Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZhasínání blues
26. 04. 2011
4
4
1474
Autor
MAJKL65
Tma je mi a prší
obraz visí křivý
kapky se venku vrší
čas prochází zdivy.
Po okně dolů stékám
jako tůň se točím
na nit tě navlékám
jak plamenů oči.
Déšť do oken bodá
pálí tvář jak uhry
z ran vytéká voda
u stěn stojí můry.
Objímáš mne dlouze
jak v rakev bych padal
a já snil jen pouze
a v růži uvadal.
Opadaly květy
mých paží na tvé tělo
zhasínaly světy
s námi cosi bdělo.
4 názory
Asi ako Urvisu. Nejaký potenciál sa tam rysuje, ale ak chceš písať naozaj viazaným veršom, a zvlášť v takýchto pravidelných strofách, musíš mať zvládnuté remeslo, inak to vždy bude pôsobiť tápavo a nemotorne. Bezstarostné intuitívne rytmizovanie a naivné rýmovanie ťahá za uši a brzdí v tvorivom rozmachu. Takto neorganicky miešať trochejské verše („Tma je mi a prší / obraz visí křivý“) s jambickými („kapky se venku vrší“) a metricky uvoľnenými („čas prochází zdivy“), to nerobí dobrotu a odkazuje autora pred štartovaciu čiaru. Aj keby bol duchom neviem ako pri sile.