Nitrolebeční cestování v šeru aneb na všechny jednou dojde

Vracivám se v noci do míst co odněkud znám

dlouhá léta jsem tam nebyl však vzpomínky mám

zase koláč s jahodami do pusy si dám

s ostaními pány kluky věnujem se hrám.

Před lípami co tak voní postavíme hrad

z druhé strany opevní ho náš višňový sad

stihneme to do svačiny, aspoň doufám, snad

palačinky s marmeládou ty já děsně rád

Když se zvolna připozdívá slunce mizí pryč

ještě zahnat husy domů a jít schovat míč

maminka je na zápraží táta spravil rýč

celý svět je lásko moje krásný velký kýč 

A tak čím jsem více starší tím si snívám víc

v tomhle dnešním divnem světě neláká mě nic

všichni jednou stejně poznaj svého rubu líc

v noci budou z okna koukat teskně na měsíc