Březen

V březnovém pokoji
z mrazu a krajiny
den ze mne odkrojí
chleba na svačiny.

Až přivoníš k krajíci
posyp jej solí
ticho je v lednici
a sousta bolí.

Na nebi kytice
svatební zaplane
jak pole hořčice
nevěstě na Amen.

Víc v sobě nemaje
zimy bílé břímě
krev v stromu zataje
slezly nehty zimě.

A ty se zadíváš
do tváře jablka
zbledlo jak mesiáš
a stopy od vlka.

Najdeš tam znamení
lidského srdce
kostí řek kamení
i něco smrtce.