Noc hranostaje

Košile noci prázdno saje,
ve frontách prý pláč přechází
v bělmo, kde v kůži hranostaje
valí se proudy bez hrází

 Vizitka strachu úzkost žene
ve smutných očích nepátrá
po smyslu cest, kde zubožené
zeď drží v chatkách bez patra
 
Podobu bezmoc může měnit,
na stránkách zbývá poznání
o bouři, blescích, uzemnění,
o pravdách, jež čas odstraní

 Košile noci prázdno pije,
v mezerách skrývá poselství
o změně těla za hostie
(bublají vína pod zvěrstvy)

 Aroma ticha vírou třese,
rachotí zvláštní radostí,
noc se pak do dne vinou hesel
omotá ve vší marnosti
šepot se ztratil v přítmí lesa
tvořeném z knižních titulů.
Loutku dech války nevytesá

Paměti velí: vynuluj…