouze na nás, ale taky na tom, jak je to napsané. Pokud lidovým kopytem, tak to poezie není.
Tenhle pohled na literární tvorbu je hrozně matoucí. Chceš vyzdvihnout přirozenost, jednoduchost, přímost, bezkudrlinkovost a děláš to tak, že to dáš jako protipól kudrlinkovosti, nepřímosti, složitosti a nepřirozenosti. To ale přeci z hlediska poezie vůbec nejsou protipóly! To vše je poezie. Její protipól je s prominutím sračka. Budíš tím dojem, jakoby psaní v nějakém stylu bylo nepoetické. A zapomínáš na to, že poezie je právě styl. I kdyby tím stylem měla být přirozenost a jednoduchost, pořád je to styl, který má své rysy dané odlišností od běžné mluvy. Nikoli identifikací s běžnou mluvou, s běžným jazykem. I když si vezmeš lidovku, kterou možná fakt napsali nějací pohunci na tancovačce, mluvili v tu chvíli stylově.
Jinovata,
Tomáši, není v pořádku souhlasit s reakcí kritika, ta, pokud si ji přečteš, je prostě zlá a jeho výklad pravidel osobitý. Nikde jsem se dodnes nedočetl, že kategorie MIMO nemá být hodnocena, minimálně hodnocení nevylučuje a Krytykovy názory, že jaksi zneužíváme moc atd. nejsou prostě pro mne přijatelné.
Pokud jde o text samotný, četl jsem ho skutečně jako myšlenkově sdělný a už vůbec ne jako opakování známé pravdy, že jsme na dně až tehdy, když už tam tedy jsme a musíme se logicky dotknout nohama. Četl jsem ho, jak jsi jednou poznamenal z takových výšin, že jsem schopen pak zdůvodnit vše, což sice zavání ironií, ale takto jsem tehdy tvou poznámku nečetl.
Má interpretace textu je taková, že nejtíživější je pro člověka období, kdy nezadržitelně padá dolů, po dopadu už je to lepší, nezbývá mu, než se zvednout či se smířit. A v tomto smyslu mi přišel text v kontaktu a v kontrastu s vžitou představou podnětný i vtipný. A v tomto smyslu i tento aforismus, tak mi připadá, je drobným literárním počinem.
Urvisu: Určitě máš v podstatě pravdu - jenže to už se dostáváme spíš k úvahám o tom, co je naděje. Ano, je to naděje, že najde na noc místo, kde se mu bude spát snad líp než noc předešlou. Jenže to už není tak úplně hybný mechanismus pro život. Mluvím tady o tom (a myslím, že o tom vpodstatě mluvíme oba) co je neveratné, co už je pohřbeno v minulosti, stalo se a nedá se odestát. To, že máš cirhózu jater a každý den čekáš jen na to, kdy ti odejdou ledviny a bude konec, sice dovoluje, abys měl naději na možnost, že seženeš lepší pelíšek, ale to je asi tak všechno. Samozřejmě můžeš mít naději, že se stane zázrak, nebo že po smrti přichází další život, ale o tom tu přeci nemluvíme.
James: tak to se velmi omlouvám, že jsem na tebe štěkal, máš pravdu. Špatně jsem to formulaval a nedošlo mi, že tím říkám něco jiného. Ve zbytku textu se o vyčerpávání organismu ale stejně rozepisuju, takže se tato nepřesnost doufám později uvede na pravou míru...
v celom texte nic nehovoris o jedle a fyziologickej potrebe, praveze si redukoval cely text od Norska na socialne potreby: "V úvodní části autor zmiňuje všechny tři sociální potřeby, které vytvářejí tzv. trojnožku (práce – rodina – kamarádi, koníčky)"
a pokračuju
tj. ztrátu zaměstnání, ztrátu partnera, o životním prostoru a potravě se bavit nemusíme – to jsou základní životní potřeby, a přátele zmiňuje autor chytře a jakoby nahodile už v samotném názvu díla.
Základní životní potřeba snad nemůže být fyziologická?
rozbor básně azur o prorážení dna:
- jedná se o dílo upe stupidní. doufejme, vzhledem k zařazení díla do kategorií MIMO a jen tak pro radost, že autor azur s tim nechce do čítanek. kamž se nedostane, jelikož neobdrželo dílo žádný V kritiků. amen.
Urvisu: je jistě pravda že člověk se může propadat donekonečna, resp. do té doby, dokud je naživu. Ovšem dno jak jej tady vnímám je synonymum pro stav, kdy už nemůže být lépe, může být jen hůře - konec naděje. A kolik má pak dno možných pomyslných pater už je bezpředmětné.
Chroust: on je problém spíš to, že u Tebe nevím, co myslíš vážně a co ne. Některé tvoje vážné připomínky působí veselým a laškovně humorným dojmem a naopak to, co myslíš jako prču je často dost smutné.
experimentátor
09. 11. 2010
Obal je fajn, skoro jako bibliofilie. Jak jsi na tom s kvalitou textů?
James.Juyce
09. 11. 2010
Pokud by to bylo o mých "soukmenovcích", tak na takové kvákání bych náladu měl. To by bylo bludů!
Tvůj psychiatr by ti řekl, k čemu je ti soucit, když na tebe druzí serou
Chceš snad tvrdit, že já tu někomu mažu med kolem huby formou tipů? Chceš snad vyvracet, že jsi u mě na návštěvě, tak před rokem, byl, četl, a chválil? Chceš snad tvrdit, že jde jen o jakýsi mocenský boj?
Stále mě chceš nazývat obětním beránkem?
Žádná pravidla neexistují
Vzpamatuj se
Teorie tzv. neexistujícího dna mě nepřesvědčila, milý Urvisu, a podle mě Lyryk momentálně spíše couvá ze svých uzurpovaných stalinistických pozic, o zas vnímám já. Taktéž tvé chování vzhledem k Lyrykovi (galapágy, bradavice, plísně) se mi jeví býti poněkud debilním v tomto novém, ostřejším světle. Tobě se věřit nedá-kam vítr, tam plášť.
Řeknu to jinak-pro mě jsi směšnou postavičkou, jejíž názory atd.
VT Marvinovi, který si přeje AVI, pokud někdo napíše báseň o proraženém dnu.
MIMO, Jen tak pro radost:
pokud se dotkneš dna
nohou v níž hyže dna
daná ti vlohou DNA
pak jde o prúraz dna...
myslím že ten text poezií je, já ho třeba vidím ve fenomenologickém výkladu jako humornou glosu k poblematice smyslového poznávání světa. Zborova obhajoba je těžkopádná, jeho a a2a2a napadání trapné.
Kritik jedná ze své autority a jeho výběry jsou zcela jeho věc. Stejně tak bychom mohli rozporovat výběry Krytyka jako neopodstatněné.
Chápu Zboru v tom smyslu že má smysl pro "nearanžovanou" poezii prostou umělých virtuozit a konstrukcí, v tom smyslu jsem s ním zajedno, mé chápání poezie je také univerzálnější a dále škatulek.
Často cítím právě o to víc poetičtější pocit u textu, který je nahony vzdálen ustálené formě básně u textu třeba vytrženého ze zjevně utilitární funkce, který se ale v nových souvislostech nebo již jen jeho vytržením z celku poetickým stává.
Tož já névim, sem hobyčéná vesnická tatrman a Norsko nemám zrouna v lásce, bo mi tou svou hubou nevymáchanou počáral rýmauačku, hale šak toto je múdrosť jak Oslo. A mňa se to líbí jak cyp.
Jinovata: může se ti stát to či ono, ale dokud se toho nepodělá víc najednou, nebudeš na tom zle. Kvalitu textu totiž zdůvodňuješ tím, že tuto myšlenku text obsahuje.
A to zase není pravda. Nikde nepíšu nic o tom, že by se toho mělo podělat víc. Nechápu, proč mi dnes všichni vsouváte do úst něco, co jsem neřekl.
Krytyk: fér není, že když jsem pod dílem na Tvé jedovatosti reagoval otázkou, ani jsi se neobtěžoval odpověďet.
Chroust:
na dně jsi tehdy
když se ho dotýkáš nohama
První věta souvětí - podnět dno, přísudek jsi. Druhá věta souvětí - podnět ho (dna) přísudek dotýkat se.
navíc je to dílo zcela nepochopeno..nejde o to, že dna dosáhneš, když se ho dotkneš nohama, ale až když se nohama dotkneš přítele
Úžasná dedukce, fakt jsi zase zaperlil.
Janes:
Hele, Jamesi, a četl jsi to vůbec? Pokud ano, nevím proč mícháš dno s okamžitým vyčerpáním, když v textu jasně píšu, že vyčerpání právě okamžité není ale nastává později. Komické je hlavně to, že papouškuješ, co jsem v textu zmiňoval, totiž že jídlo je základní životní (fyziologická) potřeba a vyčítáš mi, že to nezmiňuju. Švanda. Tak si ty kecy o účelovosti zatím nech pro sebe, jo, text si pořádně přečti, a pak mi k němu třeba něco napiš. Děkuju.
Norsko 1: Kategorii jsem taktně pominul, vycházel jsem z toho, že výběr se týká hodnoty textu jako literatury (pravděpodobně poezie, na prózu to uplně nevypadá). Pokud by výběr měl být vyzdvihnutím tohoto textu nikoli jako literatury, ale jako sdělení, byl by to výběr vskutku nepochopitelný.
Jinovato, tvé pindy o poezii jsou sice pěkné, úcta k Lyrdovi očekávaná, ovšem jeden fakt, nikoli nepodstatný, ti uniká. Kategorie MIMO, chytrolíne, starostův synku
vinca minor
09. 11. 2010
Musím s Lyrykem souhlasit. Poezie není nedefinovatelný pojem, ale relativně definovatelný pojem. Pokud se dá bavit o tom, že například písmeno "a" volně ložené není poezií, dá se bavit i o tom, zda je poezií kterýkoli text. Mění se jen míra relativity takového soudu. Poezie má svá pravidla, která jsou sice složitá a mnohoznačná, vytvářejí ale platformu pro diskusi o kvalitě poezie.
Vzdát se Lyrykem zmíněného průměrného vtipu v básni je od tebe, Zboro, nemoudré. Je to jediný pointuicí prvek celého textu, který v podstatě zdůvodňuje, proč báseň nebyla napsána takto: může se ti stát to či ono, ale dokud se toho nepodělá víc najednou, nebudeš na tom zle. Kvalitu textu totiž zdůvodňuješ tím, že tuto myšlenku text obsahuje. Přitom z poezického hlediska je tím podstatným místem právě ten průměrný vtip, ironie, banalita. Společně s Lyrykem ale považuji tento konkrétní vtip za slabý a báseň jako celek za banalitu.
jo p.s. stejně legrační připadají mi některý kritiky tady, tzv. výběry taky - server vždycky bral jsem jako takovou hru větších bláznů na pískovišti, proto mě tu jakýkoli mudrování připadá tak komický - :D
mně tyhle "velký " rozbory "malých" děl připadaj trochen zbytečný, jsem už takovej - ale jak "návod" zajímavý.,...btw ta básnička od Norska mi nepřipadala až tak dobrá, s tím jsem se odpoklonkoval a šlus - ale dát si takovou práci, no OK, já mám k psanýmu slovu (tady, na tomhle servereru!!, upozorňuju:D)) asi trochu jinačí vztah : neberu texty tak vážně...
...pasáž o sekreci hormonů humorná, ale nevím, zda tak má bejt., nebo ne. Přál bych si, aby byla:P
Jestli dílo vyvolá tokovouto diskuzi - tak zákonitě nemůže být špatné. Špatné věci se přecházejí bez povšimnutí...
můj výklad : na dně jsi, když už nemáš nikoho, na koho by ses, nalézaje se ve svrabu, mohl obrátit s prosbou o pomoc...
James.Juyce
09. 11. 2010
Norsko1: tady nejde o líbení a hodnocení, ale o to, zdali se tu může člověk cítit bezpečně a jestli sem může dávat svoje příspěvky s důvěrou v převahu toho lepšího; když dostaneš výběr v kategorii, která nemá být hodnocena a ty to jejím použitím deklaruješ, pak není v budoucnu např. problém kritizovat díla, kde autor zaškrtne, že o kritiku nestojí; zkrátka se tu nedá na nic spolehnout; jinak proti Zborově subjektivní chvále v podtatě nic nemám;
Taková pravidla, která říkají, co může být hodnoceno a co ne, co se může líbit, co ne, jsou opravdu na hovno, Lyryku. Jsem rád, že konečně mluvíš k věci a sereš na svůj underground
diskuze na tohle téma přestala být fér už dávno a tohle pojetí, které by neotiskl žádný seriózní časopis, je možné jenom zde, ve výlučném velmocenském pojetí neodborné "kritiky"; je to podobné, jako když nejeden z adminů v rozporu s pravidly serveru nadává sprostě uživatelům nebo tapetuje libovolně pod díly, za což ovšem neváhá stíhat ostatní nekamarády; proto se ani nedivím, že si zařazení do skupiny zatleskají a po ramenech do sytosti poplácají; neúcta k pravidlům, jež by měli spolupracovníci majitele hájit vede k libovolnému a nahodilému sebehodnocení a k matení veřejnosti - opakuji, že problémem není ani tak nějaké subjektivní hodnocení, které může být oprávněným, byť provokativním, gestem kritika v jeho svobodě, jako to, že se nedbá na smysl kategorie v níž bylo dílo uveřejněno - to by správně mělo vést k jejímu zrušení a nejlépe ke zrušení pravidel vůbec, neboť podle tohoto pojetí je právem jedinec zrovna u moci;
Pišta_Hufnágl
09. 11. 2010Kamil Sikora
09. 11. 2010
zvláštní, ale já to dílo pochopila jinak
"že "přátelé" spoznáš až když si na dne a oni si do tebe ještě kopnou"