Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+17 neviditelných
Seděl
datum / id14.12.2010 / 373416Vytisknout |
autorLakrov
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno3074x
počet tipů18
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
Točil se ke světu zády, aniž by ve skutečnosti chtěl.
Seděl

 


Někdy se stalo, že mu cosi z nitra poručilo a musel zatnout pěsti, aby odolal. Obyčejně však usedal, aniž by musel zvlášť spěchat. Dost často se takhle zastavil, aby se díval do prázdna před sebe.


Promnul si šíji a podíval se doleva. Dle pokynu. Čekal... nevěděl co, ale tohle ho zmátlo. Svět se zmenšil na úzkou krabici, která se téměř dotýkala jeho ramen.


Když se pohnul, vrstva prachu se postavila do cesty jeho očím, skoro, jako by měl oslepnout, ale pak si vzpomněl, že má vlastně ruce, a přejel dlaní po šedém nánosu.


Na některých místech poznal pukliny, na jiných skrytá poselství dávných poutníků, kteří křičí podél cest, avšak on seděl a hledal směr. Jeho oči se však neunavovaly živočišnými sděleními obyčejných smrtelníků. Podívej se doprava! našly v té změti symbolů a rad.


Usmál se.


Vrchol hory, který tušil pod sebou, když seděl na jednom z nejosamělejších míst, spočíval nyní zatracen v nejhlubších temnotách za jeho patami a to jej nesmírně uklidňovalo.


Opřel se zády o provoněné dřevo, zavřel oči a zaposlouchal se do zurčení potůčku. Probral ho až stín vzpomínky, cesty, poslání - Podívej se za sebe! vybavil si další pokyn.


Když se ohlédl, zdálo se mu o ženách, které nebyly vždy úplně oblečené, - tady najednou uviděl jen některé jejich části, tak zblízka jako nikdy předtím. Odolal těm svodům a soustředil se jen na své poslání, věčné hledání pokynů. Podívej se nahoru! rozpoznal uprostřed těch pekelných nástrah.


Opatrně zaklonil hlavu, jako by se bál bolesti, provázející každý neomalený pohled vzhůru. Zaostřil zrak do dálky, v níž tušil odpověď na všechny otázky. Směr vzhůru byl mimo dosah většiny smrtelníků, a tak si mohl být jist, že zde najde již jen to podstatné. Z mlhy zahuštěné dýmem počalo nesměle vystupovat přikázání: Když sereš, tak se nevrť!


 


 


 

Věnováno tajnému ctiteli S.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

23.01.2012 17:36:43Lakrov
redaktor prózy
Pro Caallisto:
Tohle byl jen takový okamžitý, rychle zpracovaný nápad. Nepřímá reakce na jakousi invektivu, s použitím parodie :-)
Děkuji za návštěvu.
23.01.2012 13:55:41Caallisto
Tak se po čtyřech letech vracím. A zjišťuji, že tohle mi chybělo :-)
11.11.2011 08:57:47Lakrov
redaktor prózy
Pro Soňa:
Děkuji za návštěvu a ocenění :-)
Je to jen parodie na jednu z próz, zveřejněných krátce před touhle; tomu nutkání se nedalo odolat.
10.11.2011 18:43:54Soňa
no panečku, bylo to napínavé :))
03.05.2011 08:14:20Lakrov
redaktor prózy
Pro bitter:
Tohle není ani tak moc "dílo", spíš jen okamžitá rekace na situaci. Děkuji za návštěvu a komentář.
02.05.2011 20:25:03bitter
obcas "unahlene vystrelky" su tie najnapaditejsie...uz len kvoli tvojej okamzitej realizacii je to vyborne...:)
28.12.2010 12:21:00Lakrov
redaktor prózy
Pro ruprecht a renegátka:
Děkuji za návštěvu tohoto poklesku, motivovaného námětem z pera klasikova.
28.12.2010 11:45:42ruprecht
:))
21.12.2010 11:18:47renegátka
Budu se těšit.
21.12.2010 11:17:51Lakrov
redaktor prózy
Aspoň že tak, když je to napsáno z tak nízkých popuďů.
Díky za návštěvu; napříště zpřístupním jinou komnatu :-)

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.