Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHra ?!
11. 11. 2010
8
17
1868
Autor
Slnko
Ako dieťa ma fascinovali videohry,
Presedel som pri nich hodiny.
Strieľal som na virtuálnych „zbojníkov“
Bezhlavo skákal zo stromov,
Zbieral som body,
Ktoré k ničomu neboli,
Level za druhým zdolával,
Veľa krát aj prehrával.
Z výhier mal pocit šťastia,
Z prehier sklamania.
Deň čo deň som sa hral,
Až jedného slnečného rána som sa prebral
...a...
Som si uvedomil,
Že tie hry neboli až taký omyl!
Záhadne sa podobjú
každodennému životu.
Až na jednu výnimku,
Že len jeden život mám
Na každý level,
ktorý deň čo deň zdolávam.
17 názorů
NightStalker
08. 12. 2010
ano opravdový život máme jen jeden, hrát by si měl každý, jak to je na něm, dobré T*
koloušek ďakujem!
cuprumov: tebe tak isto. (cajík s rumíkom pred spaním robí svoje :P)
aspoň možeš porovnať reálny svet s virtuálnym, veľa zdaru "ten reálny ma viac napĺňa" :)
Poslušně hlásím, že se vracím do dětství.Já si teprve teď pořizuji pc hry a pařím.*
Jediná druhá šance, kterou máme, je udělat stejnou chybu podruhé (David Mamet)...
Na rozdíl od hry, kde při chybném kroku, máme šanci si daný level zopakovat, v životě to chodí jinak.
Hezké zamyšlení, Paprsku :-)