Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

oblázek

03. 12. 2010
12
6
1454

Naděje, malý kamínek na prázdné dlani zmizel kam A kdosi oblázkem tím hodil a dohodil až ku hvězdám Pro jakou radost a pro jaké štěstí co zůstalo a co je slíbené Uhelná noc a neodkladné ráno a čirá slza na oddénku dne Jan Skácel (Naděje malý kamínek)

Ten večer

kdy jsi poprvé mluvila o kouzlech

nabídla jsi mi hrst kamínků

posbíraných v krajině tvého srdce

 

Za svitu pouliční lampy

vybrala jsem si dva

 

Jeden černý

s nepravidelnými hrankami

a bílou žilkou

 

Druhý světleokrový oblázek

zlatavé žilky na něm zobrazují

letícího ptáka s dlouhým krkem

dvě podélné hnědé žilky jej dělí

na dvě komory (síně nemá)

 

Když roztřese mne bolest každodenní

pokládám si oblázek na levou ruku

a pravou ho přikryju

A je to…jako bys opět

líbala mi dlaně…

 

Ve spánku jej pevně svírám prsty

aby se mnou byl až do rána

a neztratil se

 

…jako ty…


6 názorů

vesuvanka
21. 05. 2011
Dát tip
nádherná báseň, i já mám své kamínky :-))) TIP

a2a2a
06. 12. 2010
Dát tip
Čtu už třetí tvou báseň, je nepochybné, že tvé básnění je vyvoláno nejspíše smutnými událostmi, kterým musíš čelit a je to znát i v tvém psaní. Smutek, bolest je velký zdroj inspirace i zdroj pro sdělení jiným, a tak, jak musíš čelit oněm životním trápením, tak taková musíš být i v poezii, tedys nejen smutná, ale i statečná, tak to přece v životě děláš, musíš dělat. V poezii to platí dvojnásob, protože čtenáře nechceš jen uvést do skepse, ostatně každý má nějaqké trápení, ale chceš si s nimi prostřednictvím veršů popovídat. Tedy shrnuli-to, chce to méně slz a více té práce, kterou dozajista odvádíš v denní realitě. Vypůjčím si tvou báseň, tato se mi z těch tří posledních líbí nejvíc, a nebudu nijak měnit ani její obsah, v podstatě ani formu, jen ji oprostím od zbytečného, nic nejříkajících slov a takto hutnější ponechám tobě, abys sama posoudila, zda to třeba není jaksi účinnější v působení. Pochválím, že báseň má příjemně proměnlivou dynamiku a taktéž proměnlivý, ale plynulý rytmus. Jinak je to všechno jen otázka času, vypsání se a zkušenosti. A moc děkuji za tvou milou pozornost mým textům. Ten večer jsi mluvila o kouzlech a nabídla hrst kamínků z krajiny tvého srdce vybrala jsem si dva jeden černý s nepravidelnými hrankami a bílou žilkou druhý světleokrový oblázek zlatavé žilky na něm zobrazují letícího ptáka s dlouhým krkem dvě podélné hnědé žilky jej dělí na dvě komory Když roztřese mne bolest pokládám oblázek na levou ruku a pravou ho přikryju A je to…jako bys opět byla se mnou Ve spánku jej pevně svírám aby se mnou byl až do rána a neztratil se …jako ty…

Alegna
06. 12. 2010
Dát tip
zaslouží si tip*

Háber
05. 12. 2010
Dát tip
juj *

dadadik
04. 12. 2010
Dát tip
bohužel i zevnitř z nás se toho může hodně vytratit...aniž zpozorujem

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru