Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+7 neviditelných
Drkotání reinkarnací
datum / id16.12.2010 / 373583Vytisknout |
autorOstrich
kategorieVázané verše
zobrazeno3254x
počet tipů27
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
(přenášení povodně z korýtek emocí dřív, než sama odplyne, není-li k nalezení ani cedník)
Drkotání reinkarnací
Nabírám mravence
dlaněmi
Tamtudy běžte
draci
 
stejně se vrací
 
Táhnou mi žebry
tam a zpět
jak  z doby ledové
ptáci
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

17.03.2016 19:44:04slunceblunce

moc!!

včetně komentářů :)

14.11.2011 21:57:19noc na spadnutí
to je perfektní:)*
23.10.2011 21:53:02VůněSlov
Že by slova silnější představ ?...Židé říkají, teď budu parafrázovat: A Bůh je slovo...Hodně jsem s tím polemizovala, protože některé silné obrazy představy pocity jsou prostě beze slov..tedy tak to mám já...a slova jen na chvilku přikryjí a přetlučou, možná taky podle toho, co chceš slyšet...pokud je chceš, aby to tak bylo, tak jsou silná...ale jak je mám ráda, tak v těch nejosobnějších situacích je nevnímám, právě to pohlazení, pohled, pohyb...tak jak to je u zvířat a malých dětí ...mimoslovně jsou nejsilnější...a nedají se ničím "okecat"....Ale to jsem se dostala poněkud mimo , a tu knížku musím pozeptat v jiné knihovně...teď čtu po čase poezii J.Préverta a to je taky takový syrový život , třeba jeho "Petře řekni mi pravdu"...jedna z mých oblíbených, jako by slova mohla pozměnit realitu a přesto se jich někdy chytáme jako poslední záchrany....aby pravda tolik nebolela....slyšet, že to není tak, jak to cítíme...Jo, slova umí leccos pro ty správné uši, co je žíznivě pijí. Hezký večer :)
23.10.2011 21:14:52Ostrich
Tak jsem si to díky tobě zase celé přečetl... řekl bych, že slova, myšlení, představy... úzkost vyvolávají - a stejně tak ji pak zase zase ruší. Protože slova (myšlení, představy...) jsou jednoduše náš životní prostor, životní prostor našeho memetického pohybu, toho, co je v nás z hlediska života jako celku nové, nejvíc lidské - a tenhle nový prostor je napojen na všechno v prostoru starém.. asi jako je květ rostliny napojen na všechny buňky stonku, listů i kořenů, nebo možná... jako jsou všechny buňky motýla napojeny na všechny buňky minulé housenky? :o))

Emoce, které byly i před slovy, úzkost, pro jejíž vyvolání stačí třeba i podprahové zahlédnutí obrysu pavouka, jsou v nás vyvolatelné slovy... Obraz a jeho napojení na vnější situaci samozřejmě existuje v evoluci už stamiliony let... A stejně tak existuje třeba pohlazení, útěk, skrčení se v úkrytu.... obranné reakce. Neotenie - máma u savců tiší úzkosti dětí, dá jim napít, olízne jim srst, zapřede nebo vydá jiný uklidňující zvuk...... a na tuhle dráhu jsme si také napojili slova. Ano, umíme slovy vyvolat úzkostnou představu - a umíme ji zase smazat, funguje to :o)
23.10.2011 16:08:23VůněSlov
Líbí i s prologem a komentáři dole....taky jsem se zamyslela , jak psala Jull a sedí to...a pro to naše slova rozmělňují naši úzkost...nutnost pokrýt se tolika slovy, aby nebylo vše tak jednoznačné a mohli jsme pochybovat...není to přeci jen i jinak, tak jak bychom si někdy raději přáli ?
19.08.2011 23:36:36Ostrich
A to jsem teď zjistil, že se ten název ještě rýmuje, překvapení není nikdy dost :o)
19.08.2011 22:45:36Saša Deda
Zase se líbilo, nečekaně k složitému názvu jsi překvapil hlubokým obsahem.
24.03.2011 22:20:12Ostrich
i tak :-)
24.03.2011 21:39:29takjinak
Jako náhlá touha někoho se dotknout, mravenčení nedočkavosti... chtivosti... chlad, ovládnutí touhy lidskými konvencemi...
21.02.2011 20:48:55médea
*

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.