Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Drkotání reinkarnací

16. 12. 2010
27
35
5123
Autor
Ostrich

(přenášení povodně z korýtek emocí dřív, než sama odplyne, není-li k nalezení ani cedník)

Nabírám mravence
dlaněmi
Tamtudy běžte
draci
 
stejně se vrací
 
Táhnou mi žebry
tam a zpět
jak  z doby ledové
ptáci

35 názorů

moc!!

včetně komentářů :)


to je perfektní:)*

Ostrich
23. 10. 2011
Dát tip
Tak jsem si to díky tobě zase celé přečetl... řekl bych, že slova, myšlení, představy... úzkost vyvolávají - a stejně tak ji pak zase zase ruší. Protože slova (myšlení, představy...) jsou jednoduše náš životní prostor, životní prostor našeho memetického pohybu, toho, co je v nás z hlediska života jako celku nové, nejvíc lidské - a tenhle nový prostor je napojen na všechno v prostoru starém.. asi jako je květ rostliny napojen na všechny buňky stonku, listů i kořenů, nebo možná... jako jsou všechny buňky motýla napojeny na všechny buňky minulé housenky? :o)) Emoce, které byly i před slovy, úzkost, pro jejíž vyvolání stačí třeba i podprahové zahlédnutí obrysu pavouka, jsou v nás vyvolatelné slovy... Obraz a jeho napojení na vnější situaci samozřejmě existuje v evoluci už stamiliony let... A stejně tak existuje třeba pohlazení, útěk, skrčení se v úkrytu.... obranné reakce. Neotenie - máma u savců tiší úzkosti dětí, dá jim napít, olízne jim srst, zapřede nebo vydá jiný uklidňující zvuk...... a na tuhle dráhu jsme si také napojili slova. Ano, umíme slovy vyvolat úzkostnou představu - a umíme ji zase smazat, funguje to :o)

Ostrich
19. 08. 2011
Dát tip
A to jsem teď zjistil, že se ten název ještě rýmuje, překvapení není nikdy dost :o)

Saša Deda
19. 08. 2011
Dát tip
Zase se líbilo, nečekaně k složitému názvu jsi překvapil hlubokým obsahem.

Ostrich
24. 03. 2011
Dát tip
i tak :-)

médea
21. 02. 2011
Dát tip
*

Ostrich
15. 02. 2011
Dát tip
To je zajímavé... fakt je jednoduchost děsivá? Jasně že ano: život nebo smrt, jednoduše nic mezi tím. Už jsem si tohle dlouho neuvědomil - protože se mi zdálo, že nejčastější lidský strach je právě strach z chaosu, z rozpadu jasného jednoduchého tvaru do nesjednotitelného šumu, do nepředvídatelnosti, totální nejistoty. Jenže jistota smrti je jednoduchá - a to je asi základ úzkosti. A je pravda, že to ostří nula/jedna se snažíme co nejvíc otupit.... možná i zamluvit, rozebrat... a tím tak trochu ztratit... Jo, díky. Musím si tyhle dva póly držet víc pohromadě:-)

Jull
15. 02. 2011
Dát tip
Právě, že jednoduchost je děsivá. Proto jí dáváme jména > slova. Mám-li ale shrnout to, jak na mě báseň působí a z čeho si myslím, že vyplývá, je to pořád úzkost. Opakuju, pouze pro mě.

Ostrich
15. 02. 2011
Dát tip
Pod každým slovem je děj... je jednoduchý? Úzkost je fyziologicky něco příšerně složitého ... a starého... Možná chceme, aby ten děj byl raději jednoduchý, protože pak ho lze vzít do ruky - a nespálit se. Asi jako když se díváme ze strašné dálky na hvězdy a zdají se nám chladné... Chci se přiblížit.

Jull
15. 02. 2011
Dát tip
Pro mě jednoduše úzkost.

Jull
15. 02. 2011
Dát tip
Pro mě jednoduše úzkost.

Miroslawek
09. 02. 2011
Dát tip
ono slovní spojení mám zafixováno jako název filmu (http://www.csfd.cz/film/1021-mravenci-nesou-smrt/), v kontextu tvého textu jsem si to vvybavil a překvapil mne jiný, nový způsob mého vnímání ... že skutečně nesou, vynášejí...

Ostrich
09. 02. 2011
Dát tip
jako i život, který by se bez smrtí neměnil, tudíž nerostl

Miroslawek
09. 02. 2011
Dát tip
mravenci nesou smrt

Ostrich
29. 01. 2011
Dát tip
Díky, to jsem rád, že se mravenčí semínko takhle replikuje :-)

Lan
29. 01. 2011
Dát tip
Mravenčivě naladěna... Skoro jako dovětek k Tvému obdivuhodnému famóznímu komentáři. http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=376981

Dragora
25. 01. 2011
Dát tip
jo mravenčení není věc příjemná, pokud nepochází z věci příjemné :-)))

slivaka
20. 01. 2011
Dát tip
...doba ledová je totiž doba ledová:)*

Ostrich
26. 12. 2010
Dát tip
Není nad mravenčivé naladění... jsem rád, že proniká i do snů :-) Díky za odezvu.

Manuamanua
20. 12. 2010
Dát tip
Ne :)

Ostrich
17. 12. 2010
Dát tip
Myslíš, že bych tam měl do prologu přidat cosi jako "Vstup na vlastní nebezpečí / nedotýkat se drátů ani na zem spadlých"?

Manuamanua
17. 12. 2010
Dát tip
Elektrošokické.

Ostrich
16. 12. 2010
Dát tip
Reakce: LadyLoba - ano, to je záměr, obraz mravenců a tažných ptáků bylo potřeba zkřížit až prolnout nad dotykem ledu. Rozumět tomu celému najednou nejde, protože to má v člověku růst, takže tomu už teď nerozumím ani já, respektive je to jiné, než to bylo včera :-) voice - ano, mravenci, voda i ptáci hlodají měkké a chutné až na kost, mají-li sílu a dostanou-li příležitost. Po mravencích zůstane v lesích zárodečná vrstva humusu, po vodě v Egyptě úrodná půda a po ptácích vyrostou z jejich trusu semínka. Živé umrtvuje, mrtvé oživuje. Co zbyde po emocích bych tudíž, neseznav jejich skupenství, nerad více popisoval :-) Tangens_Omega36 - mystici z Viničné konečně zase tomuto slovu dávají nový dobrý obsah :-) Ostatní - rád jsem vás tu viděl, přijďte zas :-)

koloušek
16. 12. 2010
Dát tip
T*

Alegna
16. 12. 2010
Dát tip
zajímavé *

Povedená věc, miniatura*

voice
16. 12. 2010
Dát tip
Mravenci mají rádi cukr a prahnou po masu..a tak je to se vším...i s emocemi...až na dřeň, jakkoli to nadnáší nebo bolí...

LadyLoba
16. 12. 2010
Dát tip
nebudu tvrdit, že tomu zcela rozumím, ale zaujali mě ty prolínající se obrazy

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru