Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Moje návštěva kostela

02. 01. 2011
6
23
2839
Autor
FAE BOMB

Tak jestli mi tohle neuznáte jako fejeton, tak se vážně naštvu. Zjistim si, kde bydlíte, vlítnu na vás a svym vystřelovacim nožem značky Mikov vám zaživa uříznu kabel vod internetu!!! :-)

 

Byla neděle. To obvykle chodím do kostela. Jsem sice nábožensky neutrální, ale moje manželka je militantní katolička. Máme takovou nepsanou dohodu. Když půjdu do kostela, nebude mít poznámky k mojí následné návštěvě hospody.

Vstal jsem o něco dřív, než bych jinak v tento den učinil, tedy před polednem. Vykonal jsem vše obvyklé, co většina lidí po probuzení dělá. Rozebírat to nijak nehodlám. Nepředpokládám, že by někoho zajímal, kupříkladu, popis návštěvy toalety. Nedůležité věci tedy vynechám...

Když jsem byl se vším hotov, začal jsem se chystat do kostela. Manželka byla v lázních. Nekvalitně provedenej zázrak v Lurdech. Zůstaly jí doživotní následky. Musel jsem se tedy přichystat sám. Mělo to však i své výhody. Místo škobené nastrojenosti jsem si tedy nevzal kousavé "tesilky", ale normální džíny. Jenže ouha! Upadl mi knoflík! Mea culpa, asi jsem ztloustl! I když u gatí zakoupených u Vietnamců se mi to nestalo poprvé... Své další džíny jsem si předešlý den chytře vypral v automatce. Bohužel i s červenými boxerkami, rovněž z Asie. Fialová barva mých riflí mi byla celkem lhostejná. Vadilo mi však, že do druhého dne ještě neuschly. Vzal jsem si tedy na sebe kalhoty od maskáčů. Bůh stejně dělá čárky pouze za účast, výstroj pravděpodobně nehodnotí...

Několik minut jsem marně hledal modlitební knížku. V kostele jsem obvykle seděl na kraji poslední řady a to diagonálně od kazatelny. Do modlitební knížky jsem vždy zaujatě hleděl, předstíraje zbožnost, aby ostatní věřící nic nepostřehli. Pokaždé mi ji do ruky strčila manželka. No nic. Půjčím si v kostele zpěvník a do rytmu budu otevírat pusu. Snad nikdo nic nepozná. Je to jak v práci. Vždycky musíte držet něco v ruce a šéf si vás nevšimne. Toto pravidlo mě naučil jeden hodnej pan cikán, když jsem si jako študent přivydělával pomocnou prací na stavbě...

Navlékl jsem na sebe "kongo", tedy armádní zimní bundu s maskovacími fleky. Vypnul jsem mobilní telefon a dal jej do vnitřní kapsy konga. Do kalhot jsem strčil svůj vystřelovací nůž značky Mikov. Spíše ze zvyku. Prát jsem se v kostele opravdu nechtěl...

Vzal jsem peněženku, ledabyle pohozenou na kuchyňském stole. Preventivně jsem zkontroloval stav financí.  Další problém! V drobných mincích jsem měl sotva pět korun, jinak samé bankovky. Desetikorunu, kterou jsem obvykle dával do sbírky, jsem neměl. No nic, hodím do ošatky papírovou padesátku a třicet korun si vezmu nazpět. Příště do kostela nepůjdu a tím se to vyrovná...

Vyšel jsem do předsíně a začal si nazouvat kanady. Blížící se hrozbu jsem nijak nezpozoroval. Obul jsem si levou botu a řádně zašněroval. Nic zvláštního se nedělo. Obul jsem si tedy i druhou botu. Stále všude vládl klid a mír. Radoval jsem se ze života...

Pak to ale přišlo! Bylo to jak blesk z čistého nebe, jako nejhorší noční můra!!! Nestalo se nic menšího, než že se mi přetrhla tkanička. Pravděpodobně si říkáte, že to nic není, že to se stát může. I já na to tak nahlížel. Jak byste však postupovali vy? Přešli byste celou věc mávnutím rukou a vzali si jiné boty. To mě jistěže napadlo také. Jiné vysoké boty jsem ovšem neměl. Venku bylo sněhu po kolena, mnohde po pás. Leckdo měl sněhu až pokrk, neřku-li plné zuby. Zejméná tedy osoby menšího vzrůstu.

Možná si také říkáte, že by šlo tkaničky navázat. To jsem samozřejmě udělal. Botu jsem si sundal a začal uzlovat. Jako bývalý skaut uzlování ovládám perfektně. Dvě "dračí smyčky" zakousnuté do sebe. Absolutně nerozvázatelné. Přečnívající konce jsem odřízl vystřelovacím nožem značky Mikov. Jenže ouha! Uzel se zasekl o spodní tkaničkovou dírku, či jak se ten otvor odborně nazývá. Bota nešla nasadit na nohu... "To je ale hlupák!" říkáte si. "Vždyť ten uzel mohl udělat i o dírku míň!" To jsem samozřejmě udělal. Nerozvázatelný uzel jsem odřízl vystřelovacím nožem značky Mikov a uvázal nerozvázatelný uzel o tkaničkovou dírku níže. Bota již  nasadit šla. Objevil se však další problém. Zdrhovadlo se zadrhlo uzlem o horní tkaničkovou dírku, pročež zdrhovadlem, neřku-li tkaničkou, nebylo lze zdrhovat. Nejradši bych někam zdrhnul, neměl jsem však zavázanou botu...

Předpokládám, že byste se určitě tak rychle nevzdali. I já jsem statečně bojoval dál. Po jedné, nezavázané, noze jsem odskákal do špajzu s úmyslem vynalézt kus špagátu. Prohrabal jsem všechny krabice s kdejakým bordelem. Provázek absentoval. Něco jsem však přecejen našel. Litrovku rumu. Byla ukrytá v krabici od bot a zamaskovaná silnou vrstvou figurek k betlému. Moje stará si to určitě nekoupila pro sebe, protože nepije a pro mě už vůbec ne, protože piju. Ochutnal jsem za účelem ochutnání. Tedy samoúčelně. Bylo to dobré. Vzpomněl jsem si, že moje stará chtěla napéct vánoční cukroví pro celej kostel. Ten rum asi měla pro tento účel. No nic, bude péct nealko. Opět jsem si přihnul a odskákal do předsíně. Sednul jsem si na schody do horního patra, koukal na nezavázatelnou botu, popíjel rum a litoval se...

Všechno se dá vyřešit. S touto myšlenkou jsem hleděl na své levé zápěstí a bezúčelně cvakal vystřelovacím nožem značky Mikov. Možná bych měl zavolat manželce. Stejně by mi ale řekla, že jsem blbej... Možná bych si mohl tkaničky objednat přes internet. Jejich doručení by ovšem trvalo dlouho, došlo mi. Možná bych si mohl zavolat taxíka. Ve zbývajícím čase bych lopatou odházel sníh až před dům, takže bych mohl použít i polobotky. Pak bych se nechal dovézt až před obchod s tkaničkami. Nápad to byl sice dobrej, ale mělo to jeden malej háček. Byla neděle. Chvíli jsem si pohrával s myšlenkou navštívit sousedy a požádat je vo náhradní tkaničky, ale pak jsem to zavrhl. Málokdo má náhradní tkaničky do kanad. Zadumaně jsem cvakal svým vystřelovacím nožem značky Mikov. Můj vystřelovací nůž značky Mikov mi vždy pomohl. Rozhlédl jsem se tedy kolem, co by se tak asi dalo uříznout. Na topení jsem spatřil tepláky. "Už to mám!" zajásal jsem. Vystřelovacím nožem značky Mikov jsem odřízl uzel na špagátu, který při standardním použití zabraňoval padání tepláků. Onen motouz jsem vytáhl. S pocitem morální převahy nad nezavázatelnou botou jsem si přihnul z lahve a pustil se do díla. Naslinil jsem konec onoho vázacího prostředku a... Zchvátil mě syndrom vyhoření. Sesypal jsem se na malinkatou hromádku. Ono improvizované zavazovátko mělo totiž podstatně větší průměr, než tkaničková dírka...

To je ale hlupák, myslíte si. Stačilo by přece vzít tkaničku z jiné boty a bylo by po problému. I tato myšlenka mi po krátké konzumaci prolétla hlavou. S pocitem vítězství člověka nad hmotou jsem otevřel botník. Počáteční nadšení ovšem zchladila studená sprcha. Po chvilce hysterického smíchu jsem se hořce rozplakal. Proč zrovna já... Ďábel si fakt asi nepřeje, abysme chodili do kostela. Boty v botníku samozřejmě byly. Dokonce měly i tkaničky. Jak jsem však ale uvedl dříve, jednalo se o polobotky. Všechny tkaničky tedy byly beznadějně krátké...

 

**********

 

Druhý den odpoledne jsem se probudil. Chvíli jsem zíral do stropu a přemýšlel, co se vlastně stalo. Pak mi to došlo. Nešla mi zavázat tkanička! Odhrnul jsem peřinu. Levá kanada byla řádně zašněrována a pravou jsem měl k noze přilepenou kobercovkou... Neodolal jsem a poplácal se po rameni. Fakt jsem asi chytřejší, než kdejaká vojenská bota!!!

Protože by už asi nemělo cenu vstávat, vzal jsem z nočního stolku nedozkonzumovanou lahev a dozkonzumoval zbytek. Pak jsem zase usnul. Moje poslední myšlenka patřila manželce. Je sice chytrá jen průměrně, ale běžný problémy řeší elegantnějc...

Co říct závěrem? Neexistuje situace, která by neměla východisko. Momentálně mám doma šest tuctů tkaniček a hlasitě se směji všem, kdož tvrdí, že alkohol nic nevyřeší...

 

 

 


23 názorů

avox
23. 05. 2011
Dát tip
čekala bych, že když nemá manželku doma, půjde rovně do hospody, problém s tkaničkou by musel řešit tak jako tak... ale dočetla jsem a místy se i uchechtla, takže */

Noneta
12. 01. 2011
Dát tip
Překvapuješ, tohle je dobrý. Netušila jsem jak může být dlouhý zavazování tkaniček čtivý.

FAE BOMB
05. 01. 2011
Dát tip
Znalci polyfunkčí nože zásadně nepoužívaj'. Pokud něco takovýho vytáhneš mezi skautama, trempama a jinejma přírodníma lidma, tak se ti vysmějou. A cenou by luxusnější provedení Mikovu ty tvý DVA nožíky hravě strčilo do kapsy. Se schválně mrkni: http://www.mikov.cz/en/produkty/mikov-spring-knives-exclusive/241-DD-1:Jaguar/mikov-spring-knife-with-damascene-steel-blade.html Pokud se ten můj text, ať je to, co je to, líbil, tak jsem velmi potěšen. Jen škoda, že nevim, co psát příště...

Vaud
03. 01. 2011
Dát tip
Ikdyby to fejeton nebyl, tak se nase skupinka fejetonistu muze shodnout a za fejeton to arbitrarne prohlasit :-))

..tak ju.,.dám to do placu..:)

sepotvstokorunachstromu - určitě fejeton zveřejni. Já ty soutěže zas tak neprožívám, pročež nemám přehled o tom, co se děje v uzavřených komunitách.

FAE BOMB
02. 01. 2011
Dát tip
Tak to jsem teda zvědav, co mi na to řekne... :-)

..huráááááááááááááááááááá..povedlo se ti toooo..)))) ..květoni..já taky jeden napsala ale je ztracený v talenmagorce..si ho asi nečetl.. ..myslíš..že ho mám vložit..abych se utvrdila?

Já bych proti formě žádných námitek neměl. Fejeton to natuty bude. Ale dovolím si ještě avízo Vaudovi.

FAE BOMB
02. 01. 2011
Dát tip
Diana: Opravim, dík. Šepotka: Páč tohle neni pokus vo povídku, ale vo fejeton, tak si můžu dovolit únavně a do nekonečna vopakovat nějakou blbost. Asi to tam patří... Květoň: Asi jsem to fakt měl ještě chvíli nechat ležet, ale neměl jsem na to nervy... Fejeton to ale už asi je, ne?

Vždycky, když se probudím oblečený a obutý, tak mě celé dopoledne bolí hlava. Teď už vím, co je tohoho původem. Dobrý úmysl. ((-: Což o to, atributy fejetonu dílko nese, o tom žádná. Chybí mu jen proces zrání. Tak, jako velká hrouda celkem fádně chutnajícího tvarohu, teprve dlouhodobým uležením a mnohým poctivým opracováváním, stane se dokonalým, lahodným a voňavým syrečkem, rovněž tomu fejetonu by slušelo jakési vyladění na tento způsob. Z každé věty lze vybrousit dokonalý šperk, a každý odstavec může mít svoji vlastní pointu, má-li autor dostatek trpělivosti. Ovšem, dlužno říci, že jsem se od srdce zasmál, na několika místech i nahlas. PS To otravné opakování značky kapesního nože je znamenitý nápad. Už jenom fakt, že na ně reaguje převaha čtenářů, jeho kvalitu potvrzuje.

Diana
02. 01. 2011
Dát tip
Ten překlep s měkkým i je ve větě: "Dokonce měly i tkaničky". Dobrý pokus, ale sdílím názor blbjenky, promiň.

..nemůžu tu chybu najít..někde tam máš místo tvrdého y měkké.. ..ono to někdo najde..:)

..no..řekla bych,,že to fejeton je..:) ..akotát mi vadilo to neustále opakování značky nože(odpouštám ti..protože vím jak na něm lpíš) ..jinak vtipnej prolog.. ..zahlédla jsem tam chybku..vrátím se a napíšu ti kde.. ..celou dobu jsem musela přemýšlet..proč ten blbec jde do kostela..když je manželka v lázních a mohl jít do hospody rovnou..:)

FAE BOMB
02. 01. 2011
Dát tip
Uvidíme, no... Vlastně je tu strašně málo fejetonistů a i těm dobrejm se často něco nepovede...

blbjenka
02. 01. 2011
Dát tip
v poho. tě přeci nepokouše :)) (fejeton neni jednoduchej žánr. chtěla bych umět a neumim :( )

FAE BOMB
02. 01. 2011
Dát tip
Snad si to Květoň přečte a něco mi k tomu řekne. Mám z toho ale trošku strach. Asi to fakt je nezdravě dlouhý a vůbec, no...

blbjenka
02. 01. 2011
Dát tip
Květouň je hvězda! Já taky netvrdim, že to není fejeton. Jenom, že je trochu moc dlouhej - možná jsi to s tim rozhňahňáváním malinko přehnal, co já vim, námět dobrej, to zas né že ne :))

FAE BOMB
02. 01. 2011
Dát tip
Toto mi napsal Květoň jako definici fejetonu. Je to v kritikách, takže volně přístupný. Snad se nebude zlobit, když to sem zkopíruju... Fejeton je v zásadě literární útvar, ve kterém autor uchopí nějakou obecně známou, fádní a naprosto nezáživnou situaci. Tu pak, po způsobu politiků, novinářů a jiných demagogů, obratnou manipulací s čtenářem prohlásí za problém. No, a takto uměle vzniklou nesnáz umělecky jakoby řeší, vtipnými glosami a satirickými šlehy nešetře. Když je v závěru jakobyproblém jakobyvyřešen, čtenář si utře slzy smíchu a je rád, že není stejným pitomcem, jakým se zdá být autor. (Pozor! Úspěšný fejetonista v žádném případě nesmí být opravdovým blbem. Jen to musí umět zdařile předstírat. A to je na fejetonu to nejtěžší.) No a já se fakt snažil! Z naprostý superblbosti jsem udělal absolutně neřešitelnej superproblém, ze sebe největšího hlupáka pod sluncem a aby to bylo všem jasný, tak jsem se ještě preventivně vožral do bezvědomí. I další požadavky na fejeton jsem dodržel. Je snad něco, co jsem zanedbal?

blbjenka
02. 01. 2011
Dát tip
no kupříkladu to, o čem píšeš, že to nikoho nezajímá, skutečně nikoho nezajímá a imho nikoho nezajímá ani celý odstavec o tom, že to nikoho nezajímá :) nevim, připadám si zahlcena příliš mnoha detaily, které se ve výsledku ukážou jako nepodstatné - fakt musí bejt popis zavazování tkaniček roztáhnutej na půl stránky? no, třeba nějakýho trampa to zaujme - já si spíš řikala: tak kruciš, kdy už bude ta pointa. holt žencká, no :))

FAE BOMB
02. 01. 2011
Dát tip
Které? Asi by to ale bolelo...

blbjenka
02. 01. 2011
Dát tip
dlóóhééé... co třeba vystřelovacím nožem amputovat některé hluché úseky? :)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru