Zase se stmíváš

Vlastně ani nevím

proč se stále stmíváš

z mých představ o šťastných zítřkách

 

Vlastně už nepřijdeš

a tak dělám

tlustou čáru za vším co bylo

zapomínám

a kreslím si srdce na roh novin

abych ho mohl vytrhnout

schovat

a počítat

sudá

lichá

sudá

lichá

a poslouchat kapky vodovodu

 

Stále se stmíváš

 

A já ztratil klíče od domu

stál jsem pod okny

tak jako kdysi

sledoval obrysy za závěsy

a cítil ten nepochopitelný

pocit štěstí

v podbřišku

pak jsem se pozval na kávu

a čekal jestli přijde

ještě někdo

koho bych vytrhl ze spárů všednosti

povídal bych si s ním

o dnešním ránu

a zítřejších novinách

a zatajil bych před ním všechnu bolest

z toho

že v posledních dveřích

co zavírají se

za tebou

 

Se mi už zase začínáš

stmívat

---