Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Začátky a konce

03. 02. 2011
12
21
4478
Autor
Oldjerry

Odcizil se mi, ztvrdl mu pohled, nevím jak vypadá i jen pohlazení – co podniká, nějak se … no … odcizil, jinak to nejde říct – vyhodnotila svůj pohled na snídajícího muže, s kterým před několika roky měla namalované krásné budoucno, cíle, sny…
Je pravda, že se okamžitě vložil do toho, jak na realizaci těch plánů a snů získat podstatnou věc – peníze. Jenže jak šel čas – nějak se mu vytratil původní cíl.
Asi má někde nějakou ženskou, udělala si rychlý závěr.

Zvedl se od snídaně, pohlédl na manželku a řekl : Díky za snídani… dnes asi přijdu dost pozdě. Mám a zadrmolil několik slov, z nichž jediné dost zřetelné bylo na večeři. No jo kývla si do myšlenky, už je to tu…
Ve dveřích se ještě otočil, hodil zpět něco mezi úsměvem a ušklíbnutím …ahoj!
Nějak ztloustla, pořád mne pozoruje, bůhvíproč… jako by nevěděla, proč na tu večeři musím… raději bych si taky sedl na pohovku před telku a koukal jen tak, jak se tam postavy pohybují, dal si dvojku červeného a nemusil na nic myslet. Už asi má dost našeho vztahu – vždyť já skoro nevím, jak chutná polibek… Jsem pořád pryč, nebylo by divu, kdyby někoho měla…

Tak si udělám večeři ve dvou sama – rozhodla se, je to sice taková onanie, ale – vždyť on to nikdo neuvidí… prostřela stůl jako pro dva, na stůl dala svíčku, připravila si pár chlebíčků, otevřela láhev Chablis a těšila se na večer…

V kanceláři mu zazvonil telefon : Šéfe, pardon, volal zákazník a omluvil se z té večeře … ozve se zítra.
Proč sakra vzkaz, to mohl zavolat rovnou mně… asi mu bylo trapně, no ale proč ? No - náš zákazník… aspoň se dostanu dříve domů, překvapím ji a odpočinu si.

Na stole dva talíře, dvě sklenky, svíčka, chlebíčky, hm….. Chablis : kohopak čekáš ?
Zatvářila se jako přistižené dítě při krádeži cukru ze spíže : koho bych čekala ? Tebe… (aha – nepřišla…).
Mně ? vždyť jsem ti říkal, že na večeři nepřijdu… no ale, když už jsem tu – pojďme na ty chlebíčky… stejně mám hlad.

Pak se večer uvolnil, pili a mluvili, ale jemu kdesi ve spodním patře mozkového mrakodrapu vrtala neodbytná otázka : koho ? a jí zas : proč jen jsem mu neřekla, proč ?… a oba byli rádi, že se ten druhý na nic neptá.
Ráno moudřejší večera… jo – ale někdy to nefunguje. Oba zhodnotili večer a usoudili, že ten druhý odbočil ze společného života. Po slibném večeru ovzduší v domě ochladlo, což vedlo k utvrzení obou o tom, že jeho závěry jsou správné. Fatální chvíle…. Kam až se to může dostat ?

Čas letí jak iontová raketa. Manželské pouto práchnivělo a ztrácelo dále na pevnosti. Jednou už se mu pozdě večer (na autobus jít nechtěl, autem nemohl – nějaký ten alkohol měl v sobě) nepodařilo dostat domů a tak přespal na pohovce v kanceláři. Už si nedělal hlavu z toho, co si o tom bude myslit Ona. Druhý den večer se dohodli na rozvodu…
Jenže : to na mně vysoudí polovinu majetku, řekl si on, a bude hodně dlouho trvat, než tu díru zalepím. Co se jí zbavit nějak levněji…?
No jo, to by se ti líbilo, vystrnadit mne z toho, co jsem celá léta budovala a mně odbýt pár pěťáčky. To se musí promyslit….

K prvnímu stání šli společně. Blikla zelená a tak vyrazili na přechod…. První krok… zleva se přiřítilo auto, ani si nestačil uvědomit jaké… instinktivně ji chytil za rukáv a strhl ji dozadu. Zákon akce a reakce platí furt – i v rozvodovém řízení – i na přechodu – i když by člověk potřeboval, aby zrovna neplatil. Jak vložil svou energii, disponibilní v daném momentu, do jejího vrácení k chodníku, tím dále se dostal on sám před nebrzdící vůz… skoro čelně. Bavorák, blesklo mu dost nelogicky – fajn, aspoň mně sejme pořádný auto. Ona pokračovala v pohybu dozadu, ale smůla tomu chtěla, že se jí uzoučký vysoký podpatek dostal do spáry mezi dlažebními kostkami. Padala nazad a to temenem rovnou na hranu obrubníku. Mezitím šílenec v Bavoráku srazil muže a předním kolem mu přejel hlavu…

Dvojí zapraštění lebeční kosti….
Třináct hodin, šestnáct minut, sedmadvacet vteřin….

Na počátku byl nedostatek v komunikaci.


21 názorů

Anita09
16. 10. 2012
Dát tip

Úplně mi vyskočila husí kůže. Mně se tvoje nepředvídatelné závěry líbí. Tvoje psaní má originální nápad a to se o spoustě děl na písmáků říct nedá.


Oldjerry
05. 02. 2011
Dát tip
Těšo - ale to je v pořádku, já se sice bráním, ale jsem rád, že napíšeš opravdu to, co si myslíš... já se sice nezměním, ale aspoň budu připraven na to, že budu dostávat takovéto odezvy. Jinak si myslím, že je to dramatické a zbytečná slova že by to rozmělňovala. Tečky - to se divím, že tohle tě irituje : to je výzva, aby čtenář spolupracoval, aby si představil napětí, způsob myšlení obou protagonistů, dusno... místo, kde mělo dojít ke kontaktu a nikoli k otočení se zády.

těša
05. 02. 2011
Dát tip
pardon, jsem to nemyslel tak kriticky, jak to možná znělo (a po zmíněný mělo znamenat po zmíněný větě, koukám, že jsem se trochu přepsal), každopádně jsem komentoval povídku - proč jsi ji napsal je, myslím, vedlejší. měj se o víkendu dobře:)

Oldjerry
05. 02. 2011
Dát tip
Tučně je, Těšo, přímá řeč... je to podle skutečné události a tvůj pocit je proto pro mne irrelevantní. I tak ti děkuji... Za věcné připomínky a tipy dík všem, kteří je vložili...

Benji
04. 02. 2011
Dát tip
Samozřejmě, že každý má jiný pohled na věc. Pro mě je to statistické hlášení každodenní události. A to je škoda, protože to má daleko větší potenciál. A mezi Statistikou a Večery pod lampou je dost prostoru, aby se z toho nestala s... Spousta kvalitních děl je o komunikaci.

Sebastiana
04. 02. 2011
Dát tip
*

těša
04. 02. 2011
Dát tip
mimoto tím nesouvisejícím koncem boříš pointu, protože namísto vyústění naznačené situace přichází něco, co s ní absolutně nesouvisí.

těša
04. 02. 2011
Dát tip
jakej význam má to tučné písmo? výborný po tuhle větu: Oba zhodnotili večer a usoudili, že ten druhý odbočil ze společného života. líbí se mi ta absurdní situace vyjadřující cosi obecnýho. nelíbí se mi ale přílišná angažovanost vypravěče, dějová linka je dost dobrá na to, abys nemusel dodávat "fatální situace". a neplánuješ to dopsat&rozepsat? připadá mi to dost útržkovité, samé trojtečky spojující nepořádně popsaný situace...:) po zmíněný už mi to připadá takovým blbým způsobem přehnaný a neoriginální - neobšlehls to z nějakýho blogu o tokiohotel?:) a s tím autem potom extrémně.

ruprecht
04. 02. 2011
Dát tip
morbidní... brrr...*

Oldjerry
04. 02. 2011
Dát tip
Norberte, já ti nevím - snad to tak vypadá, je to prostě extrakt, esenciální, nerozcintaný Františku - to je solidní kritika, dík. Asi jsem si nedokázal zachovat potřebný odhled a neodstřihnul některé emocionální cancoury. Já je považoval za důležitější, než pár inertních zřeďovacích vět. Holt jsem asi neměl pravdu, ale takhle je to opravdu mé chápání i s tím zrychleným spádem. Benji - chápu : prostě to tak na tebe působí, s tím nic nenadělám. Asi ti to evokuje ten časový údaj, ale ten je funkční - fatální vteřina, ke které nemuselo dojít. šepote - mělo to být spíš varování, ani mne majetek neuráží, ale fakt není všechno, aby se mu obětovalo tolik - i bez toho tragického konce.

Honzyk
04. 02. 2011
Dát tip
mne ten skok k zaprasteni lebecni kosti prijde moc nahlej...vis, z ty exponovany samoty ve dvou, pak chablis, ok, ale pak se prede mnou text zacal nekde u "manzelske pouto prachnivelo" (dal), to uz vime......"cas leti jak iontova raketa" vemu za osli mustek spis....a na konci sice zustanu sedet s otevrenou hubou, ale rikam si: co tak najednou ? Posledni veta by, po mym, mela bejt rozeseta po textu celym , a ten by se pak obesel bez podobnyho az didaktickyho zaveru...asi tak... cau)

..opět musím nesouhlasít..Benji.. ..pak by z toho byl příběh do Večerů pod lampou..řekla bych..:)

Benji
04. 02. 2011
Dát tip
Tohle nemusí být napsané vřele. Chtěl jsem tím říci, že to víc než příběh připomíná novinový článek nezaujatého novináře. Problém s komunikací má spousta párů a určitě je to téma k zamyšlení. Myslím, že by si to zasloužilo jiný styl.

..Benji..nesouhlasím..spíš mrazivě reálné..

Oldjerry
03. 02. 2011
Dát tip
Benji - mohl bys mi napsat, jak bys napsal takový příběh vřele, nebo dokonce s radostí? Ona je to totiž jen malinko upravená skutečná událost a není ani tak moc dávná... šeptíčku a Hábere díky

Benji
03. 02. 2011
Dát tip
dobré ale studené.

Háber
03. 02. 2011
Dát tip
ach * strašné ********

..uuf..Oldjery..přečetla jsem jedním dechem!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru