Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Teplo nemoci za svitu skoby

17. 01. 2011
6
7
1501
Autor
Zaprděnec




***
teď už na to nemysli
pohání nás teplo nemoci za svitu skoby
moře jako letmé ticho přidušení

v plném gestu
doprovázím tě až k výbuchu
mix našich laloků bezmála jikernatí

přimrzám bércem
do svůdných roklin stehenních kostí
zatímco tvá lebka   
      tiskne se k jadérku
živého terče


7 názorů

Honzyk
17. 01. 2011
Dát tip
tys to ve mne probudil, takze ja dik, Zaprdo muj.))

najmä 2
17. 01. 2011
Dát tip
Neviem či zvládnem tak obsiahlu kritiku ako Hoznyk, skôr nie. * (Tak nezvládol, ale bolo to o fúz:)

Zaprděnec
17. 01. 2011
Dát tip
dík honsick!

Honzyk
17. 01. 2011
Dát tip
. -------úžasný probuzení: poetickej industriál, něžný k posrání, protimluvy se tu milujou, třou se o sebe, aby se do sebe vzápětí pustily (jo, koks se rozjel) - klystýr ve sprše úžasná záležitost !...Sprcha k pozvracení, cejtím zkažený zelí z kantýn v ostravský Nový Huti, blitky před vchodem do bufáče u stanice tramvaje už nabraly svou jarní vůni, klíčí z nich ., myslím aspoň, první ostravský pomeranče. Dělňasové se drbou na koulích a poočku sledujou maličký Japonce, třímající v pracičkách svý svačinkový suši. Už dosvítalo : třešně, jabloně, hrušně, chystají se na prudké jaro, aby vyvrcholily své už taktak kvetoucí meškání : zde v kuželovitý email úsměvu, tam v pentli, vlající z nedokonale uzavřeného velária, jinde v tóny, vzbouzené nikolik dotknutím, nýbrž vzlétnutím včel, které se hloučí v obláčky a pohybují se mezi bohy a zásobami. |***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru